Vypadá to, jako by se USA s Trumpovou administrativou v čele opět více zaměřily na zahraniční politiku. Nicméně prezident Trump mimo jiné sliboval, že bude řešit domácí problémy. Jde vůbec kvalitně dělat obojí?

Obamova zahraniční politika reprezentovaná během prvních čtyřech roků Hillary Clintonovou a později Johnem Kerrym pod heslem „povedeme z pozadí“ skončila rozpadem Středního Východu, Libye, uprchlickou lavinou a hrůznou smlouvou s Íránem, zaručující mu vlastnictví nukleárních zbraní v rukou mulahů, zapřísáhlých nepřátel Izraele a Spojených států, zmíním-li se pouze o tom nejhorším. Osm let Obamova činění na domácí půdě zanechalo v zemi dvacet trilionů dolarů dluhu, zdvojnásobení zadlužení nahromaděného všemi prezidenty před jeho nastoupením do tohoto úřadu.

Rasové a kriminální delikty, hlavně ve státech a metropolích vedených demokraty Obamova ražení, se rozrostly do míry nevídané po generace. V Chicagu, kde Obama kdysi působil jako komunální organizátor ve čtvrtích převážně obydlených černochy, se tito dnes pobíjejí navzájem. Za posledních osm let jich bylo zabito více, než amerických vojáků v Afghánistánu a v Iráku dohromady. Jen za prvních sto dnů po přísaze prezidenta Trumpa opadlo ilegální přistěhovalectví o sedmdesát procent. Na úroveň nevídanou za posledních sedmnáct let. Ilegální a kriminální živly jsou nekompromisně deportovány. Barometr hospodářského růstu dosahuje rekordní úrovně. Podaří-li se Trumpovi třeba jen zastavit rychlost destrukce způsobené Obamou, bude to úspěch.

Izraelský expert na zahraniční politiku USA Eltan Gilboa při své návštěvě Prahy prohlásil, že Obama na Středním východě šel spíše proti zájmům spojenců – Saúdská Arábie, Egypt Izrael – a  to by měl Trump napravit. Podaří se mu to?

Prezident Trump má na zlepšení vztahů narušených Obamou téměř čtyři roky času. Kroky, které ve směru k tomuto účelu prozatím učinil, jsou správné. Věřím, že tento záměr se mu podaří.

Ostatně jsem zaslechl tezi, že za zveřejněním mailů Hillary Clintonové a ovlivněním prezidentských voleb v USA vůbec nemuselo stát Rusko, ale mohla to být práce hackerů z Izraele. Co vy na to?

Tuto diskusi považuji za “fake news” odvádějící od skutečných faktů. Na tom, kdo jakákoliv fakta o Trumpovi nebo Clintonové uveřejnil, nezáleží. Voličům jsou všechna dostupná fakta, nezávisle na jejich původu, pokud jsou pravdivá, potřebná. Koho budou volit je jejich rozhodnutí. Amerika volila. Negativní vyjádření mexického prezidenta Pena Nieta, německé kancléřky Angely Merkelové, francouzského prezidenta Francoise Hollanda, anglické premiérky Theresy Mayové, prezidenta Evropské unie a dalších o kandidátu Trumpovi považuji za nehorázné vměšování se do amerických voleb, horší než anonymní uveřejnění pravdivých faktů na WikiLeaks.

Sýrie zažila nejhorší chemický útok od roku 2013 a mohou za to prý buď syrská armáda nebo Rusko. Jak by se k tomu mělo OSN či NATO postavit?

Postoj NATO i OSN je pro aktéry na Středním východě bezvýznamný. Sekretář NATO vydá prohlášení, že byl spáchán zločin a někdo, že by měl něco udělat. Možná, že připomene i předchozí plynový útok nebo Ukrajinu a řekne, že Putin je “bad guy” (špatný člověk), který to neměl připustit. Rada bezpečnosti OSN se sejde a napíše rezoluci, která ten zločin odsoudí a připomene, že oni už kdysi napsali jakousi konvenci, které se však Sýrie nedrží. Padne asi návrh poslat tam nějakého pozorovatele, samozřejmě, budou-li na to peníze. Rezoluce však nebude přijata, poněvadž Rusko pro její přijetí nebude hlasovat. Obě organizace neplní své poslání. Návrh pro USA: zastavit peněžní kohoutek pro organizace, které neplní úkoly, pro něž byly vytvořeny. Nicméně jednání prezidenta Trumpa bylo v této situaci rázné a správné.

Rusko má podle Pentagonu nové rakety s plochou dráhou letu, které jsou pro USA i Evropu velmi nebezpečné. Jak by na to měli spojenci reagovat?

Americký vojenský arzenál musí udržet svůj technický náskok i v budoucnosti. Prezident Trump ve svém rozpočtu předložil Kongresu návrh k dosažení tohoto cíle. Spojenci, Evropané, se však vyhýbají plnění svých povinností vůči NATO, i když je zavazují pouze k udržení již tak nedostatečného statusu quo. Příkladné je prohlášení německé ministryně obrany Ursuly von der Leyen  z minulého týdne. S ohledem na dnešní světovou situaci, Střední východ, jižní Čínské moře, terorismus, Ukrajinu, okamžité a účelné zvýšení požadavku z pouhých dvou procent HDP na dvě a půl procenta by bylo na místě.

Měly by USA preventivně zaútočit na Severní Koreu, jak to navrhuje generál Jack Keane?

Generál Jack Keane má za sebou úctyhodnou karieru. Nyní je penzista a komentátor. Jeho návrh se mi líbí. Takový čin by se v dnešním světě neobešel bez kritiky "spojenců", kteří nevědomě čekají na svou demisi v soutěži s radikálním islámem a oponenty jako jsou Írán a Severní Korea. Toto těžké rozhodnutí je nyní v rukou prezidenta Trumpa. Ten je jediným, kdo po uvážení všech okolností může rozhodnutí učinit. Rozhodl-li by se pro tento krok, stál bych za ním. Situace s přibývajícím časem bude problematičtější.

Nedávno se udál teroristický útok v Londýně, nyní v Petrohradě a Stockholmu. Jak by se dali udržet na uzdě islámští radikálové, kteří se mění v teroristy?

Takové činy zůstanou součástí budoucnosti západního civilizovaného světa. Infiltrace západních civilizací islámským radikalismem má kořeny v migraci obyvatel ze zemí nekompatibilních s morálními a kulturními hodnotami úspěšných západních civilizací. Budoucí zhoršování stavu se dá v Evropě pouze zpomalit, a to radikální změnou imigrační politiky vládnoucích tříd a zastavením ekonomické imigrace ze zemí, kde západní - původně křesťanské - hodnoty lidských vztahů neexistují. Výmluva takzvaných ekonomů, snažících se opodstatnit bezmeznou imigraci náhradou nových pracovních sil a slovy “kdo bude platit naše penze,“ je cesta sněhové koule.    

Podle jedné malé zmínky v knize Jana Nováka „Zatím dobrý,“ jste prodal vojenské vybavení do nejmenované africké země. Jak jste přemýšlel o etické stránce takového obchodu?

Studená válka proti Sovětskému svazu a jeho vazalům, až na výjimky v Koreji a Vietnamu, které stály Ameriku přes sto tisíc životů vojáků, se převážně vedla na hospodářském poli na celém světě, tedy i v Africe a to různými prostředky. Světový komunismus se zhroutil pod hospodářským tlakem západních demokracií. Jsem rád, že jsem se toho mohl zúčastnit.