Předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek tento týden oznámil odchod z Poslanecké sněmovny, ve které poprvé zasedl v roce 1998. Jak hodnotíte jeho velice dlouhou politickou dráhu?
Je to jedna z nejdelších kariér ve vrcholné politice v České republice. Z tohoto hlediska je to obdivuhodné.
Někde jsem četl, že co se týče výraznosti a známosti mezi lidmi, že po trojici Havel, Klaus, Zeman je Kalousek hned za nimi...
Pokud bychom to sčítali rok po roce, pak ano. Na druhou stranu, u té trojice, kterou jste jmenoval, je z hlediska posuzování politiky velký rozdíl. Kalousek nikdy nedosáhl - aspoň zatím - na pozici premiéra nebo prezidenta. Ačkoliv se v té nejvyšší soutěži pohyboval na samém vrcholu. Byl ministrem v klíčovém resortu financí. Určitě však patří dnes k nejznámějším politikům.
Je jeho výraznost výhodou, nebo nevýhodou?
Záleží na typu voleb. V některých výraznost či kontroverznost je výhodou, v některých dvoukolových – jako jsou prezidentské či senátní – je to problém, který je téměř nepřekonatelný. On byl vždycky výrazným politikem některé z menších stran a tam je to spíše výhoda, protože to té straně pomáhá oslovit konkrétní skupinu voličů, fanoušků toho daného politika. To pak té straně pomáhá překročit pět procent.
Proč zrovna teď odchází, respektive se vzdal poslaneckého mandátu a už na další nebude kandidovat?
Podle jeho vyjádření už nebude kandidovat, a proto nemá smysl, aby pokračoval ve Sněmovně, kde by měli dostat prostor lídři jeho strany. On už byl ministrem, předsedou dvou politických stran. Je otázkou, jestli v tuto chvíli mohl dosáhnout na něco víc.
Mnozí mu ale ten odchod úplně nevěří. Bude zase přicházet, v nějaké formě?
V české politice máme příklady comebacků, ať úspěšných, tak i neúspěšných. Zda se bude vracet, to by bylo teď věštění z křišťálové koule. Spíše si myslím, že ne.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban