„Medializovanou cestu pana vicepremiéra vlády Pavla Bělobrádka na červnový, 68. sjezd landsmanšaftu do Augsburgu, osobně považuji pouze za další z celé palety obdobně nesmyslných a zcela zbytečných, antivlasteneckých provokací a za akt naprosté ignorace historických souvislostí a pravd z tradiční lidovecké dílny,” uvádí pro ParlamentníListy.cz poslanec Valenta a pokračuje. „V době, kdy si s bolestí v srdci opět připomínáme výročí nikdy nezapomenutelné, bezprecedentní heydrichiády, dobu, kdy přišly o život statisíce našich spoluobčanů, jede pan Bělobrádek trapně exhibovat na místa, odkud se nacistické zlo začalo šířit jako rakovina do celého světa. Nejspíše se domnívá, že mu to přinese nějaký politický benefit, ale ve svých úvahách se velice mýlí. Možná jen krátkodobě a také pouze uvnitř jeho partaje.”

Kozlové v petrželi

Podle Valenty je nesporné, že úroveň vztahů mezi dlouhodobě revanšisticky laděným landsmanšaftem a ČR, vedených pouze na neoficiální úrovni, měla zcela jistě něco do sebe. „Obecně by přece mělo platit, ať si každý jednotlivec či zájmové sdružení osob určí sami, nakolik a jak těsně se chtějí k landsmanšaftu přimknout, ale ať to, prosím, není česká oficiální doktrína. Věřím, že právě tak to cítí velká většina z nás. Vnucovat našim občanům univerzální, nespravedlivou a nesebevědomou pokoru pod pláštíkem usmíření mezi národy, které ostatně proběhlo již dávno, je nejen pokrytecké, ale zcela jistě i vlastizrádné.”

Česko-německé vztahy jsou podle komunistického poslance Valenty již na velice dobré úrovni. „Mám v Německu mnoho příbuzných, dokonce i těch, kteří po válce sami odešli, a nakonec i moje matka žila v Augsburgu skoro dvacet let. A tak není, v tomto ohledu, vůbec nutno, aby političtí “kozlové v petrželi” typu místopředsedy vlády Bělobrádka, či ministra kultury Hermana, českému národu takovýmto nehorázným a morálně zcela odpudivým způsobem „pomáhali”. Domnívám se, že není také vůbec potřeba se již nikomu znovu a donekonečna omlouvat. Jednotlivé excesy, které provázely navýsost spravedlivý odsun, byly bohužel jen následkem německého pokusu o genocidu českého národa a smutnou ilustrací konce největšího válečného konfliktu v dějinách lidstva, a to nejen u nás,” konstatuje dále Jiří Valenta.

Vzpomínka na Havla i Nečase

„Dělá se mi až zle, když si promítnu nečeské, podřízenecky ubohé chování exprezidenta Havla, mnichovský projev expremiéra Nečase v roce 2013, a nyní i aktivity dvou zmíněných členů vlády, které plíživě a podprahově přepisovalo a přepisuje, či minimálně relativizuje, výsledky II. světové války a koneckonců i rozhodnutí vítězných mocností o odsunu a konfiskaci majetku zrádců a kolaborantů. Odpor ministra Hermana k dekretům prezidenta republiky Beneše je přece všeobecně a dlouhodobě znám, on to ovšem nikdy sám nepřizná a raději to kamufluje termínem “vyhaslost”. Ale každý další sjezd sudeťáckého spolku mu dává stále větší křídla a jeho drzost roste. Málokdo asi ví, že pan ministr předsedá sdružení Ackermann - Gemeinde, které přímo navazuje na hodnoty a aktivity německého spolku, působícího již od roku 1947 v SRN, a hlásící se k jeho „nejlepším” tradicím. A těmi byly, až donedávna, i obtížně skrývaná odplata vítězům a touha po znovunabytí majetku vysídlenci na území s Německem sousedících států,” konstatuje poslanec Valenta. A k ministru Hermanovi dale uvádí, že jako funkcionář zmíněného spolku musí odvádět svoji práci. „A tak vrcholem oddanosti sudetským Němcům se stala, a to nejen podle mého názoru, jeho zdravice Sudetoněmeckému dnu v květnu loňského roku, konanému v Norimberku.

Nejen dva lidovci, ale celá vláda…

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek se podle Jiřího Valenty dlouho nalézal jen v Hermanově „sudetoněmeckém stínu”, však nyní začíná svého, prý již dosti zprofanovaného, kolegu plně nahrazovat. „A slovník se nijak nemění, oba hovoří o “vyhnání“ sudetských Němců a dokonce se snad, ve své, zcela jistě hrané prostotě, domnívají, že landsmanšaft udělal vůči nám vstřícný krok, když novelizoval své stanovy a blahosklonně z nich vypustil majetkové nároky. Dokáží také, i bez mrknutí oka, přejít fakt, že pan Seehofer o nás tvrdí, že jsme se dopustili zločinů proti lidskosti a pan Posselt hovoří směrem k Čechům již jen o válečných zločinech. A někteří sudeťáci dokonce jdou i dále, když viní náš národ z přímé genocidy Němců. A reakce naší vlády? Prakticky žádná, co by stála za řeč!,” tvrdě kritizuje komunistický poslanec. „Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek se snaží, z morální odpovědnosti za výlet lidoveckého místopředsedy, vládu jako celek vyvinit. Sice, jak bývá jeho nedobrým zvykem, mnohomluvně, ale o to více neobratně! Koaliční kolega prý cestuje do Augsburgu pouze jako čelný představitel KDU-ČSL a nikoliv s mandátem české exekutivy. Z toho lze tedy odvodit, že nejspíše v celém průběhu sudeťáckého jednání Bělobrádek českým místopředsedou vlády nebude. Tak, to jsme si ale “oddechli”! Na Bělobrádkově zaprodanecké “sudetoněmecké misi” do bavorského Augsburgu přesto spatřuji jisté pozitivum, a tím je předvolební demaskování nejen jeho, ale potažmo i celé lidovecké strany, kterou statutárně zastupuje. Zatímco předloni zaslal landsmanšaftu jen svoji videozdravici, tak letos již “bouchl do stolu” a osobní účastí se konečně “pochlapil”. Věřím, že většina českých voličů, kteří ještě nepodlehli mediální propagandě, často vedené v neprospěch naší země, tyto lidovecké aktivity v říjnových sněmovních volbách plně zohlední,” uvádí v závěru pro ParlamentníListy.cz Jiří Valenta.

Na úplný závěr pak Valenta uvádí: „Na zaslouženou cestu do “politického zapomnění” bych jim potom oběma rád ještě návdavkem vzkázal, že nejen, že se nezasloužili o budování a posilování česko - německých vztahů, ale právě naopak! Tyto vztahy svými nešťastnými a nedomyšlenými aktivitami nejen dlouhodobě deformovali, ale dlouhodobě i poškodili.”