Ministrem zdravotnictví je znovu Adam Vojtěch, který vystřídal Petra Arenbergera. O čem takové výměny vypovídají? 

Vypovídají, že jde o velké selhání premiéra, kdy má pouze na jednom ministerstvu za osm měsíců pátého ministra. Je to prostě výsledek jeho práce, protože neumí dělat kvalitní personální politiku a doplácejí na to všichni, nejenom resort samotný, ale všichni občané. A v té pandemické situaci to bohužel znamená druhé nejhorší místo na světě v počtu obětí v rámci covidu.

Jak si tedy vede v naplňování svého slibu, že bude mít vládu plnou odborníků?

Každý občan za posledních třináct, čtrnáct měsíců naprosto jednoznačně musel pochopit, že není krizový manažer, který má udělat jasná opatření a má umět dobře komunikovat, a ani jeho vládě se to nedaří. Opatření jsou velmi chaotická, mění se i několikrát za den, to jsme také zažili, a nevedou k cíli, tedy ke zlepšení stavu. Některé kroky vlády vedly spíše ke zhoršení.

Překvapilo vás, že tím ministrem je staronový Adam Vojtěch?

Musím říci, že překvapilo, ale asi ne zase tolik, protože se ukazovalo už i na výběru ministra Arenbergera, že množství lidí, kteří jsou odborně zdatní a mají i lidské kvality, nechtěli mít s Babišem nic společného. Chápu, že to pro Andreje Babiše bylo těžké hledání už ve chvíli, kdy odcházel ministr Blatný. Co vím z kuloárů, tak lidé, které oslovoval, odmítali s tím, že když vidí, jak jedná jako premiér, s ním do toho jít nechtějí. Já jsem byl čtyři roky ministrem a musím říct, že kdyby mi do mého resortu takovým způsobem vstupoval premiér, který by mi připomínkoval kdeco a měl by tendenci ministerstvo řídit místo mě, ohradil bych se anebo bych odešel. Takhle se to dělat nedá.

Soud rozhodl, že ani další opatření vlády nejsou v rámci zákona a pandemický zákon na ně nestačí. Jako jednu z prvních věcí, kterou Adam Vojtěch po návratu udělal, musel urychlit rozvolňování; v pondělí se tak otevírají další služby. Jak vnímáte, že soud už několikrát zrušil vládní opatření a že vláda na to vždy reaguje tím, že znovu vyhlásí další. Pak počká, než je soud zruší... a to se opakuje?

U nás na vesnici tomu říkáme, že je to cochcárna, tedy že si Ministerstvo zdravotnictví dělá, co chce. Úplně kašle na znění toho zákona, protože zákon umožňuje omezovat některé služby a obchod, ale ministerstvo, na což poukazuje soud, musí jasně zdůvodnit, proč to dělá. Ministerstvo na to opakovaně úplně kašle a myslí si, že tady může dělat cokoliv, že lidé jsou úplní blbci a že soudy budou mít zavřené obě dvě oči. Já bych pochopil, že to udělají jednou, ale potřetí, počtvrté... tomu vůbec nerozumím, to je naprostý diletantismus, co náměstci a ministerstvo dělá.

Některé restaurace v ČR se připojily k restauracím slovenským, které mají takzvaný black list, na kterém se objevili slovenští politici. Podnikatelé je odmítají obsloužit nebo pustit do svých obchodů. Něco podobného začalo už i v Česku a na black listu je vedle premiéra Babiše i ministr Karel Havlíček a všichni ministři zdravotnictví. Co vy na to?

Zoufalí lidé dělají zoufalé kroky. A toto je akt zoufalého kroku, kdy jsou provozovatelé dohnání opravdu do naprosto slepé uličky, a vláda s nimi odmítá komunikovat, řešit problémy nebo jim pomoci. A já, byť takový krok neschvaluji, ho chápu.

Jak jako otec pěti dětí hodnotíte postupný nástup dětí do škol, jejich testování a vše, co s tím souvisí?

Vidím navíc i další rozměr, protože moje žena je učitelka na základní škole. Loni měla první třídu, letos má druhou třídu a o to je to složitější. Nástup do škol měl být mnohem dříve, minimálně o měsíc. Zpočátku bylo důležité testování, aby byl návrat dětí bezpečný. Je opravdu smutné, když to vláda nezvládne, nakoupí nekvalitní a ještě drahé testy, neumí se poučit z jiných zemí, neumí využít domácí výrobce a domácí vědce, kteří mohli za celé měsíce připravit systém, ale na spolupráci s domácími výrobci se vláda úplně vykašlala. Nakonec šlo o výsměch rodičům, protože člověk si mohl jít zastřílet na střelnici, ale vaše děti pořád nechodily do školy. Když se řekne, že je školství priorita, tak se mají co nejdříve vrátit do škol, a ne, že to trvá měsíc a půl.