Premiér Andrej Babiš po rozhodnutí Ústavního soudu ve věci volebního zákona prohlásil, že Ústavní soud ztratil všechny zábrany a vstoupil do politiky jako třetí komora Parlamentu. Sdílíte tento rozčílený pocit?

Upřímně, Ústavní soud nemáme od toho, aby nám sděloval, jestli je lepší většinový, nebo poměrný volební systém. Oba systémy mají nějaké své plusy a minusy. Ať tak či onak, jde o bytostně politické rozhodnutí – vůli lidu. Není to věc právnická nebo ústavní. To bychom pak moc zákonodárnou na nic nepotřebovali a Ústavní soud by mohl rozhodovat i o rozpočtu, podobě státní maturity, vzniku nových národních parků či o dotacích a podporách v nezaměstnanosti a o všem.

Ústavní soud se rozhodl využít současnou společenskou krizi, platný zákon zrušit a vyvolat ústavní krizi. Na novém zákonu se totiž musí dohodnout Sněmovna i Senát (bývaly doby, kdy jsme žádný Senát ani Ústavní soud neměli a lidé svobodně volili a země prosperovala) a volby jsou za dveřmi. Senát (volí do něj pětina lidí a někdy ani to ne) bude mít všechny trumfy v rukách a o zalíbení se Senátu také asi některým ústavním soudcům, kterým končí mandát, šlo. Hrozí situace, že pokud nový zákon nebude přijat a starý je „neústavní“, přijde říjen – lidé mohou odvolit, Statistický úřad vše sečte, akorát nebude jasné, kdo poslanec je a kdo není.

Znamená změna, kterou Ústavní soud provedl, něco pro volební strategii hnutí Trikolóra?

Svoji kritiku, viz výše, píšu s vědomím, že našemu politickému hnutí Trikolóra hraje odstranění většinových prvků do karet. Snadnější tvoření koalic menších stran, více mandátů při zisku 5–7 % a tak dále. Ale člověk má hájit obecné blaho a blaho republiky – ne nějaký krátkodobý prospěch.