Blíží se chvíle, kdy se Česká republika už podruhé ujme předsednictví EU. Jaké otázky, problémy by podle vás v této pozici měla vláda především řešit?

Z Bruselu prosakují samé jobovky. Společné jmenovatele mají hlavně tři. Země, které jsou cizím krmelcem a vazalem, ohrožují dvojnásob. Prvním je plíživá expanze tzv. kvalifikované většiny. Tedy „práva“ zemí, které v EU tahají za delší konec, aby válcovaly ostatní, kdy a jak se jim zamane. A nemusely se zdržovat ani nátlakem, kterým donutí hlasovat „jednomyslně“ i Orbána či jiné rebely.

Druhým je hybridní agrese „zelených“ i jiných magorů. Jsou to jen prodejní maňásci. Pasou je oligarchie kličkující z pasti, do níž vehnaly „atlantickou“ civilizaci. Tiskne jim děsivé vysvědčení. Mít kapku cti a svědomí, zavřou krám a prosí o odpuštění. Cílem je pravý opak. Poroučet nám ještě víc. A to se dá vnutit jen lidem, firmám a celým státům, sraženým do dluhových oprátek a jejich vyděračských následků. Tam je však zatlačí jen demagogie a la Green Deal. Poprava energetiky, která nemění proud v přepychové zboží a nehrozí blackouty. Oktroj „elektromobility“, která tu hrůzu dál vyhrotí. Okupace úrodné půdy biomasou místo produkce potravin. A kobercový nálet mnoha jiných ptákovin. Zdravý rozum poráží jen do nebe volajícím skandálem. Do hladového disentu – a blokády masových médií – totiž vyhání už i všechny exaktní vědy, které pod červenou lucernu nedostane ani pár volů.

„Eurokracie“ žalostně selhává i tváří v tvář všem krizím. Vůči ukrajinskému konfliktu tomu nasazuje korunu. Že jde o „proxy war“, již vede s východní jadernou velmocí „atlantický“ ataman, se netají ani Henry Kissinger. Sekundují mu desítky jiných amerických zdrojů, jimž se do „ruských trollů“ nesmí nadávat ani v české kotlině. I ti všichni vzkazují, že poraženým má být celá Evropa. Tím víc by se právě česká vláda měla vzchopit k iniciativě, jež tomu postaví vozovou hradbu. Nad Vltavou se však soutěží v pravém opaku. V tom, jak nás změnit v premianta masochismu. Nadělat si ještě víc škod než všichni ostatní, i politikou vůči ukrajinskému konfliktu. „Pětikolka“ se pro to jistě zkusí přetrhnout i v čele Evropské rady. Bude i snaživým práčetem ostatních hovadin, jež berou evropskou civilizaci útokem. Následky zmírní jen dva faktory. Pud sebezáchovy přežívající hlavně v části „staré Evropy“. A pád české vlády už letos na podzim. Za ten by nás zasypala díky i celá osvícená Evropa.

Evropští lídři se shodli na zákazu dovozu ruské ropy po moři. Ropovody mají zatím výjimku. I tak se to ale dotkne více než dvou třetin dovozu ruské ropy. Jak toto hodnotíte? A je výjimka pro Česko v podobě možnosti nakupovat naftu ruského původu od svých sousedů po dobu osmnácti měsíců dostatečná? Co bude potom?

Bude se zákaz vztahovat i na ruskou ropu, kterou do Evropy vozí Amerika? Prý jí teď nakupuje víc než po řadu předchozích let. Uloží snad celníkům, aby ji k nám nepouštěli, americká nomenklatura v Bruselu? Jarmark farizejství dává další dějství. Kdo se má balíkovat – a na čí úkor – zjevuje v obscénní nahotě. My „od svých sousedů“ už nakupujeme ruský plyn. Ba dokonce i elektřinu, kterou si vyrábíme sami. Platíme za to německou přirážku. Je několikrát větší než cena obou komodit. Teď naše vrchnost rozhodla, že se tak bude nakupovat i ruská ropa. Bývali jsme suverénní průmyslovou velmocí. Degradovali nás na kolonii. To už nám opravdu vládnou klony kmenových náčelníků, které si západní metropole kupovaly za skleněné korálky? Osmnáct měsíců uteče jako voda. Až spadne klec úplně, bude ještě mnohem hůř.

Velkou „odezvu“ vyvolala informace o výši odměn pro vedení firmy ČEZ. Je to v pořádku v době, kdy je tolik lidí v situaci, že se obává, jak zaplatí faktury za elektřinu, jejíž cena stále roste?