Jak se díváte na to, že vláda Jiřího Rusnoka nakonec důvěru Poslanecké sněmovny nedostala? Je to pro tuto zemi špatná zpráva či naopak dobrá?

Upřímně řečeno jsem moc nečekal, že v současných hlasovacích poměrech v Poslanecké sněmovně měla naději Rusnokova vláda důvěru získat – podpora zleva nestačila a pro podporu zprava byl překážkou politický spor s prezidentem Zemanem, který tuto „svou“ vládu tak trochu sněmovně nutil. A je jen dobře, že nedošlo k tomu, aby se úřednická vláda opírala o hlasy podivně motivovaných jednotlivců, jako byli po roce 2010 poslanci Pohanka či Melčák podporující náhle vládu Mirka Topolánka. Jmenovaní vlády Jiřího Rusnoka přesto splnilo některá očekávání – za prvé urychlila odchod vlády Petra Nečase v demisi a za druhé spory o ni dál rozklížily pravici tak, že se reálně otevřela cesta k předčasným volbám již letošní podzim a ne až v květnu 2014. Jak nakonec dopadne „letní brigáda“ členů Rusnokovy vlády, která se možná protáhne až do konce roku, se teprve uvidí.

Pokud by Rusnokův kabinet důvěru dostal, co by to pro tuto zemi znamenalo? Mohl by kabinet udělat něco prospěšného kupříkladu s ohledem na ekonomickou krizi?

Kdyby vláda Jiřího Rusnoka pokračovala až do řádného termínu, stejně by nebylo možné od ní očekávat nějaké zázraky, V podstatě by to byla vláda udržovací, i návrh státního rozpočtu na rok 2014 by se musel opírat o četné kompromisy a v podstatě by jel ve vyjetých kolejích, jak je nastavil Miroslav Kalousek. Stejně tak jakákoliv podstatnější legislativa. Premiér Rusnok na návštěvě poslaneckého klubu KSČM sám uznal, že korekce hospodářské politiky, které by vláda mohla provést, by asi neměly národohospodářský rozměr. V každém případě bude vládnout v demisi až do jmenování nové vlády – a tak návrh státního rozpočtu stejně musí dokončit, stejně jako musí provést něco s nečerpanými evropskými dotacemi. Uzavřou jednání o dalším rozpočtovém období na evropské peníze, tedy na léta 2014-2020. To znamená uzavřít příslušnou dohodu o partnerství. Neukončí ale výběrové řízení na dodávky pro dostavbu Temelína, ale zřejmě projednají prodloužení končící smlouvy o pronájmu gripenů. I zde by ale bylo dobré získat čas a nechat to na řádnou vládu.

• TÉMA: Rusnokova vláda

KSČM, ČSSD i TOP 09 chtějí Poslaneckou sněmovnu rozpustit. Vyvstává ale myšlenka, zda se naopak předčasnými volbami – volební kampaně apod. - nemůže zastavit čas s ohledem na vývoj v ekonomice, hospodářství atd. Neuškodí tak v tomto smyslu naopak předčasné volby v rozvoji hospodářství státu?

Parlament navzdory tomu, že po volbách v roce 2010 vznikla vláda s většinou 118 mandátů, se postupně dostal do patové situace. Nejen že byla oslabena jeho legitimita – hlasovací koalice tvořil subjekt, který nevznikl z voleb a šlo o majoritu velmi labilní, ale rozložená byla komunikace mezi stranickými frakcemi a i uvnitř některých stran. Za takových podmínek lze těžko vládnout. Ukončit tohle trápení byl požadavek KSČM minimálně od jara. Myslím, že už při prvním hlasování o rozpuštění sněmovny v polovině července byla situace více než zralá. Rozpustit sněmovnu je krajní prostředek, ale nefunkčnost současné politické scény je také mimořádná. Takže nehrozí, že se zastaví čas, ale naopak se může objevit světlo na konci tunelu.

Které zákony se nestihnou v dolní komoře „dodělat“? A co rozdělaná práce ve výborech?

To je problém, který po odhlasování návrhu na rozpuštění sněmovny bude muset dořešit prezident po konzultaci s vládou a Senátem. Tedy, že termíny rozpuštění sněmovny a termín voleb stanoví s přihlédnutím k tomuto problému. To ale zjistíme až po 20. srpnu – osobně bych se přimlouval, aby byla jistota zejména u zákonů vyvolaných změnou civilního kodexu a také obnovitelné zdroje. Problematiku sociálních služeb může Senát vyřešit zákonným opatřením, něco může zajistit dočasně vláda vládním nařízením. Jasné je, že v případě podzimních volbe nezbude čas například na zákon o majetkových přiznáních (verzi KSČM jsem podal již skoro před rokem), ale i na zákon o státních úřednících.

Brzy bude aktuální otázka předčasných voleb a kandidátky KSČM. Na jakém místě kandidátní listiny bude jméno Jiří Dolejš? Bude opětovně pražským lídrem?

Kandidátky bude teprve potvrzovat zasedání Ústředního výboru KSČM, jakmile bude určen termín voleb. Podporu straníků na přední místo kandidátky v Praze mám, ale nakonec má kandidátky stejně v rukou volič se svými preferenčními hlasy. Již v minulých volbách to silně ovlivnilo složení sněmovny a již tehdy na jednoho straníka přišlo 10 voličů – nestraníků. Jejich hlasy jsou ty rozhodující a samozřejmě nám záleží na tom, aby díky dobrému výsledku bylo těch mandátů v Praze co nejvíc. Jako rodilý Pražák zůstávám svému volebnímu kraji věrný a věřím, že se ukáže, že Pražany jako voliče oslovit umím. Určitým náznakem byl můj postup v 1. kole v pražském senátním obvodu.

Debata o důvěře Rusnokově vládě přinesla i vystoupení poslance ODS Zbyňka Stanjury, který se pustil zejména do komunistů. „Dnes se stanou vládními poslanci Miroslav Grebeníček nebo Marta Semelová. Takže komunisty nepřivedl do vlády Jiří Paroubek, jak se čekalo, ale Miloš Zeman,“ řekl Stanjura. Míří tedy komunisté do jakékoliv budoucí vlády?

To je absurdní poloha – úřednická vláda není vládou koaliční, takže se sněmovna nedělí na koalici a opozici. Takže vzniklé společenství hlasující pro tuto vládu (např. Hašek, Dolejš, ale třeba i Kočí) nepojí nějaký politický tmel. Ale je pravdou, že šlo o první vládu, kterou KSČM od roku 1990 podpořila, ale šlo o vládu s omezeným mandátem a nestojící na poltickém programu. Taková vláda by teprve měla přijít a věřím, že po letech různých pravicových experimentů už snad přišel její čas. Podobně jsme už v roce 1999 hlasovali státotvorně pro návrh rozpočtu.

Co říkáte slovům prezidenta Miloše Zemana o tom, že během několika týdnů žádné kroky k druhému pokusu pověřit premiéra neučiní, a to proto, že žalobce Ivo Ištvan ještě provádí vyšetřování. Mohlo by se totiž prý také stát, že by některé špičky ODS mohly být obviněny...

Spojovat činnost orgánů činných v trestním řízení s politickým postupem je podle mne velmi neštastné. Nechme státní zastupitelství i policii pracovat a nevtahujme je na poltické kolbiště. Ostatně vyšetřovány mohou být i jiní politici, než o kterých dosud víme, ale právě proto, že by to byla jen spekulace, tak to nemá být součástí politických her ani u hlavy státu.

Poslanci ODS Tomáš Úlehla i Jan Florián nehlasovali proti vládě Jiřího Rusnoka tím, že odešli ze sálu sněmovny. Oba pak byli kvůli tomu vyloučeni z poslaneckého klubu ODS. Zatímco Florián opustil hned druhý den i řady ODS – odešel sám, Úlehlu vyloučení z ODS ještě čeká. Co na tento postup říká KSČM a vylučovalo by se v KSČM ihned za takovouto věc?

To, co se děje v ODS, je znakem postupujícího rozkladu, se kterým - zdá se - nechce mít nic společného ani otec zakladatel Klaus. KSČM nemá institut vylučování ani ve svých stanovách, politické rozpory řešíme politickou diskusí, ale disciplina poslanců ve vztahu k programu je důležitá. I proto jsme navrhovali možnost ztráty mandátu při převlékání politických dresů. Volič by měl mít jasno, jaký program volí, a záruky, že jeho mandát nebude zdefraudován konjunkturalismem některých poslanců.