Jak chtěl bratr Dušana Třísky získat v privatizaci fyzikální ústav. Profesor Chýla bilancuje třicet let v české vědě. Až po úplné dno za Nečase...

06.03.2020 9:40 | Zprávy

30 LET POTÉ – KROKY K DEMOKRACII Dramaticky jiná byla u nás situace ve vědě do roku 1989 a v následujících třiceti letech. Přesto však dva nejvýznačnější čeští vědci, Otto Wichterle a Antonín Holý, dosáhli svých největších objevů v hlubokém komunismu. Profesor Jiří Chýla z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR vzpomíná i na dobu privatizace, kdy se ústav pokusil zprivatizovat předlistopadový ředitel Aleš Tříska, bratr Dušana Třísky, otce kuponové privatizace. Z aktuálních událostí ho zaujalo, jak dopadly volby na Slovensku, a zamýšlí se nad tím, proč se spolek Milion chvilek pro demokracii nepokusí o totéž co u našich sousedů vítězné hnutí OLaNO.

Jak chtěl bratr Dušana Třísky získat v privatizaci fyzikální ústav. Profesor Chýla bilancuje třicet let v české vědě. Až po úplné dno za Nečase...
Foto: Archiv JCh
Popisek: Prof. Jiří Chýla, CSc., Fyzikální ústav Akademie věd České republiky

Před třiceti lety u nás začala ekonomická transformace, která zasáhla do všech oborů lidské činnosti. Jak se promítla do oblasti vědy a vysokého školství?

Tehdy byla situace dramaticky jiná. Musíme si uvědomit, že jak vysoké školy, tak akademie věd byly do jisté míry řízeny stranou. Tehdejší vysokoškolský zákon byl opravdu tuhý režim. Začínal slovy „Pod vedením Komunistické strany...“ Ale platilo to i organizačně. Rektory jmenoval prezident na návrh vlády, neexistovala žádná samospráva. Na každé fakultě byl ústav marxismu-leninismu. Bylo také jasně řečeno, že vysoké školy jsou od toho, aby učily, vůbec však nebylo zmíněno, že by měly dělat vědu. Akademii založil Zdeněk Nejedlý, v zákonu z roku 1952 o založení Československé akademie věd se odvolává na předcházející dvě instituce. Jednak na Královskou českou společnost nauk, a především pak na Českou akademii věd a umění.

Je zajímavé, že byl v letech 1945 až 1952 posledním prezidentem této akademie věd a umění, a pak se stal prvním prezidentem Československé akademie věd. Tam byl sice také tuhý režim, ale o něco méně než na vysokých školách. Bylo řečeno, že v akademii jsou nejlepší vědci, ale zas tam nebyla sebemenší zmínka, že by se měli zapojit do výuky na vysokých školách. Komunisté provedli důslednou separaci vysokých škol a akademie, oddělení výzkumu od výuky byl zločin komunismu v téhle oblasti. Ani akademie neměla žádnou samostatnost, jejího předsedu jmenoval prezident republiky na návrh vlády.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jiří Hroník

Mgr. Róbert Šlachta byl položen dotaz

Je pravda, že se nebráníte spojení s komunisty?

Nebo co jiného je podle vás Stačilo? A máte vůbec jako strana nějakou filozofii? Na mě působíte spíš tak, že se spojíte s každým, jen abyste se dostali ke korýtkům.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Moc a moc Němce varuji.“ Šichtařová tuší prolomení tabu. Dříve usnadnilo nástup Hitlera

16:15 „Moc a moc Němce varuji.“ Šichtařová tuší prolomení tabu. Dříve usnadnilo nástup Hitlera

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Evropské politické špičky volají po posilování svých armád kvůli ruské …