Před třiceti lety u nás začala ekonomická transformace, která zasáhla do všech oborů lidské činnosti. Jak se promítla do oblasti vědy a vysokého školství?

Tehdy byla situace dramaticky jiná. Musíme si uvědomit, že jak vysoké školy, tak akademie věd byly do jisté míry řízeny stranou. Tehdejší vysokoškolský zákon byl opravdu tuhý režim. Začínal slovy „Pod vedením Komunistické strany...“ Ale platilo to i organizačně. Rektory jmenoval prezident na návrh vlády, neexistovala žádná samospráva. Na každé fakultě byl ústav marxismu-leninismu. Bylo také jasně řečeno, že vysoké školy jsou od toho, aby učily, vůbec však nebylo zmíněno, že by měly dělat vědu. Akademii založil Zdeněk Nejedlý, v zákonu z roku 1952 o založení Československé akademie věd se odvolává na předcházející dvě instituce. Jednak na Královskou českou společnost nauk, a především pak na Českou akademii věd a umění.

Je zajímavé, že byl v letech 1945 až 1952 posledním prezidentem této akademie věd a umění, a pak se stal prvním prezidentem Československé akademie věd. Tam byl sice také tuhý režim, ale o něco méně než na vysokých školách. Bylo řečeno, že v akademii jsou nejlepší vědci, ale zas tam nebyla sebemenší zmínka, že by se měli zapojit do výuky na vysokých školách. Komunisté provedli důslednou separaci vysokých škol a akademie, oddělení výzkumu od výuky byl zločin komunismu v téhle oblasti. Ani akademie neměla žádnou samostatnost, jejího předsedu jmenoval prezident republiky na návrh vlády.