Loni v létě jste se vdala, v zimě jste obhájila mandát předsedkyně Asociace krajů ČR. Je ale něco, co se vám naopak v uplynulém roce nepodařilo? Nebo jaké jsou vaše největší resty? 

Rok utekl jako voda. Pro mne jako hejtmanku stále zůstává nejdůležitější komunikace s lidmi. Na pracovních výjezdech, díky kontaktu s lidmi se hned dozvím a především na vlastní oči vidím konkrétní problémy. Ty se pak okamžitě snažím řešit a dotáhnout do konce. Nesnáším plané řeči, kladu důraz na konkrétní činy a z každé dosažené věci mám velkou radost. Myslím, že v uplynulém roce se nám dařilo některé věci posunout, ať už jde o podpis smlouvy s BMW Group o výstavbě hypermoderního testovacího centra na Sokolovsku, o otevření pobočky policejní školy na ISŠTE v Sokolově, o otevření prvního pobytového hospice na území regionu. Otevřeli jsme první jesle, jejichž zřizovatelem je kraj, vyjmula se dálnice Karlovy Vary–Cheb z placených úseků, začalo se realizovat 15 kilometrů dálnice D6, obdrželi jsme 250 milionů dotaci na obnovu Císařských lázní. Snažím se vždy o to, aby za námi žádné resty nezůstávaly a mohli jsme se soustředit na nové úkoly. Pořád mi ale připadá, že řešení jsou pomalá a že je toho strašně před námi. Úkoly přicházejí ze dne na den, z hodiny na hodinu a jsou velmi různorodé. 

Tím, že jste se rozhodla ponechat si mandát hejtmanky i poslankyně, jste porušila svůj slib nekumulovat funkce. Argumentujete tím, že jste nečekala tak velkou podporu od hejtmanů. Proč jste ale nerezignovala na poslanecký mandát? 

Do parlamentních voleb jsem kandidovala z nevolitelného místa, chtěla jsem tím podpořit své kolegy. Vůbec jsem nečekala, že získám 7 000 hlasů voličů, což je historicky nejvíce v našem kraji. Přeskočila jsem na první místo, z našeho hnutí jsem z hlediska procentního podílu přednostních hlasů udělala druhý nejlepší výsledek hned za předsedou Babišem. Na jaře jsem proto oznámila, že odejdu z pozice hejtmanky, a byla jsem připravena to naplnit, slíbila jsem to rodině a především manželovi. Mnoho občanů mi však psalo, ať z pozice hejtmanky neodcházím, dokonce vznikla petice na moji podporu, a pak přišli hejtmani z Asociace krajů s požadavkem, abych asociaci nadále vedla. Před dvěma lety, když jsem kandidovala na pozici předsedkyně asociace, jsem získala v tajné volbě osm hlasů, nyní jsem obdržela 11 hlasů, a to již naše hnutí nemá post pražského primátora. Našim občanům jsem slíbila, že udělám všechno, aby náš kraj byl více vidět, slyšet a prosadil se. A to z pozice poslankyně a šéfky Asociace krajů mohu daleko více naplňovat.

Ve funkci hejtmanky jste od letošního roku jako neuvolněná se čtyřicetiprocentním platem. Proč jste ale k takovému kroku přistoupila až nyní? Přece jen jste se podílela i na přípravě zákona, který výši odměn u politiků zastávajících více funkcí snižuje. 

Protože jsem myslela, že skončím daleko dříve. Nejdříve byla dohoda do léta, pak do voleb, pak do konce listopadu, poté přišlo jednání 9. listopadu, kde mě ale kolegové hejtmani vyzvali, abych pokračovala ve funkci předsedkyně Asociace krajů další dva roky. Předseda Asociace krajů nicméně musí být hejtman, není možné, aby tuto pozici zastával jiný člen zastupitelstva. Proto jsem se nakonec stala historicky první neuvolněnou hejtmankou a budu nadále bojovat za náš kraj. Vím, že pro občany je rozdíl mezi uvolněnou a neuvolněnou funkcí obtížně pochopitelný, nicméně zůstávám tedy hejtmankou, ale s podstatně nižší odměnou. Myslím, že je to tak správné a spravedlivé právě proto, že zatím neplatí novela zákona, kterou jsem předložila a která by výši odměn u politiků kumulujících funkce snižovala automaticky. 

Jestliže jsme u odměn. Jak informoval deník Forum 24 v minulosti, jste si jako starostka Horního Slavkova vyplatila desetitisícové částky za práci, která však byla vaší povinností. Můžete se k tomu vyjádřit? 

Samozřejmě, vyjadřovala jsem se k tomu již mnohokrát. Nic jsem si sama nevyplatila a nikdy bych si na to ani nedovolila pomyslet. Mimořádnou odměnu mi navrhlo a schválilo zastupitelstvo, což bylo plně v souladu se zákonem o obcích, jak ostatně konstatoval dozorový orgán Ministerstva vnitra. Bylo to po mém sedmiletém působení ve funkci starostky, kdy jsem pro Horní Slavkov dnem i nocí dýchala a mnoho věcí se povedlo. Vnímám proto tyto články jako součást politického boje, to víte, ženskou, jako jsem já, se snaží řada mužů očernit.

Podle průzkumů veřejného mínění se jako hejtmanka těšíte velké oblibě u občanů. Ačkoliv jde ještě o předčasnou otázku. Uvažujete, že byste mandát hejtmanky příští rok obhájila? Nebo jaké jsou vaše politické ambice? 

Podpora občanů našeho Karlovarského kraje mě velmi těší, vážím si každého milého slova, každé zprávy a dopisu, kterým mě lidé podporují, vždy mě to motivuje k dalším výkonům. Ale uvažovat o příštích krajských volbách je rozhodně předčasné. Práce pro kraj mě opravdu naplňuje, když se daří věci řešit a dotahovat do konce. Jsem ráda, že mohu lidem pomáhat. Na druhou stranu mám rodinu a ta je právě tak důležitá. Chceme s manželem společnou rodinu a on vidí, v jakém shonu a stresu každodenně jsem, a i já mám občas pocit, že se tímto způsobem nedá žít donekonečna.

Jaký bude pro Karlovarský kraj rok 2019? 

Opět hektický a plný práce a úkolů. Chceme konečně zahájit obnovu národní kulturní památky Císařské lázně v Karlových Varech, dokončit přestavbu karlovarské porodnice, otevřít pobočku střední vojenské školy v Sokolově a završit revitalizaci chebské nemocnice, začít s projektem domova se zvláštním režimem a tak bych mohla pokračovat. Věřím, že se i díky kraji bude našim lidem u nás žít lépe a že budou spokojeni.