Svět po epidemii bude jiný ekonomicky, společensky i politicky. Prochází s covidem jistou transformací celý svět? Můžeme říci, že třicetiletá etapa České republiky, začínající revolucí v roce 1989, nadobro skončila?

Transformace, spojená s pandemií, je pouze (prozatím) poslední fází procesu, který mění svět už od roku 2001, po událostech 11. září. Od této doby se prakticky nepřetržitě zjevují nějací strašáci, které politické elity tahají z globálního klobouku. Od terorismu, přes změny klimatu až po pandemie nakažlivých chorob mají tyto jevy jednoho společného jmenovatele. Po jejich vyhlášení následuje další utažení šroubů, snížení mobility a svobody pohybu lidí. Když se nad tím však zamyslíme hlouběji, zjistíme, že i před Bushovým „buďto jste s teroristy nebo s námi“ existovaly podobné mobilizační kampaně, kdy zlem byly postupně Sovětský svaz, Jugoslávie, Saddám, Čína, Írán a mnoho dalších.

Po smrti Petra Kellnera se ozvalo mnoho soukromých osob i organizací se svědectvím, jak jim Kellner za svého života pomáhal. Financoval například výzkum léků na rakovinu, mnoha nadějným Čechům platil vzdělání. Z levicového spektra jsme zase mohli slyšet tvrdou kritiku Kellnerova počínání. Váš pohled na zesnulého miliardáře?

Petra Kellnera jsem osobně nikdy nepoznal, a tak musím spoléhat na postřehy lidí, kteří ho znali. Z toho, co mi bylo řečeno, usuzuji, že se jednalo o bystrého a nadaného člověka s vytříbeným smyslem pro charitu a solidaritu. Ti, kteří ho dnes kritizují, jsou povětšině neúspěšní a frustrovaní příživníci, ať stojí zdánlivě nalevo, napravo od politického středu či přímo v něm.

Petr Markvart

V Evropě mizí úcta k tradicím, pracovitosti, podnikavosti i ke svobodě jako takové. To jsou slova Petra Kellnera z roku 2019. Měl pravdu?

Podepisuji v plném rozsahu. Bohužel, tento národ se nepoučí. Tak jako si naši dědové dobrovolně zvolili komunisty, bude jednou naše generace označena jako odpovědná za nezabránění nástupu nové pirátsko-zelené levicové Internacionály k moci v Evropě. Historie se bude opakovat tak dlouho, dokud se nepoučíme a neprozřeme.