Evropská unie si klade za cíl být do roku 2050 takzvaně uhlíkově neutrální, tedy aby čisté emise oxidu uhličitého v roce 2050 byly v součtu nulové. Podle Hrnčíře jde o projekt, který je naprosto mimo realitu a poškodí české hospodářství a občany. „Je nutné podotknout, že Evropská unie se na světových skleníkových emisích podílí jen z necelých 10 % a Česká republika jen z 0,3 %. Už pro cíl úspory energie pro rok 2030 jsou odhadované náklady na investice cca 1000 miliard korun,“ vypočítává Hrnčíř.

Při zamýšlení se nad dopady, které by pro občany vyplývaly z celoevropského zdražení emisí uhlíku z dopravy a z budov, Hrnčíř ukazuje další účet – 40 miliard korun každoročního příspěvku na obnovitelné zdroje. Tyto peníze prý jdou především solárním baronům. A oplátkou se obyčejným lidem zvýší životní náklady. Nápad předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové tedy poslanec SPD rozhodně nevítá.

A co argument, že tato emisní daň by začala „nízce“ a byla by navyšována teprve později? Podle Hrnčíře žádná útěcha. „Zavedením evropských daní a dluhů se z EU stane evropský superstát, o což euroglobalistům šlo především. Navíc je jasné, že tyto peníze musí jít do, často nesmyslných, „zelených“ projektů. Třeba jaderná energetika nebude podporována, což pro ČR je zdrcující. Zároveň jsou neustále kráceny peníze na společnou zemědělskou politiku, takže i z tak malých dotací dostáváme ještě méně,“ říká.

Mohlo by dojít i k prohloubení problémů v otázce dostupného bydlení. „Ceny nemovitostí jsou už teď neúměrně vysoké a pro většinu lidí nedosažitelné. Je pravda, že nejvíce to poškozuje seniory a mladé rodiny. Zavedením dalších nesmyslných daní se situace bude dále zhoršovat,“ domnívá se Hrnčíř. Podražení nemovitostí by totiž takřka nevyhnutelně vedlo i ke zvýšení cen nájemního bydlení. „Česká republika se postupně stává jednou z nejdražších zemí Evropy pro své obyvatele,“ pokračuje Hrnčíř a vyjmenovává: Za české platy si koupíme mnohem méně věcí než lidé v okolních státech na západ od nás. Máme (v poměru ke mzdě) mnohem dražší například byty, elektřinu, vodu nebo jídlo, protože platy jsou nízké, v Německu jsou mzdy často trojnásobné. Poslanec také připomíná již velmi dobře známý fakt, že dvě třetiny našich pracujících občanů na průměrnou mzdu, která je aktuálně necelých 36 tisíc korun hrubého, ani nedosáhne.

K podobným závěrům mimochodem došel i maďarský premiér Viktor Orbán, který klimatický balíček tvrdě kritizoval. Průměrnou maďarskou rodinu by totiž měsíčně vyšel v průměru na zhruba 1 500 korun. Stejně jako u nás, i v Maďarsku by takový měsíční výdaj navíc mohl s mnoha rodinnými rozpočty pořádně zamávat.