Před několika dny vzbudila pozornost divadelní hra Vaše násilí, naše násilí uvedená v Brně, v níž Ježíš znásilňuje muslimku. Je tohle akceptovatelné umění, nebo už je to za hranou?

O divadelním představení v Brně toho bylo hodně řečeno ze všech stran. Bezpochyby jde o urážku náboženského cítění, jeho symbolu, ba co víc, autor, zdá se, staví křesťanství, na jehož zásadách se naše evropská civilizace vyvinula, do pozice násilníka vůči jinému náboženství, islámu, aby jaksi řekl, jste to vy, křesťanské země, které se vůči jinému náboženství chovají násilně. Šmahem popřel nejen staletí útoků islámských států na naši křesťanskou civilizaci, která se mnohdy jen tak tak ubránila pohlcení, ale i dnešní realitu, kdy případy násilí islámských radikálů, ignorace, snahy vytlačování a překrývání našich životních hodnot, vytvářených po staletí, směřují k faktickému převzetí politické moci v Evropě a k zavedení zákonů středověkého násilí.

O to více je v tomto kontextu závažné hanobení státního symbolu, vlajky, ke které by měl mít každý loajální občan tohoto státu úctu bez ohledu na politickou barvu. Ne nadarmo se vlajkou přikrývali padlí, naposledy v srpnových dnech roku 1968, jako poslední pocta, která se jim mohla dát. Byla vždy v čele odporu, když o něco šlo, byla nedílnou součástí, symbolem bojů za naši státní suverenitu. A pak tu vlajku někdo degraduje, promiňte, na dámskou vložku? Ale státní moc spí, třebaže jeden z jejích nejzákladnějších symbolů je hanobený. V tom případě je akce „Slušných lidí“ o to více ospravedlnitelná. Jsou věci, které se nedělají, ke kterým nelze mlčet. Ortodoxní komunisté náboženství nenáviděli, říkali tomu „opium lidstva“. Paradoxně sami naplňovali svojí ideologií toto vyjádření víc než vydatně. Na druhou stranu po počátečních represích, pokusech náboženství zbavit jeho síly přešli k pragmatičtějšímu vztahu, kdy ho na nižší společenské úrovni začali více či méně tolerovat. Mnoho komunistů chodilo zároveň do kostela a na schůze, konaly se svatby v kostele, zejména pohřby se, až na výjimky, bez faráře neobešly.

Kardinál Duka se proti hře ostře vymezil s tím, že si v ní dovolili více než komunisté a nacisté, Evropa se podle něj dostala do totálního chaosu a nacházíme se v nejhlubší krizi demokracie. Co říkáte na jeho slova?

Chaos v Evropě na západ a sever od nás už je dostatečný. Mocenské složky některých států rozvrácení pořádku, ochranu původních obyvatel a eliminaci násilí ze stran přistěhovalců už nezvládají. Není třeba dávat příklady, objeví se to i v našich médiích, ale co se mediálně ignoruje, je fakt, že jsme zatahováni do válečných konfliktů mimo naši zemi, které jsou zcela stranou našich bezpečnostních zájmů, které ani nejsou posvěcené OSN. Stáváme se součástí válečného úsilí směřujícího na východ, dovolujeme přejezdy cizí vojenské techniky, aniž jsme smluvně k tomu nuceni. Necháváme si sami ukusovat naši suverenitu. Jeden příklad za všechny: Reportérka Seznam.cz se při natáčení reportáže o konvoji dostala na vzdálenost cca 100 metrů od konvoje a byla americkým vojákem se zbraní v ruce vykázána pryč. Nestačilo jedno gesto, následovalo ještě jedno a další. Sama to okomentovala slovy, že „američtí vojáci už nejsou přívětiví“.

K vojenskému konvoji patří dle smluv vlastní ochrana, ale v nevojenských záležitostech spadá jejich jednání pod jurisdikci ČR. V případě nutnosti je potřeba součinnosti české policie. V tomto případě byl namístě i český policista, který měl situaci posoudit, řešit a cizího vojáka odkázat do patřičných mezí. Bohužel, telefonoval obrácený zády k místu, které měl zajišťovat. Situace zřetelně ukazuje, jak si cizí voják osobuje právo rozhodovat o občanu této země. A média? Nic. Žádné palcové titulky! Jediný palcový titulek napsalo protektorátní Forum 24: „Americký konvoj projel Českem a nic se nestalo. Takže dobrá zpráva“. Závěr článku nemůže nikoho nechat na pochybách, ne, že se nic nestalo: „Nyní, kdy odpůrci na konvoj neútočí, protože je mnohem více lidí na straně českého členství v NATO, je průjezd amerických vojáků už naštěstí normální věcí.“ Stalo se. Lidé si zvykli?