Blíží se volby. Vy jste v minulosti kandidovala za Stranu zelených. Odešel z ní Martin Bursík, vnímáte tu stranu nyní nějak jinak?

Odešli přeci dva lidé. Ta strana jinak zůstává stejná! Má svého šéfa, akorát Bursík se rozhodl s Kateřinou Jacques a několika dalšími lidmi odejít a ani nekandidují. Média to rozmázla. Byla to podle mne nešikovnost – pokud mají rozdílné názory, mají si to vyřídit buď rok před volbami nebo aspoň týden po nich. Ale beru to tak, že třeba v Německu se tyto strany formovaly třeba několik desítek let. Každopádně ta strana v evropské politice být má. Stejně jako v ní má být nějaká křesťanská, nějaká levicová strana a tak dále. Patří tam.

Myslíte, že se nyní Strana zelených do parlamentu dostane?

Nevím, ale určitě bych jim to přála. Jinak ovšem považuji za největší zločin, že se nyní zbytečně utrácí za volby, protože si občané vynutili změnu této vlády. Kdyby všechny ty volby byly až v březnu, tak bychom ušetřili něco kole miliardy. Totéž, jako když se rozhodli pro přímou volbu prezidenta ve společnosti, která nemá prezidentský systém! To je chyba občanů a učitelů, že nenaučili tuto generaci, jaký je styl naší ústavy. My tu přeci nemáme prezidentský systém, tady rozhodují politici v parlamentu, které kontroluje senát. Já jsem pro přímou volbu prezidenta nebyla, copak jsem idiot?

To jste asi hodně musela sledovat diskuze, zda prezident Zeman porušuje ústavu či ústavní zvyklosti…

Ústavní zvyklosti samozřejmě porušuje. Ale jinak je to tupost lidí. Protože třeba jmenovat Rusnokovu vládu, to ani není v ústavě. V ní je zakotveno, že prezident může něco takového udělat v okamžiku ohrožení státu. Kdyby něco takového udělat třeba v době Mnichova pan Beneš, tak by to snad bylo možné. Nebo kdyby začínala válka. Ale fakt, že to projde a že všichni poslanci k tomu „drželi hubu“, je to neznalost toho, na co máme práva. Parlament je placen od vlády a pořád tu jsou ti bývalí a pořád dostávají plat. Takže to, na co si stěžujeme, není nic jiného, než důsledek rozhodnutí našeho!“

Vy přednášíte po republice mimo jiné na téma životního cyklu a generačních vztahů. Spousta politických stran má ve svých programech, že podpoří péči o seniory a prorodinnou politiku. Je to podle vás něco, co se dá na vládní úrovni řešit?

„To ne, protože jde o mezilidské vztahy. A jakmile do toho vstoupí nějaké nařízení, je to vlastně zásah jako třeba když se kdysi nařídilo: Budeme všichni milovat Sovětský svaz. To prostě nejde.“

Jsou přeci jen nějaká opatření, která pomáhají řešit úskalí, jež přináší „sendvičová generace “? Dožíváme se vyššího věku, je potřeba se více zaměřit na slaďování práce a rodiny…

„Rozlišujeme společnost nebo stát. Státní opatření? Ano, prosim – doporučovat začátek pracovní doby, která může být fluentní, můžete si ji posunout třeba kvůli péči o starší členy rodiny. To je možné a to je správné. Nebo aby byly domovinky pro péči o starší lidi, aby bylo kam je umístit, pokud se není možné o ně postarat doma. To tu vždy bývalo.

Domovů či stacionářů pro důchodce je tu málo, stejně jako školek..

No ona populace klesne... Ale zůstat by to mělo, ať již pro školky nebo pro ony domovinky. Dovedete si představit, že teď se z toho dělají obchody, prodávají tam Vietnamci? Tyhle prostory budou potřeba pro denní domovinky. Tím se sladí péče o dotyčného člověka a umožní se, abyste mohli chodit dál do zaměstnání.

Ano, někteří politici mluví o tom, že péče o seniory má být věcí rodiny. Jenže členové rodiny musí rovněž chodit do práce a navíc při velké nezaměstnanosti zejména v severočeském regionu mají rodiče sotva dostatek ekonomické síly na péči o děti, natož se „na plný úvazek“ starat o přestárlé příbuzné, kteří třeba ani nemají nijak vysoký starobní důchod.

Vy si myslíte, že důchody jsou tak nízké?

Pro některé jistě. Zvláště v regionu s nejvyšší nezaměstnaností, kde se pracuje i za mzdy sotva nad hranicí životního minima.

Tohle je specielně problematika regionu jako je Mostecko, kde se přestává těžit uhlí. Ale svého času to byl bohatý region, stejně jako Ostravsko. Musíme vycházet ze statistiky. Když si pomyslíte, že v naší republice je průměrný důchod kolem 11 tisíc korun a to ten člověk už dostane čisté, tak je dobré si uvědomit, že kdybyste toto chtěli zajistit rodině s dvěma dětmi, kde pracuje jen jeden rodič, tak by musel vydělávat dejme tomu 60 tisíc korun. Jinak nevím, proč se používá slovo senior – to je odporné, jak přejímáme i tenhle slang z toho západu zcela zbytečně. Těch starých lidí, kteří žijí zcela sami, je poměrně málo. V době minulého režimu se mluvilo o takzvané obložnosti. Mohli jsme mít maximálně 12 metrů čtverečních na jednoho člena. Jinak nebyl ani nárok o ten byt žádat a v šedesátých letech si ho ani postavit. Jenže dneska každý má chuť, včetně starých lidí, bydlet sám. Já mezi ně také patřím, bydlím sama velice ráda.

Nesouvisí to s tím, jak pro některé rodiny ekonomická situace vede k frustraci celé společnosti, kdy se zhoršují i vztahy v rodině a vymizela ona velká pospolitost?

Tato společnost je tak bohatá, že nemá důvod být frustrovaná! Navíc kdyby na tom lidé byli opravdu tak špatně, budou si držet dědečka a babičku, aby jim přinesl ten důchod. My jsme nebyli úplně chudá rodina, ale byli jsme pohromadě všichni v jednom bytě, prostě proto, že nebyly byty.  A také proto, že matka měla důchod šest set korun a otec více, neboť byl lékař. To by nestačilo ani na ten nájem. A nikoho nenapadlo žít sám, protože to bylo zakázané. A dnes tito lidé budou říkat. Já chci bydlet sám. Dřív to jednak nebylo možné a jednak by třeba ta moje maminka z toho nevyžila. To jsou prostě posuny ve vědomí…

Dneska se mimo jiné diskutuje problém vyplácení sociálních dávek na bydlení.  Vyplácí se i rodinám, kde ani jeden rodič nepracuje ani se nestará o své staré rodiče. Předpokládám dobře, že jste proti tomu, aby jim byl placen samostatný byt ze státního rozpočtu?

O tohle ať se starají starostové. A i kdyby ten člověk pracoval a prostě nemá  na svůj byt, tak ho přeci prostě nemůže mít. Souhlasím s tím, že není správné vydávat ze státního rozpočtu milionové částky na tyto příspěvky a doplatky na bydlení. Tkví to v celkovém systému politiky. Určitě ale je špatné argumentovat tím, že lidé jsou frustrovaní proto, že je zde třeba 10procentní nezaměstnanost (k poslednímu srpnu byla nezaměstnanost nejvyšší na Mostecku, a  to 13,6 %, pozn. red.).