V médiích jste kritizoval situaci kolem případu ředitelky jedné střední zdravotnické školy, která čelí obvinění, protože si dvě dívky-muslimky stěžovaly, že nemohly studovat kvůli nošení šátku. A strhl se kvůli tomu poprask, případ řešila i ombudsmanka. V komentáři do médií jste psal, že ředitelka k tomu přišla jako slepá k houslím, protože skutečným důvodem nebylo nošení šátku, ale nesplnění jiných podmínek studia ze strany těchto dívek. O čem podle vás tento případ vypovídá?

Ten případ vypovídá o nezdravé společenské atmosféře, kde se v jádru normální člověk, který dělá svou práci, dostane do mlýnice státního teroru a hrozby finančních žalob.

Teď končí školní rok. Vy poměrně ostře komentujete kroky současné ministryně školství za ČSSD Kateřiny Valachové. Vidíte ve školství i něco pozitivního?

Pozitivní je, že je konec června a že učitelé budou mít dnes poslední hodinu. Začne léto, už od dob Josefa II. máme dvouměsíční prázdniny. Je pořád ještě spousta učitelů, kteří učí na plné pecky a vliv státu do třídy doléhá jen omezenou mírou. Děti jsou v jádru zvídavé a řada učitelů je kvalitních, takže pořád zejména první stupeň českého školství má vysokou úroveň.

Takže jste přece jen něco pozitivního našel, i když ani prázdniny ani kvalita učitelů nebo zvídavost dětí nejsou zásluhou ministerstva školství. A jaká jsou podle vás největší negativa v tom, co se v resortu děje?

O negativech mluvím každý týden. Samozřejmě za této ministryně, která je politicky relativně velmi silná, legislativní smršť, která letos nastala, ať už je to inkluze, kariérní řád, změny financování i tisíc a jedna dalších a dalších věcí znamenají takový sešup, jaký tady od ministryně Petry Buzkové, která byla také politicky silnou ministryní školství za ČSSD, nenastal. Takže ve školství už přestává být prioritou výuka a stává se z něj takový socializační kotel, který má setřepat děti od pěti do šestadvaceti let. Je to čím dál dražší a české, ale i evropské školství obecně ztrácí konkurenceschopnost ve vztahu zejména k asijským zemím, což má i ekonomické dopady. Ty dopady uvidíme za dvacet, pětadvacet let, pakliže se nic nezmění.

Václav Klaus mladší o státních maturitách:

Co považujete za nejhorší ze všech negativních kroků v poslední době? Prezident Miloš Zeman se silně postavil proti inkluzi ve školství, ale neuspěl, od příštího roku má být zavedena.

Inkluze je zločin vůči dětem s mentálními handicapy, protože je tím vlastně vyženeme od specialistů a posadíme k nim v běžné škole osmnáctiletého asistenta se čtrnáctidenním kurzem. Tím se na těchto dětech podepíšeme. Děti, které jsou třeba na vozíčku, už dávno do normální školy chodí. To se nemusí nazývat vznešeně inkluze, to je normální lidská slušnost, aby měly možnost chodit do běžné školy. My jsme měli žákyni na vozíčku a vůbec to nebyla bezbariérová škola. Tyhle věci už se dávno v našem školství řeší.

Ale když se bavíme o dětech s mentálními handicapy, v praktické škole, kam dnes chodí, vám řeknou, že skoro všichni se vyučí, osmdesát pět procent pak pracuje, samozřejmě holky dělají pomocné kuchařky, kluci třeba v továrně na nábytek truhláře, ale nosí domů mzdu, jsou začleněni do společnosti. V Bystřici pod Hostýnem se mi dokonce chlubili, že dva absolventi jejich zvláštní školy mají živnosťák a pokládají dlažbu. A my na těchto školách zrušíme praktické vzdělávání, bude tam normální vzdělávací program, takže místo osmi hodin pracáku budou mít třeba tři hodiny angličtiny. Ale tyto děti dojdou jen k tomu, že jde o cizí jazyk, další kompetenci nezískají. To je to, co nazývám zločinem na těchto dětech.

Ale nebude to i problém pro učitele na „normální“ škole, pokud budou mít ve třídě žáka s mentálním problémem, protože bude ostatní děti ve výuce zdržovat, jak také varoval prezident Miloš Zeman?

Na normální škole to zas tak strašný dopad mít nebude, protože paní učitelka bude učit příští rok stejně jako letos. Dítě bude sedět vzadu nebo na chodbě s asistentem a bude si něco neodborného dělat. Učitelka bude učit jako předtím většinovou populaci, protože by tlak rodičů nevydržela. Horší bude tlak na papírování a finance, pan ředitel bude zoufale shánět peníze na asistenty a na tohle a ono, přinese to byrokratický nárůst, ale pro děti, které byly dosud vedeny s láskou odborníky, je to skutečně jako ztráta naděje na plnohodnotný život. Inkluzi považuji za nejhorší změnu.