Za klíčové považujete rovnoměrný rozvoj kraje s důrazem na centra růstu, ale také podporu periferní a venkovské oblasti kraje. Za tím účelem slibujete zaměřit se na komunikaci a zapojení aktérů v regionu. Jak konkrétně?

Kraj musí sehrávat důležitou roli toho, kdo sjednocuje aktéry z různých odvětví. Musí být v pozici toho, kdo přináší nápady a pomáhá zajišťovat zdroje k jejich naplnění. Na úrovni kraje máme řadu komisí a výborů či jiných více či méně formálních uskupení. Osobně si ale myslím, že se nám vytratila vůle aktivně naslouchat a často si i nechat poradit. S obcemi, podnikateli či neziskovým sektorem musíme mluvit méně pansky a nastolit více partnerský dialog.

Jaké jsou vaše plány na pomoc rozvoje venkova a zemědělství, které je pro region klíčové?

Zemědělství sehrává v našem regionu velmi důležitou roli, tak jako například Plzeňský kraj má dominantní postavení v průmyslu či Karlovarský v lázeňství, tak na Vysočině je to zemědělství. Chceme se zaměřit především na témata, která zemědělství významně omezují. Kupříkladu Vysočina je zdrojem pitné vody pro nemalou část České republiky. Vodní nádrž Švihov je nejvýznamnějším vodním zdrojem pro hlavní město Prahu a jsou zde nemalá omezení pro zemědělství, která postupně přibývají. Zemědělci na Vysočině mají pak značně nevýhodné postavení a pramalou kompenzaci. Obdobná situace je také u obcí v ochranných pásmech, jsou nuceny budovat čistírny odpadních vod a nemají na to zdroje.

Vysočina je také charakteristická vysokou fragmentací sídel, kterých je na Vysočině více než 700. Při cca 500 000 obyvatelích se Vysočina řadí mezi kraje s nejmenším průměrem obyvatel na jednu obec. To s sebou přináší určitá specifika. Prosazujeme navýšení alokace krajského Programu obnovy venkova, a to minimálně na dvojnásobek. Dále si myslíme, že je nutná podpora práce dobrovolných svazků obcí, které sdružují především malá sídla.

Náš program si uvědomuje důležitost větších měst, avšak také říkáme, že nesmíme zapomenout na venkov a periferní části kraje.

Máte plán, jak podpořit nová pracovní místa?

Ekonomika České republiky a kraje Vysočina je aktuálně ve velmi dobré kondici. Máme rekordně nízkou nezaměstnanost, a to je dobře. Bohužel, co je méně pozitivní, tak nám dlouhodobě chybějí technické a řemeslné či zemědělské profese. Dále například postrádáme stovky zaměstnanců v oblasti zdravotnictví. Kraj by měl do budoucna nejen aktivně jednat s dalšími investory, kteří chtějí v našem kraji podnikat a vytvářet nová pracovní místa, ale především se soustředit na podporu vzdělanosti obyvatelstva, tak aby se obsadila volná pracovní místa ve výše zmíněných odvětvích. Zde je namístě aktivní role kraje ve středním školství jakožto zřizovatele středních škol.

A jak usnadnit občanům, zejména z periferních částí, cestu za prací?

Zaprvé musí fungovat dopravní obslužnost, která musí mít řád. Jako jednu z prvních věcí po volbách budeme prosazovat přijetí a implementaci nového integrovaného dopravního systému kraje. Dále si myslíme, že další rušení či snižování počtu spojů, především v perifériích kraje, je nepřijatelné.

Namístě je také myslet na investice do dopravní infrastruktury v perifériích kraje.

Doprava je bohužel palčivým problémem kraje. Máte jasno v tom, jak zlepšit stav železniční a silniční infrastruktury a snížit tranzitní dopravu v kraji?

Kraje jsou majiteli silnic 2. a 3. tříd. Silnice 1. třídy a dálnice vlastní stát, taktéž kraje nevlastní železniční infrastrukturu. U zmíněných silnic v kategorii 2. a 3. tříd chceme maximálně využít aktuální programové období EU, tak aby kraj Vysočina vyčerpal maximum dostupných prostředků alokovaných pro dopravní infrastrukturu. K čerpání prostředků z fondů EU či Státního fondu dopravní infrastruktury je nutné mít připraven dostatek projektů, na to se také chceme zaměřit, tedy zlepšit projekční přípravu kraje včetně majetkového vypořádávání pozemků potřebných pro realizaci dopravních staveb.