Vaše kandidátka vzešla z iniciativy starostů a hejtmanů, upozorňujících na zanedbávání regionů ze strany Fialovy vlády. Co jsou podle vás největší problémy, které v regionech za této vlády vznikly?

Tím impulzem skutečně bylo naše velké zklamání z přístupu vlády a vládních stran k regionům. Spousta problémů za této vlády vznikla a spousta jiných již déle trvajících se vůbec neřeší, ať už je to záležitost sociálně vyloučených lokalit, politika zdravotních pojišťoven vůči zabezpečení lékařské péče v regionech anebo třeba kolabující financování regionálního školství.

To všechno jsou objektivní problémy, ministři mají spoustu slov a v praxi nulová řešení. A toto pro mě není o centrálním boji „pětikoalice“/Babiš/opozice. Na pražskou politiku si fakt nechci hrát.

Je v tomto směru něco, co nadstandardně a specificky postihlo Ústecký kraj?

Ústeckého kraje se dotýká novela financování krajů, která mu sebere půl miliardy korun ročně, o další stamiliony v součtu přijdou obce. Našeho kraje se dotýká i liniový zákon, který neřeší kompenzace dotčenému území při stavbách typu vysokorychlostní tratě. Zákon, který omezí možnost vyjádřit své výhrady, a přitom obcím kolem nedá kompenzace, je špatný zákon a v našem kraji se týká celé řady staveb.

Dále bych mohl hovořit o konci těžby uhlí a nejistotě, která náš kraj v tomto směru postihuje. Pan ministr průmyslu hovoří o tom, že to je pro stát brnkačka přechod od uhlí, ale pro náš kraj celá „transformace“ znamená největší zásah do charakteru území od roku 1945. Je to o stovkách miliard, když započtete návazné výrobní řetězce, náklady na rekultivaci a výpadky v tržbách, mzdách atp.

Jako náhradu máme „Spravedlivou transformaci“, což je zhruba 16 miliard z Evropské unie, které náš kraj plánuje utratit za nesmyslné měkké projekty, které regionu nic nepřinesou.

Za rozvoj regionů má být ve vládě odpovědný vicepremiér Bartoš. Jak podle vás tu „rozvojovou“ agendu zvládá?

On by vám jistě řekl, že rozvojovou agendu zvládá, nicméně asi nejsem sám, kdo čekal víc. Rád bych viděl zákon o cestovním ruchu, který naplno podpoří destinační management. Rád bych viděl rozhýbaný trh s byty, a když už se bavíme o Ústeckém kraji, tak rád bych viděl vládní plán pro Ústecký kraj, který ho nastartuje. A to mohou být výkupy bytů v problémových lokalitách od obchodníků z chudobou.

Ministr Bartoš měl velké plány hlavně v oblasti digitalizace. Na počátku července byl spuštěn systém na digitalizaci stavebního řízení, který ale stále provázejí problémy. Nemáte obavy, že tyto zážitky poškodí celou, zcela jistě chvályhodnou, myšlenku digitalizace?

S hodnocením digitalizace stavebního řízení bych zatím nespěchal. Dovedu si představit zájmy nejrůznějších skupin a všech možných lobbistů, kteří díky digitalizaci přijdou o své kšefty, že nový systém budou mít zájem ostřelovat.

Nemyslím si, že stavební řízení v minulosti byla v Česku symbolem transparentnosti. Takže počkejme pár týdnů ještě, přece jen je jen krátce po prázdninách.

Ten aktuální systém se týká stavebního řízení. A stavební zákon, to je také svérázný příběh tohoto volebního období. Hnutí ANO před volbami přišlo s poměrně radikálními změnami, nová vláda jej pozastavila a nyní se do toho pouští zase úplně jinak. Co to znamená pro obce a pro lidi, kteří chtějí něco postavit?

Nejdůležitější věcí fungujícího státu je předvídatelnost. Když víte, že se veřejná moc – stát, kraj, obec – bude v nějaké situaci nějak chovat a v obdobné příště zase stejně.

Já sám jsem zastánce rozděleného modelu veřejné moci – dnes je to tak, že stavební úřady jsou pod obcí, ale dělají státní agendu. Stát obcím zdaleka nekompenzuje náklady státní správy, a přitom jim zakazuje zákonem do ní zasahovat. Že je to v praxi jinak, o tom si nemusíme vyprávět. Takže je to opět o té předvídatelnosti a transparentnosti.

Myslím, že by se rozhodovat mělo co nejblíže k občanům, a co nejvíce předvídatelně.

Největším stavebním rozvojovým projektem, o kterém se v Ústeckém kraji aktuálně mluví, je rychlodráha Praha–Berlín. Jak moc důležité je pro Ústecký kraj napojení na tento klíčový železniční tah?

Pro Ústecký kraj má rychlodráha obrovský význam, je to stavba století, která má větší potenciál zasáhnout do života kraje než dálnice D8, protože její konečná podoba může nastartovat, anebo pohřbít Ústí nad Labem jako krajskou metropoli.

Náš kraj ale bohužel zatím naprosto selhal v procesu trasování VRTky a je obrovská výzva pro nové krajské zastupitele s tím něco udělat. Kraj nedefinoval své požadavky, nehájil zájmy obcí a nechal rozhodovat pouze úředníky.

Před pár lety se konečně kompletně otevřela dálnice D8, teď se mluví, že v časovém horizontu nějakých patnácti let by mělo být možné se z Ústí dostat vlakem do Prahy během půl hodiny. Jaké možnosti podle vás toto napojení otevírá pro rozvoj Ústeckého kraje?

Myslím, že ty termíny jsou jen v představách pražských plánovačů. Že ta konečná doba a cena bude daleko za horizontem naší představivosti právě i kvůli té neschopnosti naslouchat požadavkům v regionu.

Nicméně pokud bychom se dokázali dohodnout na maximálně výhodném trasování a odbourali bychom ty třecí plochy problémů, tak skutečně Ústecký kraj bude na dohled od Prahy a dennodenní dojíždění Praha/ÚK se stane naprosto běžným a dostupným. Ambicí Ústeckého kraje ale nesmí být pouhou noclehárnou…

Současně se ale vedou spory o to, kudy má být rychlodráha vedena. A z Ústeckého kraje zaznívá kritika, že je o tom z Prahy nedostatečně komunikováno, dokonce jsem zaznamenal, že místní podnikatel Hausenblas snad připravil nějaký vlastní alternativní koncept. Z vašich informací krajského zastupitele: Má kraj možnost k tomuto projektu říci své?

To je celé problém té mimoběžné komunikace státu/dotčeného regionu. Když máte umanutý stát, který si myslí, že v našem kraji může zkusit vše, protože si to tamní politici nechají líbit, a tak namaluje tři varianty, z nichž dvě jsou pouhé vějičky, protože vedou přes ochranné vojenské objekty a třetí varianta jakoby náhodně je jediná, která vychází.

Středočeský kraj si prosadil na Ministerstvu dopravy pořízení krajinného plánu a územních studií, a třeba i ústupky typu tunelu kolem Líbeznic, kdežto Ústecký kraj nedělal nic. Tak se zvedl Martin Hausenblas a najmul odborníky, kteří vymysleli jinou variantu „H“. Stálo ho to nemálo peněz, ti lidé kreslili, ptali se všech dotčených, a stát seděl a říkal, toto máte špatně, toto je jinak.

Prostě mimoběžnost – jedni o koze, druzí o voze. Takovéto strategické stavby nemá projektovat z vlastního altruismu místní podnikatel. Takovouto variantu H měl iniciovat Ústecký kraj a měl do ní promítnout své zájmy. Ty ale náš kraj nemá, a tak se kraj přidal na stranu státu, odsoudil variantu H do zapomnění a schválil to, co po něm stát chtěl. Nechal si za to opravit Kozí dráhu a všichni jsou spokojení.