V posledních dvou týdnech vyhrály ve dvou velkých evropských zemích volby strany, označované jako „levicové“. Má ale podle vás coby pamětníka levicového hnutí už od šedesátých let ještě dnes smysl uvažovat v klasickém pravo-levém dělení, ve kterém levice slouží k napravování sociálních nespravedlností?

„…stále častěji mne napadá, že se blíží konec. Definitivní a neodvratný. Nevím, čím si takovou náladu vysvětlit – svou vlastní blížící se smrtí, nebo stínem, který vrhá budoucnost na veškerý nedávno ještě křesťanský svět? Kéž bych už nespatřila ještě vidoucíma pozemskýma očima, co se možná blíží…“

To jsem nenapsal já, ale manželka zavražděného básníka Osipa Mandelštama, Naděžda. Se svým manželem prošla vyhnanstvím, hladem, terorem Sovětského režimu a konečně Mandelštamovým zatčením a jeho smrtí kdesi v dalekém Gulagu v roce 1938.

Kupodivu to nenapsala v nejhorších časech, ale v roce 1966 po pohřbu básnířky Achmatovové, kdy šrouby iracionálního stalinského vraždění povolily.

Občas mívám podobný pocit blížícího se konce západní civilizace. Bezhraničná víra v racionální poznání, narůstající přesvědčení člověka o nadvládě nad přírodní určeností a obecná sekularizace nutně ústí ve ztrátu smyslu existence. Vzpěčujeme se uznat, že na svět přicházíme jako muž nebo jako žena, abychom splnili své poslání. Popíráme přírodní cykly panující miliony let a přisuzujeme je naší aktivitě. Využíváme schopnosti rozumu vyvíjet smrtící epidemie a stále snadněji vraždící stroje. Masy lidí jsou dezorientované brutální mediální manipulací a stávají se její snadnou kořistí, jelikož ztratily pevné opěrné body, které trvale vedly člověka celými jeho dějinami.

Idol konzumní společnosti během půl století rozvrátil systémem „vařené žáby“ hodnotový řád, v němž byla (bez ohledu na relativně krátkodobé excesy) v kultuře západní civilizace ústředními kritérii úcta k životu, k rodičům, pravda, zákonnost, čest, empatie, závazná platnost smluv, vždy se vracející respekt ke svrchovanosti hodnot, které člověka přesahují. O jaké principy se opírají „myslitelé“ Davoského fóra, když si osobují ambici stvořit „nový světový řád“? Z jakých vyšších mravních principů vychází koncepce „globalistů“, zkráceně NSG?

Zhoubné procesy, které popisuji, v zásadě respektují na pravo-levé škále politiky všichni. Jedny i druhé motivuje „vůle k moci“ (F. Nietzsche) a „stopa peněz“ (M. Friedman). Jedni i druzí se zaklínají pojmy „svoboda“ a „demokracie“, které v praxi přetavují v Orwellovské „jediné pravdy“ (mám-li žertovat s Leninem, pak „poznanou nutnost“) a vláda „oligarchie“.