KSČM je na tom, co se týče předvolebních preferencí, poměrně dobře. Podle ředitele agentury STEM Jana Hartla dokonce komunistická strana v poslední době svůj voličský elektorát ještě upevnila, a to na 85 procent a je tak jedničkou ve stabilitě své voličské základny. Čím to je, že vaše strana u voličů tak „boduje“?

Podle mne je to tím, že voliče neoslovujeme jenom před volbami, ale že jsme s nimi v kontaktu celé volební období, kupříkladu formou veřejných debat a různých společenských akcí. Já můžu ze své kanceláře v Novém Jičíně přesně říci, co se u nás děje, neboť se účastním akcí po celý rok a nenechávám to na dobu měsíc před volbami. Myslím si, že taková aktivita lidi osloví daleko víc než jednorázová kampaň, kdy se nakoupí stovky billboardů. Naši voliči vědí, že se jim snažíme pomoci a že i když nás osloví e-mailem, tak že je neodbudeme. Je to o té každodenní práci, kterou jako poslanci odvádíme, a myslím si, že se takto chovají i naši zastupitelé na krajích, případně starostové a místostarostové. Kontakt od nás směrem k lidem je prostě bezprostřední a celoroční.

V čem je podle vás KSČM lepší než jiné levicové strany, kupříkladu zemanovci či ČSSD?

Pokud jsme měli možnost naplnit naše sliby z programu KSČM, tak jsme je naplnili. To znamená, že jen planě neslibujeme před volbami, snažíme se také sliby plnit a pokud to nejde, tak voličům otevřeně říkáme, proč to nejde. Totiž v Poslanecké sněmovně jde o něco jiného: Vzhledem k našemu působení v opozici velmi často i rozumné návrhy bývají zamítnuty a to třeba jenom proto, že jsou z dílny KSČM. Stane se však, že nakonec obdobné normy předloží sama vláda. Myslím ale, že tento fakt naši voliči chápou.

ČSSD má v programu připomínku o nadstandardech ve zdravotnictví. Stínový ministr zdravotnictví za ČSSD Svatopluk Němeček dokonce prý plánuje vypracování normy, která by nadstandardy definovala. Dříve ale tak pozitivní k této věci socialisté nebyli...

To je přesně to, o čem mluvím. Tedy, že ČSSD a případně i ostatní takzvaně levicové strany poměrně často mění své názory a voliči se v tom pak nevyznají. My jsme v tomto konzistentní a myslíme si, že na základní zdravotní péči by měl mít prostě nárok každý. Je samozřejmě velkou otázkou, co je to nadstandard. Pokud si platíte samostatný pokoj v nemocnici, máte tam televizi a jiný režim, tak to už dnes existuje a to nikdy KSČM nezpochybňovala. Ale já se odmítám bavit o nadstandardech na různé kloubní protézy nebo plomby, které by podle mne měly patřit do základní péče. Pořád si myslím, že ve zdravotnictví je dostatek peněz a že by se tam mohl udělat pořádek.

Dnes je totiž ve zdravotnictví neuvěřitelný binec - máme různé přístrojové techniky, různé typy léků, různé nemocnice za různé výkony platí i rozdílné paušály, z čehož pak vzniká onen chaos. Proto bychom napřed v tomhle měli udělat pořádek. KSČM je dlouhodobě proti tomu, aby bylo za nadstandardy považováno cokoliv, co je spojeno se základní péčí. A to je možná i jeden z důvodů, proč nám voliči věří a proč naopak voliči sociální demokracie v tom mají někdy chaos, neboť jeden den sociální demokracie něco řekne a druhý den to v tom samém popře.

Co si myslíte o faktu, kdy na kandidátkách SPOZ jsou jména lidí, která známe z vlády Jiřího Rusnoka?

Je samozřejmě věcí každé strany, koho si dává jako lídry na kandidátky. Já osobně se ale znám třeba s Milošem Kužvartem. S ním občas konzultuji některé věci týkajícího se životního prostředí... Když jsem viděla kandidátky jiných stran, tak jsem si ale všimla, že tam mají spoustu lidí, kteří se nebudou chtít evidentně vzdát svých profesí. Ale práce ve sněmovně fakt není o tom, že by se mohla dělat jenom jeden den nebo jedno odpoledne. Takovou věc jsme přitom nedávno ve sněmovně zažívali – bylo tam mnoho lékařů, dokonce i primáři, a oni v plénu sice seděli, ale už ve výborech byla jejich účast horší. Stávalo se tak poměrně často, že pak výbory byly neusnášeníschopné a to jenom proto, že jejich členové preferovali svá civilní zaměstnání - například ředitele firmy, případně primáře či advokáta - před prací poslance. A to je špatně. Já bych si hodně přála, aby se tohle změnilo. Pokud chceme měnit zákony a dělat politiku tak, aby byla ve prospěch lidí, tak se prostě na tom ti lidé musí také podílet. Do politiky by sice měli jít lidé z praxe, ale pak by také měli říci, že politiku budou dělat po čtyři roky na plný úvazek a svou praxi částečně utlumí. Ale bojím se toho, že tomu tak nebude ani v příštím období.

O kterých kandidátkách konkrétně hovoříte?

Viděla jsem minulý týden seznamy asi osmi politických stran a vizitky 14 lídrů z každého kraje a musím říci, že na kandidátkách TOP 09, SPOZ nebo ANO je sice mnoho skvělých odborníků, ale přesto jsem se lekla. Proč? Vítám sice, že do politiky chtějí jít i lidé, kteří mají praxi a kteří vědí, co se má změnit, jenom bych si přála, aby politiku brali na plný úvazek.

Hodně se hovoří o situaci kolem OKD. Co by podle vás bylo v této kauze nejlepším řešením?

KSČM s tlakem kolem OKD začala hned, když toto téma přišlo na stůl. Jako první strana jsme jej totiž otevřeli na poslední schůzi Poslanecké sněmovny. Tehdy premiér Jiří Rusnok a ministr Cienciala sdělovali, jaké budou další kroky vlády, ale podle mého by bylo nejprve záhodno znát a odtajnit smlouvy, které byly v roce 2004 uzavřeny mezi státem a mezi tehdejším majitelem OKD, tedy Viktorem Koláčkem, kterému jsme OKD prodávali. Bylo by dobré vědět, zda v těchto smlouvách nejsou závazky. Já si totiž pořád nedovedu představit, že by tehdejší vládní „kolegové“ byli tak hloupí a že by převáděli byť minoritní, ale obrovský podíl společnosti OKD soukromému majiteli bez toho, aby ho například donutili zřizovat si rezervní fondy. Ale pokud tato povinnost ve smlouvách je, pak padá konkrétní zodpovědnost na akcionáře, kteří to nedělali. Proto tyto peníze po nich nakonec může chtít stát, aby nemusel sahat do peněz daňových poplatníků. A právě proto trváme na tom, aby se v tuto chvíli ony smlouvy odtajnily a abychom našli páku na akcionáře současné OKD.

Pro nás je navíc nepřijatelné, že by útlum těžby byl pouze do konce roku 2014, neboť region potřebuje více času na to, aby se z toho vzpamatoval. Společnost OKD by také měla říci, jaká je její budoucí strategie. Ono totiž nejde jenom o Důl Paskov, OKD má ještě celou řadu dalších dolů. Proto se obáváme, aby tohle nebyl jenom začátek, který nám za rok může narůst do obrovských rozměrů, neboť by nám třeba OKD „zapomněla“ říct, že obdobné plány má i s jinými doly. Jinak se totiž řeší jeden důl a jinak by se řešil celý komplex, kde jde zhruba o padesát tisíc pracovních míst. To jsou věci, které nejsou vyjasněné a já bych je měla ráda za vyjasněné poměrně rychle. Vyzývám proto vládu, aby v tomto problému byla vůči veřejnosti otevřená a řekla, jaká máme opatření, která mohou pomoci Moravskoslezskému kraji. V každém případě by Zdeněk Bakala neměl od státu nic dostat. Měli by vše zaplatit akcionáři z prostředků, které si rozdělili na dividendách a na výplatách. To jsou totiž obrovské peníze, které si ti „hoši“ mezi sebou rozdávali. Proto by si také měli uvědomit, že musí pomoci těm, kterých se situace dotkne. Peníze, které tam byly, jsou navíc nyní vyvedeny mimo Českou republiku a my trváme na tom, aby je akcionáři vrátili a aby pomohli situaci sanovat.

Hovořila jste o poslední schůzi sněmovny, kde se problém OKD otevřel. Ale tam bylo přijaté i usnesení pro vládu. Proto by mne zajímalo, zda vláda v této věci plní závazky, k nimž se přihlásil tehdy i sám premiér Jiří Rusnok.

Osobně za této situace vítám iniciativu prezidenta Miloše Zemana, a vítám i první schůzku ministrů, premiéra a lidí z OKD. Podle mne by ale měla být v této věci Rusnokova vláda daleko tvrdší a v jednáních rychlejší. Není tady na co čekat a není na místě si říkat, ať si to vyřeší nějaká další vláda. To by bylo nezodpovědné. Protože je vláda v demisi a nikdo z nás neví, jaký kabinet tu bude v budoucnu, tak je jen dobře, že tento problém a dohodnutá kontinuita nyní zůstane na prezidentovi.

Václav Klaus osobně podpořil hnutí Hlavu vzhůru!. Máte z toho nějaké konkrétní pocity?

Prezident Václav Havel také podporoval určitá uskupení vždy před volbami, činí to i dnešní prezident a dělal a dělá to také Václav Klaus. Je to ale jejich osobní věc, jsou to politici, tak mají právo vyjádřit svůj názor. Je tady ovšem otázka, jak silně na to budou voliči slyšet, protože když si třeba vezmu podporu prezidenta Václava Havla politickým uskupením, tak to nakonec pro ně dopadlo spíše naopak, než aby jim to přineslo nějaké plusové body. Nechci sice toto přát Janě Bobošíkové, ale myslím si, že dnes lidé vědí, co politici dělají konkrétně a chtějí řešit konkrétní věci než to, zda někdo dá někomu podporu, ať je to persona typu bývalého prezidenta.