Evropská komise pracuje s materiálem: Přeshraniční rodinné situace – uznání rodičovství. Cílem má být zajistit, aby rodičovství prokázané v jedné zemi EU, bylo uznáváno v celé unii. Je to dobrý nápad? A jak moc pak narazí na legislativu v jiných státech?

Osobně si myslím, že nápad dobrý, realizace opět hrozná. Zásah do rodičovských práv. Rodina a rodinné právo není součástí agendy Evropské unie. Jak se pořád cpou zásahy do národních, sociálních, rodinných práv do agendy Evropské unie… Salámová metoda. Je to jen způsob, jak uznat práva LGBT komunity na děti, které mají v jiných zemích. Mně se to nelíbí. Nelíbí se mi, že v tomto EU vystupuje aktivisticky.

Jak vysvětluje materiál, dětem by zůstala jejich práva i v tzv. příhraničních situacích. Současná nejednotnost totiž vede často k problémům při cestování nebo přestěhování do jiné země EU a podle připravovaného materiálu: „může ohrozit práva dítěte odvozená z rodičovství (např. výživné, dědictví)“.  Navíc materiál hned v úvodu odkazuje na slova předsedkyně Komise von der Leyenové o stavu Evropské unie v září 2020, kde uvedla, že „pokud jste rodičem v jedné zemi, jste rodičem ve všech zemích“. Co vy na to? Co říkáte těmto důvodům?

Uvedené důvody nemění nic na tom, že jde o vlamování do kompetence členských států. Materiál tak, jak byl připravený, je za červenou linií. Je potřeba pomoci rodinám zjednodušit život, ale diktovat, kdo má být považován za rodiče v jedné nebo druhé zemi, je přes čáru. Povede to k tenzi uvnitř Evropské unie. Jestli si někdo myslí, že v západních zemích jsou všichni z materiálu nadšení? Nejsou. Je to kontroverzní materiál a jen pomůže odmítačům EU, aby na něm postavili kampaň. U řady lidí, kteří jsou konzervativního ražení, se nechuť k EU rozhodně zvýší. EU by neměla překračovat své kompetence, naopak prohlubovat kompetence, které jí přísluší. Vidím v tom zase snahu o aktivismus a účelovou změnu některých pravidel.