Pane hejtmane, na úvod aktuálně k druhé vlně koronavirové pandemie. Jak jste v rámci kraje připraveni? V jaké kondici jsou nemocnice, testovací místa atd.?

Pokud jde o ochranné osobní pomůcky, tak Jihomoravský kraj již při ukončení nouzového stavu vydal pokyn příspěvkovým organizacím kraje, včetně zdravotnických a sociálních zařízení, aby měly zásobu těchto pomůcek na 6 týdnů. Jihomoravský kraj má také vlastní zásobu ochranných pomůcek pro své organizace pro mimořádné situace. Tuto zásobu bude kraj udržovat, doplňovat či měnit s ohledem na aktuální potřeby. Součástí těchto zásob jsou i vytvořené tzv. nouzové balíčky ochranných prostředků, které jsou určeny pro organizace kraje. 

Bezpečnostní rada kraje reagovala na měnící se epidemiologickou situaci a rozhodla okamžitém zákazu návštěv v nemocnicích a domovech pro seniory zřizovaných krajem a doporučení na stejný postup pro ostatní poskytovatele těchto služeb v celém regionu. Jedině tak můžeme ochránit ty, kteří jsou nejvíce ohroženi. Dále jsme otevřeli dvě nová odběrová místa ve svých nemocnicích, a to v Břeclavi a v Kyjově. Další krajem zřizované nemocnice Znojmo, Hodonín a Tišnov již odběrová místa provozují. 

Dalším důležitým rozhodnutím bezpečnostní rady je přístup k samoplátcům PCR testů. S okamžitou platností jsme rozhodli rezervovat odběrová místa v našich nemocnicích pro osoby indikované ze strany krajské hygieny nebo praktických lékařů. Výrazně tak zkrátíme čekací doby pro odběry a odlehčíme tak našemu veřejnému zdravotnictví. Stejný přístup zvolily i obě fakultní nemocnice v Brně. Samoplátce žádáme, aby k případnému vyšetření využili služeb soukromých laboratoří, jejichž kapacity jsou k tomu dostačující.

Jak jste spokojen s komunikací v rámci Asociace krajů a úrovní vlády? Někteří hejtmani v minulosti upozorňovali na některé komplikace a že vláda podněty hejtmanů příliš nevnímá…

S komunikací na úrovni Asociace krajů jsem nadmíru spokojen. Musím říct, že nás hejtmany naopak koronavirová epidemie paradoxně stmelila. Naše jednání a později videokonference byly pro všechny důležitým zdrojem informací a díky tomu, že se v některém z krajů vyskytl problém, ostatní regiony se z něho mohly poučit nebo inspirovat. 

Co se týká komunikace s vládou, je potřeba říct, že probíhala také prostřednictvím videokonferencí, ale doba zejména v začátku epidemie byla tak překotná, že mnohdy jsme se některé důležité věci dozvídali spíše z médií. Nicméně v poslední době mám pocit, že vláda chápe, že takzvané „krajské vlády“ jim v mnoha věcech mohou být nápomocny a v konečném důsledku jsou to kraj a hejtmani, kteří jsou těmi důležitými výkonnými a komunikačními částmi celého systému.

Do jaké míry se aktuálně vašeho kraje týká zavírání škol kvůli šíření nákazy, jak v této oblasti situace vypadá?

Tady má jednoznačně větší váhu rozhodnutí vlády, tedy centrální. Krajská opatření by musela jednak nejlépe opět proběhnout ve všech krajích a zdaleka by zřejmě neměla takovou účinnost. Věřím, že druhou covidovou vlnu zvládneme i bez uzavírání škol. Alespoň těch mateřských, základních a středních.

Nakolik se Jihomoravského kraje dotýká omezení, které opět zavedlo pro naše občany Slovensko?

Slovensko na rozdíl od první vlny již v nastavení jednotlivých opatření, zejména na hranicích, myslí na takzvané pendlery a slovenské občany, kteří bydlí do 30 kilometrů od hranic a pracují v České republice například v nemocnicích nebo pečovatelských domech. Problém by tedy neměl nastat.

Pokud jde o téměř uplynulé volební období, jak byste ho zhodnotil? Jaké konkrétní věci, které občané pocítí, jste stihli a co naopak?

Podařilo se celé čtyři roky udržet stabilní a funkční koalici. To je základ pro úspěšnou práci a realizaci menších i velkých projektů. Výrazně se nám dařilo využívat ke kofinancování velkých projektů dotační tituly, ať už státní nebo evropské. A díky tomu se podařilo nakoupit nové moderní vlaky, které už příští rok zvýší kvalitu cestování občanů v rámci veřejné dopravy. Podařilo se také snížit o polovinu počet silnic, které byly v havarijním nebo velmi špatném stavu. Propojit dvě historická území na hranicích se Slovenskem – projekt Lávka Mikulčice-Kopčany. 

Ve zdravotnictví jsme velké finanční prostředky vložili jak do modernizace krajem zřizovaných nemocnic, tak do stabilizace kvalitního personálu. A v neposlední řadě jsme formou investic do vybavení profesionálních i dobrovolných hasičů a zdravotnické záchranné služby výrazně posílili integrovaný záchranný systém. Bohužel se nám nepodařilo vyvinout dostatečný tlak na stát, aby začal s výstavbou dálnice do Rakouska. Jihomoravskému hejtmanovi tedy nezbývá než doufat, že se jednou najde ministr dopravy, který bouchne do stolu a prohlásí D52 nejen za prioritu jižní Moravy, ale za prioritu České republiky. Jinak po dálnici na Vídeň nebudou jezdit ani naše děti.