Válka na východě Ukrajiny probíhá už několik let a není tajemstvím, že velkou roli v ní hraje Rusko, ať už zapojením ruských vojáků, ale především dodávkami zbraní a munice. Řada zemí bývalého východního bloku, zejména pobaltské státy, má z Ruska strach. Je podle vás oprávněný? Mluví se především o hybridní válce, která už probíhá.
Vzhledem k tomu, že metody hybridní agrese jsou široké spektrum nástrojů a ozbrojený konflikt je jedním z posledních stádií této agrese, může možná právě Ukrajina sloužit jako dobré varování, že bychom měli být připraveni na to, že na nás někdo může reálně zaútočit, že budeme muset svoji zemi bránit a že v řadě případů může jít o život. Třeba Ukrajinci na Krymu na to vůbec nebyli připraveni, Rusko bylo pro ně dlouhou dobu bratrský stát, proto měli problém střílet do Rusů. Ale ti lidé vyslaní z Moskvy byli ochotni udělat cokoli. A to Ukrajinci nečekali, na to prostě psychologicky připraveni nebyli. Nyní už je to samozřejmě jiné, bojují, jejich armáda je na solidní úrovni. Ale na začátku to tak nebylo. Bojím se, že řada evropských politiků a vojáků na to připravena být nemusí. A když druhá strana je připravena na cokoli a její tým navíc nehraje podle pravidel, je to nebezpečná situace. My jsme dnes, stejně jako Ukrajina byla před ukrajinsko-ruskou válkou, cílem hybridní agrese, kdy je použita tzv. čekistická taktika, využívá se propaganda, působí se na masy na opracovávání mozků lidí s cílem, aby hlasovali určitým způsobem. Rusko zatím u nás ještě nemá možnost ovlivňovat přímo proces hlasování. Viděl jsem, jak se to dělá, když jsem byl pozorovatelem OBSE na volbách v některých východoevropských zemích. Je možné vyměňovat a doplňovat hlasy, sčítat, jak je potřeba. Ale k tomu u nás nedochází a doufám, že docházet nikdy nebude. Hlasování u nás probíhá čestně. Ale dochází k nečestné hře před volbami, lidé jsou ovlivňováni propagandou, probíhají dezinformační kampaně na kandidáty, kteří nejsou vhodní pro ruskou stranu. A to se prostě ve volbách projevuje. Lidé pak hlasují pod vlivem této propagandy.
Myslíte si, že u nás už takové ovlivňování ze strany Ruska probíhá?
Samozřejmě. To je mimo jakoukoli pochybnost. Mimochodem to nedávno v rozhovoru potvrdil i dosavadní náčelník generálního štábu české armády generál Bečvář a na nebezpečí informační války upozorňuje i jeho pravděpodobný nástupce generál Opata. Týká se to celé EU. Celkově si myslím, že naše bezpečnostní složky problém dobře chápou. U politiků si tak jistý nejsem. Propaganda znamená pracovat s mozky lidí, aby se chovali tak, jak potřebuje protivník. Abychom hlasovali pro struktury, které si tu Kreml připravuje a má s nimi nějaký plán. Kreml chce, abychom hlasovali proti svému národnímu zájmu, abychom byli nástrojem v prosazování jeho bezohledné imperiální agresivní politiky. Propaganda není prováděna ve státech, se kterými nemá Rusko nějaké plány do budoucna. To by nemělo smysl. Propaganda je příprava na další akce a je provázena i budováním zpravodajské a vlivové agentury.
Před prezidentskými volbami o riziku ovlivňování prezidentských voleb ze strany Ruska mluvil i prezidentský kandidát Jiří Drahoš, ale prezident Miloš Zeman a jeho příznivci se mu vysmáli. Miloš Zeman tvrdil, že ani BIS žádné snahy o ovlivňování voleb ze strany Ruska nepotvrdila. Jak to tedy skutečně je?

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Libuše Frantová