Navrhujete tvrdý lockdown. Jenže není lockdown jako lockdown. Jak tvrdý by podle vás měl být?
Základem je omezení pohybu a setkávání mezi lidmi. Zákaz nočního vycházení, zákaz opouštění domova do nějaké vzdálenosti, například deseti kilometrů, zákaz návštěv v domácnostech. Je třeba omezit i velké průmyslové podniky tak, aby byly v provozu na nějaké bazální úrovni výroby s testováním zaměstnanců. Mělo by dojít k zavření obchodů s výjimkou nezbytných potravin a podobně. Samozřejmě by bylo nutné zavřít všechny školy a školky, kromě školek pro děti zdravotníků.
Měli bychom tedy jít francouzskou, španělskou, izraelskou či jinou cestou?
Musíme jít českou cestou, která vhodně zkombinuje prvky, které se ve světě osvědčily. Osobně mi imponuje izraelská i britská cesta, tedy kombinace přísných opatření s rychlým očkováním a pochopení a souhra celé politické reprezentace. U nás selhává nejen vláda, ale i opozice. Posledních čtrnáct dní jsme ztratili čas politickým bojem o to, zda potřebujeme nouzový stav nebo pandemický zákon. Přičemž pandemický zákon vytvoří nové problémy. Vznikl totiž příliš zbrkle a navíc je nám k ničemu, protože na stávající katastrofální situaci stejně potřebujeme nouzový stav. Vládní i opoziční strany se měly chytnout za ruce, vystoupit před národ a už před čtrnácti dny společně vyhlásit tvrdý lockdown. Politikaření stojí tisíce lidských životů. Ti mrtví jsou odpovědností vlády, ale i opozice a v určitém slova smyslu nás všech. Selhali jsme jako společenství humanity. Jsme jen tlupou bezohledných individuí, pro kterou nemá život druhého člověka velkou hodnotu. Jsme národem cyniků, kteří si chtějí především užívat.
V Česku mnoho lidí mimořádná opatření vlády v rámci nouzového stavu opravdu nedodržuje. Jak je k tomu přinutit?
Vždycky jsem byl odpůrce restrikcí. Situace je ale tak vážná, že kapituluji. Při míře neodpovědnosti spoluobčanů, jakou kolem sebe vidíme, je nutné vyhlásit nouzový stav a vyslat policisty a případně i vojáky do terénu, aby opatření hlídali. Přísný krátký lockdown se dá uhlídat lépe než protahované nesrozumitelné pololockdowny. Když nebudou výjimky a omezí se mobilita, pak bude mít policie snadnější práci, ale měla by být přísnější.
Máme zde iniciativu Chcípl pes - Otevřeme Česko, kvůli níž mají některé bary, restaurace, obchody či zkrášlovací salony jako petiční místa stále otevřeno. Hory jsou plné lidí bez roušek a to i v případě, že stojí před bistrem, aby si koupili třeba pivo nebo grog. O víkendu jsem byl v Orlických horách, takže to mám z první ruky. Zákaz vycházení není dodržován. Na příštích zhruba čtrnáct dní je jen v Praze nahlášeno přes deset veřejných shromáždění. Při eliminaci těchto aktivit se asi bezpečnostní složky země nevyhnou akcím, které pak budou označovány za policejní brutalitu. Co s tím?
Dneska jsem viděl demonstraci na Václaváku, bylo tam doslova pět a půl člověka. Lidé už začínají chápat, že je epidemie reálná, že nemoc covid zabíjí, že zmutovaný virus ohrožuje i mladší ročníky. Při lockdownu budou tyto aktivity, včetně základního práva na shromažďování, zakázány. Policie by měla při porušení tohoto zákazu postupovat rozhodně, což neznamená, že musí být brutální. Ono stačí, že bude udělovat hodně vysoké pokuty.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jan Rychetský