V politice nejste nováčkem. Co ale očekáváte od následujících senátních voleb, s čím do nich jdete?

Máte pravdu, v politice nejsem nováčkem a čím dál víc se mi potvrzuje, že jedinec nedokáže nic. Nejen jedinec, ani malá skupina. Prostě pokud chceme něco dokázat, musíme o tom přesvědčit většinu a věřte, že pokud jde o dobrou věc, najdou se příznivci napříč politickým spektrem. Možná to tak úplně nefunguje v parlamentu, ale na obecní úrovni, a věřím, že i na krajské, se to mnohdy daří.

Čemu byste se chtěla v Senátu věnovat, co vás zajímá či takzvaně pálí nejvíce?

Do volební kampaně jsem si zvolila trochu „protisociální“ heslo: Pracující má žít, ne živořit! A co mě k tomu vede? Jsem zaměstnaná a z pozice své pracovní náplně přijímám lidi do práce. Neumíte si představit škálu výmluv, proč nemohou pracovat. Snad nejhorší, kterou jsem slyšela několikrát, je, že mají sociální dávky, o které by přišli! Bohužel je dneska trend, že kdo pracuje – a já myslím opravdu, fyzicky pracuje – má co dělat, aby s platem, který je většinou na úrovni minimální mzdy, vyšel. Zvýšit minimální mzdu znamená, že zvýšíme zase i ty sociální dávky, protože jejich výpočet se dělá a odvozuje právě od výše minimální mzdy. A jsme v bludném kruhu.

Jak byste chtěla využít mandát senátorky ve prospěch regionu?

Chci přispět ke spravedlivějšímu oceňování pracujících lidí, vždyť v našem Karlovarském kraji je nejnižší průměrná mzda z celé republiky. Ale požadavky na bydlení, stravu, školné… máme všichni stejné, ať bydlíme v Ostrově u Karlových Varů, nebo v Ostrově u Nymburka či Českého Krumlova.

Budete se na podzim znovu ucházet i o mandát zastupitelky kraje?

Ano, ucházím se o mandát krajské zastupitelky z 8. místa na kandidátce.

V posledních komunálních volbách ztratila KSČM řadu zastupitelů a v Senátu neobhájila jediný mandát. Jak nyní vidíte své šance?

Komunální volby jsou o lidech. A to doslova. Je to vidět i na hlasování, kdy si voliči vybírají napříč politickým spektrem osoby, které většinou znají. Proto se do komunální politiky dostávají ve větší míře třeba lékaři. Ne všichni ovšem potom tuto činnost vykonávají a přepouštějí svá místa těm méně úspěšným, které většinou voliči nechtěli. Tím dochází k tomu, že většina lidí řekne: „Už volit nejdu, stejně si tam nakonec dosadí, koho chtějí.“ A moje šance – dnes má KSČM v Senátu jednoho senátora z Chomutova, já jsem se v tomto městě narodila, aby byla rovnoprávnost, měla by mít strana v Senátu kromě jednoho muže i jednu ženu. Prostě šance…

Proč by měli dát voliči přednost zrovna vám?

Tak to je otázka, proč. Dovolte mi tuto otázku ponechat bez odpovědi. Zeptejte se na to voličů. Proč si vyberou zrovna mě před někým jiným.

S Karlovarským krajem jsou bohužel úzce spjaty problémy s tzv. nepřizpůsobivými. Jaké změny byste se tak případně snažila prosadit jako zákonodárce? Jaký zákon nebo opatření podle vás Česko v tomto směru postrádá?

Vlastně jsem na tuto otázku již odpověděla, Česko postrádá hlavně spravedlivější oceňování pracujících. Chybí učňovské školství, a tím pádem dobří řemeslníci. Stará generace postupně odchází do důchodu a mladé nemáme. Každý má maturitu, o jejíž úrovni většinou pochybujeme, a pracovat rukama se nikomu nechce. Navíc vše doslova kazí úřady práce, které vyrábějí tzv. rychlokvašky, kdy např. truhláři, těžaři … dřív studovali tři roky, dnes mají 14denní kurz a jsou nepoužitelní.