Jak jsou na tom nyní, v době jednoho z vrcholů kovidové pandemie, hygienické stanice? Je vůbec možné denně zvládat a vyhodnocovat tak vysoké počty testů spolu se zaváděním různých šetření? Máte k tomu dostatek prostředků a ochranných pomůcek? Nechybí vám personál, pomáhají vám také medikové či vojáci?

Zaměstnanci pracují na hranici svých sil, trvá to dlouho, už jsou vyčerpaní, vystresovaní. Testy vyhodnocují laboratoře, hygienická stanice pak provádí epidemiologická šetření, zajišťuje kontakty a vydává rozhodnutí k nařízení izolace, karantény či provedení ohniskové dezinfekce. Ochranných pomůcek máme dostatek k výkonu naší činnosti, pomáhají nám jak studenti, armáda a například také úředníci z Krajského úřadu i Finančního úřadu v Ostravě, z vysokých škol, ale i odjinud.

V médiích se často objevuje kritika vlády i ministerstva zdravotnictví za to, že nedokázaly ke konci léta zajistit pro seniory dostatek testů zvláště v domovech důchodců a různých sociálních zařízeních. Důsledkem toho má prý být lavinovitě šíříce se nákaza v těchto objektech. Jsou tyto výhrady oprávněné? A zlepšuje se už v této souvislosti situace v Moravskoslezském kraji?

Nezlobte se, ale není na mně hodnotit, co je důsledkem šířících se nákaz v zařízeních poskytující sociální služby, a zda kroky vlády a ministerstva zdravotnictví byly dostatečné či nikoliv. My děláme vše proto, aby se šíření nákazy dařilo zpomalit.

Hodně se polemizuje také nad tím, zda je testování seniorů rychlými antigenními testy zcela správné, protože jsou prý daleko nepřesnější než PCR testy. V létě se podobné dilema řešilo i v Ostravsko-karvinských dolech (OKD), kdy řada zmíněných „bleskových“ testů neodhalila infikované horníky, kteří pak dál roznášeli nákazu. Jaký na to zastáváte názor?

Neřekla bych „daleko nepřesnější“, jejich přesnost je cca 85 procent, což je dost na to, aby se tato testování prováděla a byla brána jako smysluplná. Antigenní testy fungují na jiném principu než rapid testy a určitě pomohou odhalit případné pozitivity a umožnit dříve přijmout potřebná opatření. Jejich vyhodnocování je rychlejší, snadnější, a tudíž celkově efektivnější, proto věřím, že je to správné rozhodnutí.

Počátek měsíce listopadu byl, podle informací z mnoha médií, pro české zdravotnictví dost tragický. Celkově se totiž eviduje na 15 tisíc nakažených lékařů i zdravotníků a 5 jich dokonce už mělo zemřít v souvislosti s chorobou covid-19. Jak je tato krizová situace vnímána v hygienických stanicích v Moravskoslezském kraji? Máte i zde více nakažených zaměstnanců? Nesetkala jste se u některých z nich s úmyslem odejít ze zdravotnictví?

Samozřejmě ani naší Krajské hygienické stanici v Ostravě se nákaza koronavirem nevyhýbá a někteří z našich zaměstnanců se, bohužel, nemocí covid-19 nakazili. Nejčastěji došlo k nákaze v rodinách našich zaměstnanců, na pracovišti dosud k nakažení nedošlo. Naštěstí máme zavedena opatření proti nákaze v zaměstnání, a tak se nám zatím daří zamezit šíření infekce na pracovišti. Jde o jednotky zaměstnanců a není to žádné dramatické číslo. Zatím jsem se nesetkala s tím, že by některý ze zaměstnanců chtěl z tohoto důvodu odejít.

Chytrá karanténa, trasování, aplikace eRouška – jak v současné době hodnotíte tyto preventivní prostředky k zamezení rozšiřování nákazy. Neselhaly tak trochu tyto systémy, na které se tolik spoléhalo? Nebyly hodně přeceňovány epidemiology a i jinými lékařskými specialisty? 

Mohu jen ze své zkušenosti říct, že chytrou karanténu a trasování hodnotím jako přínosné, protože umožnily zapojit do této činnosti i výše uvedenou armádu a úředníky a externí call centra, bez jejichž pomoci bychom při stávajícím počtu zaměstnanců, ani při největším úsilí nebyli schopni vytrasovat ve stanoveném čase všechny pozitivní pacienty a jejich kontakty.

Bohužel před vypuknutím koronavirové pandemie neměly hygienické stanice k dispozici žádný nástroj pro provádění epidemiologických šetření. Chytrá karanténa se zaváděla a programovala za pochodu. Krajská hygienická stanice v Ostravě byla jednou z prvních, která Chytrou karanténu zaváděla. Dnes a denně jsme v kontaktu s tvůrci systému. Ostatně i nyní celkem pravidelně zasíláme na Centrální řídicí tým ministerstva zdravotnictví podněty k vylepšení. Bez Chytré karantény bychom těžko byli schopni provést 189 tisíc hovorů s pozitivními osobami či jejich kontakty. Jinak epidemiologická šetření považuji za nejdůležitější nástroj boje proti pandemii, samozřejmě musí jít ruku v ruce s ostatními opatřeními, a především dostatečnou informovaností, kázní a vůlí obyvatel.

Snaží se vám vedení kraje vycházet vstříc za současného krizového stavu?  Postaral se stát skutečně o děti – školáky i vašich pracovníků? Nemáte problém s tím, že vám chybí mladé maminky – laborantky či lékařky?

Ano, několik maminek je doma, ale většina jich pracuje formou home office vzhledem k potřebě být doma s dětmi, což právě díky Chytré karanténě je možné.

V médiích už vícekrát zaznělo, že zatímco zdravotníci v první linii padají na ústa, nemalá část veřejnosti stále odmítá dodržovat základní hygienická opatření a covid-19 považují za takovou horší chřipku. Setkáváte se ještě vy sama u veřejnosti s podobnými názory? A co byste těmto lidem vzkázala? 

Setkávám se bohužel s nedodržováním mnoha nařízení a doporučení. Lidé se shlukují, slaví, setkávají se ve větším počtu, nosí roušku špatně nasazenou nebo vůbec. Nedodržují rozestupy atd. Vzkázala bych jim, že jsou sobečtí a bezohlední vůči svému okolí. Opakuji stále dokola, že odpovědnost nejen vůči svému zdraví, ale také ke zdraví lidí z mého okolí, je ze všeho nejdůležitější. Také tito „pochybovači“ jednou budou starší, zranitelnější, a tudíž rizikovou skupinou, pak budou vděční, pokud se okolí bude vůči nim chovat zodpovědně a nesobecky. 

Proč si myslíte, že lidé jsou teď daleko méně opatrnější než na jaře. Jsou už z kovidu unavení anebo ho více podceňují? Nebo se nechali ukolébat řečmi některých našich politických vůdců či prohlášeními známých „odborníků“ – zubařů, kardiologů atp.?

Těžko říci, co je k tomu vede, patrně už jsou od března unavení a omezování je mimo jejich komfortní zónu. To je spíše na psychosociologický výzkum.

Jak vůbec vnímáte chování některých vrcholových politiků, kteří na jedné straně kladou lidem na srdce, aby zůstávali doma a dodržovali všechna opatření, a na straně druhé, jako například Jaroslav Faltýnek, si připravují různá jednání v restauracích a vyjíždějí si klidně na víkendy do ciziny?  

Nezlobte se, chování vrcholových politiků nebudu hodnotit. Jedná se o většinou vzdělané a uvědomělé osoby, ať si své svědomí zpytují sami.

I ti lékaři a zdravotníci, jež současná opatření schvalují, vyčítají vládě a ministrům zdravotnictví, že jednají mnohdy překotně a chaoticky. Souhlasíte s nimi? Anebo se za současné situace už nedá nic jiného dělat, když jsme tu správnou dobu na prevenci (červenec, srpen) již promeškali?

My jsme tady od toho, abychom řešili současnou situaci tak, jak nejlépe umíme, a o to se také snažíme. Teď není vhodná doba na to cokoli hodnotit a někomu něco vyčítat. Je důležité zvládnout tuto epidemii a chránit tak zdraví obyvatel, což je naším posláním.