V politice nejste nováčkem. Co ale očekáváte od následujících senátních voleb, s čím do nich jdete?

Ano, máte pravdu, na komunální úrovni pracuji šest let, v roce 2014 jsem obhájil post starosty. V krajské politice pracuji čtyři roky jako zastupitel a předseda výboru pro regionální rozvoj, tedy jedno volební období, které právě končí. Kandidatura do senátu je pro mne velkou výzvou, rád bych v senátních volbách uspěl, a následně tak zúročil šest let práce starosty města Ostrov. Je mi však jasné, že práce v senátu je daleko složitější a prosadit věc, pro kterou by hlasovala většina, je daleko složitější, ale jsem přesvědčen, že zkušenosti z komunálního a krajského prostředí politiky mi v tom mohou pomoci.

Čemu byste se chtěl v senátu věnovat, co vás zajímá či takzvaně pálí nejvíce?

Ta otázka v tuto chvíli není úplně jednoduchá, před pár lety, kdy jsem byl nováčkem v komunální politice, bych vám jednoduše odpověděl bezpečnost, a to z prostého důvodu, byť jsem původně vyučen stavebním zámečníkem, převážnou část dosavadního života jsem pracoval u policie. Strávil jsem v řadách policie bezmála dvacet osm let a po svém odchodu v roce 2007, než jsem byl v roce 2010 zvolen do funkce starosty města Ostrov, jsem pracoval dva roky jako velitel městské policie, proto by ta odpověď byla jednodušší. Dnes po zkušenostech z komunální a krajské politiky je těch témat, která je potřeba nějakým způsobem v našem regionu řešit, daleko více. V tuto chvíli mne napadá sociální politika zaměřená zejména na seniory, kterých v našem kraji přibývá, nebo střední školství, a to důraz na technické obory, problém zdravotnictví, např. nedostatek lékařů a hlavně středního zdravotnického personálu, dále zajištění podpory sportu a v neposlední řadě je to i bezpečnost, ať už je to problematika kriminality drog, ale samozřejmě i uprchlická krize, která nějakým způsobem poznamenává celou Evropu, ČR, náš kraj nevyjímaje. Neměl bych zapomenout ani na integrovaný záchranný systém a zejména podporu jednotek dobrovolných hasičů. Nejsem opravdu ještě rozhodnut, kterou problematiku bych preferoval.

A jaký první krok, pokud pomineme počáteční formality, byste učinil, kdybyste se stal senátorem?

První, co bych udělal, pokud bych se stal senátorem, je, že bych poděkoval voličům a své rodině za jejich podporu. Následně pak bych se rovnýma nohama vrhl do práce, abych mohl naplnit to, proč do senátu kandiduji, tzn. pracovat pro náš region a řešit problémy, které nás tu nejvíce pálí.

Jak byste chtěl využít mandát senátora ve prospěch regionu?

Už jsem na to částečně odpověděl u předchozích otázek. Nicméně se blíží i krajské volby a bude se tvořit nová krajská vláda. Věřím, že ČSSD v Karlovarském kraji uspěje, a bude mít tak silný vliv na vytvoření krajské vlády, pak se tu nabízí spolupráce s krajskou samosprávou, ale i se starostkami a starosty jednotlivých obcí a měst v celém senátním obvodě. Skláním se před prací starostek a starostů, zejména malých obcí, kteří nemají kolem sebe aparát úředníků a jsou většinou na práci pro svoji obec sami, myslím si, že si zaslouží podporu nejen od kraje, ale i od poslanců a senátorů, kteří byli či budou zvoleni za tento region.

Lze podle vás mandát senátora skloubit s vedením města a prací v zastupitelstvu kraje?

Na tuto otázku není úplně jednoduchá odpověď. Každá ta práce vyžaduje své. Zkušenosti mých kolegů, starostek a starostů, kteří vykonávají i mandát senátora nebo poslance, je veskrze pozitivní, tzn., že jdou tyto funkce skloubit, v řadě případů se dá z tohoto propojení i více těžit pro region či město, pro které pracuji, je potřeba si však uvědomit, že není jen práce, člověk má i rodinu. Věřím však, že to s určitou pokorou spolu s mojí rodinou zvládneme.

Vždy se najde někdo, kdo by senát nejraději zrušil. Můžete nám říct, proč by se rušit neměl?

Nemyslete si, byl jsem v devadesátých letech, v době obnovení senátu, také velkým skeptikem, ale dnes mohu říci, že senát má svoje opodstatnění, jde o tzv. horní komoru Parlamentu ČR a jde o tzv. ústavní pojistku. Již za Rakouska-Uherska existovala Panská sněmovna rakousko-uherské Říšské rady. Do této rady byla jmenována řada významných osobností, které se zasloužily o společnost či umění, mezi nimi například jako první Čech František Palacký. Po vzniku Československé republiky byla v roce1920 přijata ústava, která jak v rakousko-uherské tradici, tak i po vzoru Francie a USA předjímala dvoukomorový parlament. Po roce 1989 nová Ústava České republiky, v roce 1993, zakotvila dvoukomorový parlament, složený z Poslanecké sněmovny a senátu. Senát má prostě v našem parlamentním systému svůj nezadatelný význam.