Jak vláda komunikuje s opozicí a jaké vám dává materiály?
Komunikace s naprostou většinou ministrů probíhá korektně, často i vstřícně. Problém nastává, když se do věci vkládá premiér, mění se termíny a často i podmínky. Jako opoziční strana přistupujeme k celé krizi velmi uvážlivě a zodpovědně, máme zájem na řešení. I proto trvale od vlády vyžadujeme data, abychom mohli počítat s různými modely vývoje. Přístup k číslům jsme získali ale až v posledních týdnech.
Jaké sociální návrhy připravují Piráti, konkrétně poslankyně Richterová?
Chceme dlouhodobě zavést možnost ošetřovného pro živnostníky a dohodáře (aby byli motivováni platit příslušné pojistné). Navrhli jsme navýšení věku pro vyplácení ošetřovného do 11 let věku včetně, a to kvůli distanční výuce, která bude trvat několika týdnů. V případě ošetřovného jsme navrhli postupné zvyšování, protože snížený příjem po delší dobu může mít velmi závažné dopady. Proto jsme také nakonec podpořili navýšení ošetřovného na 70 %, když naše vlastní návrhy neprošly, aby se pozice živnostníků alespoň částečně zlepšila.
Co ekonomická pomoc – kdo ji nejvíc potřebuje a v jaké formě?
Situace se bude postupně zhoršovat. Dopadne na všechny: Krachy firem se dotknou jak majitelů, tak zaměstnanců, krize postihne mnohé živnostníky a také lidi pracující na dohodu – maminky na mateřské, samoživitelky, pracující invalidy nebo důchodce. Těžké ztráty postihují zejména sektory pohostinství, cestovního ruchu a kultury. Navíc podmínky některých dotačních programů mnoho lidí z příjmu pomoci vylučuje. Například v programu Covid – Kultura 2 je jednou z podmínek to, že živnostník nepřerušil svou činnost. Jenže to řada lidí musela kvůli finanční situaci na jaře udělat.
Podmínky pro poskytnutí plošné pomoci je někdo obtížné nastavit. Je proto zásadní, abychom se jako stát nemuseli ke kompenzacím vůbec uchylovat. To znamená vyhnout se plošným uzavíráním provozů, pokud jejich uzavření nedává smysl. To je případ mnoha maloobchodů, jejichž otevření naopak uvolní kapacity v nákupních centrech a sníží riziko přenosu nákazy.
Jak smysluplné jsou vládní opatření, které jsou zaváděny salámovou metodou postupného zpřísňování?
Vláda v létě na mimořádné tiskové konferenci představila epidemický semafor, který jsme navrhovali již v dubnu. Před začátkem školního roku přišel předminulý ministr zdravotnictví Vojtěch se sérií opatření při školní výuce, které však nedávaly logický smysl. Premiér Babiš na to reagoval rezignací na jakákoliv opatření. To byla chyba. Špatná realizace některých nutných opatření je příčinou snížení ochoty některých lidí dodržovat základní pravidla. Vedle toho neustálé zmatky v ohlašování, a to jen v tom, že vláda často ohlásí tiskovou konferenci, která se nekoná nebo minimálně o hodinu zpozdí, nesdělí nic konkrétního a v následujících dnech přichází se zmatenými pravidly plnými výjimek. A to v kombinaci s tím, že sám premiér se vyhnul karanténě po jakémsi alibi od hlavní hygieničky a odvolaný ministr Prymula porušil svá vlastní pravidla, když byl v restauraci, která měla být uzavřená.
Nebylo by vhodnější, efektivnější a rychlejší jít cestou rázného řezu? Nebo je to politicky neprůchozí?
Je především třeba nastavit jasná a logická pravidla vycházející z dat. Rázná pravidla, která provází chaos, jsou k ničemu. Pokud spočívají pouze v uzavření celých ekonomických sektorů, vytvářejí další problémy do budoucna. Vláda měla celé léto na to, aby připravila plán pro příchod druhé vlny a premiér byl o tomto riziku velmi dobře informován, ačkoliv se dnes vymlouvá, že to nemohl nikdo tušit. Co je závažné, že s vědomím blížících se voleb nezavedl žádná opatření, čímž ohrozil i hlasy svých voličů, především důchodců. Jejich životy podřídil touze po voličském hlasu.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban