Paní poslankyně, opět jste v minulých dnech vyrážela za lidmi po celé republice. A opět se zeptám, co nejvíc v těchto dnech „běžní“ lidé řeší? Co s vámi probírali? Reagují na aktuální informace z politiky, nebo je prostě nejvíc trápí drahé potraviny, vládní balíček?

Počet domácností ohrožených chudobou meziročně stoupl ze 16 % na 28 % a obrovská skupina je jen těsně nad těmito čísly, takže z toho pramení i obavy občanů, s nimiž debatuji. A samozřejmě otázka míru. A budu se opakovat po sté. Tato vládní garnitura je svými požadavky na další financování armády zcela odtržena od reality! Ani americké stíhačky, ani švédská bojová vozidla lidem životní úroveň nezvednou. Vlastně asi ano. Možná těm, kdo se na těchto zakázkách budou podílet. A na čí úkor? Např. na cca 30% snížení rozpočtu Ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo školství má v absolutní hodnotě přijít o 29 mld. Kč. To je to podpora vzdělanosti pro budoucí generaci? Za sebe říkám: Ne, děkuji, takovou vládu nechci! A to je i ve zkratce nejčastější názor lidí, se kterými se potkávám. 

Nedávno KSČM před Poslaneckou sněmovnou uspořádala happening proti podpisu takzvané obranné smlouvy s USA. Chystáte další protestní akci na toto téma?

Zmínila bych ještě akci minulý týden v Ostravě, na které lidé měli možnost podepsat naši petici a obdobné petice před krajským úřadem. A to v rámci jednání zastupitelstva kraje, kde se projednávaly body spojené s přípravou vojenského logistického centra v Mošnově. Právě tato lokalita je totiž jednou z jedenácti, které jmenovitě zmiňuje vojenská smlouva ČR–USA. Naše armáda do té doby všechny dotazy na umístění cizích vojsk, techniky, zbraní odmítala. Podpisem smlouvy jejich argumentům již věří jen málokdo. Naši zastupitelé na následující zářijové zasedání zastupitelstva připravují materiály, které navrhnou na program jednání a zastupitelstvo o nich bude hlasovat. Týkat se to bude usnesení, kterým se jasně deklaruje, že zastupitelstvo kraje nemá záměr převést vlastnictví k nemovitým věcem v katastrálních územích Petřvald, Petřvaldík, Mošnov pro potřeby výstavby „logistického centra Mošnov“, zařazeného do „Dohody mezi ČR a USA o spolupráci v oblasti obrany“ z důvodu jeho předpokládaného využití armádou USA. Rovněž navrhneme revokaci usnesení, kterým bylo přijato Memorandum o spolupráci mezi Moravskoslezským krajem a Ministerstvem obrany ČR, v němž nebyla ani zmínka o využití logistického centra pro potřeby armády USA. Jen zmíním, že toto memorandum klub KSČM pro jeho nevyváženost v minulosti nepodpořil. Pokud by tato usnesení nebyla členy zastupitelstva přijata, bude klub KSČM iniciovat vyhlášení krajského referenda.

Připravujeme se rovněž na veřejné slyšení v petičním výboru Poslanecké sněmovny, kam jsme předali podpisy občanů, kteří u nás nechtějí žádná cizí vojska ani vojenské základny.
 
Ve svém pořadu Bez obalu jste mimo jiné mluvila o rekordním schodku státního rozpočtu. Zmínila jste, že je ještě vyšší než byl v době covidu. Co říkáte na Stanjurovo „šlápnutí na brzdu“?

Ekonomové očekávají ke konci letošního roku rekordní schodek 450 mld. Kč. To opravdu nebylo ani za vrcholící covidové krize v roce 2021. Vláda už se musí přestat dětinsky vymlouvat na své předchůdce nebo na nepříznivé okolnosti. Stanjurovo „šlápnutí na brzdu“ bude další útok na zaměstnance a seniory. Těch nejbohatších se totiž bojí. Nebo spíš jim slouží. Stejně jako celá vláda.

Pojďme dál. Bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen prý pro Guardian řekl, že pokud na summitu ve Vilniusu nedostane Ukrajina bezpečnostní záruky, část států aliance by mohla na Ukrajinu poslat vlastní vojáky. Něco jako nová „koalice ochotných“. Co na to říkáte?

Ještě než to udělají, tak by si mohli připomenout první článek Washingtonské smlouvy, který hovoří o mírovém urovnání mezinárodních sporů. Podle tohoto základního dokumentu NATO nemá možnosti vojensky řešit situaci v nečlenském státě. Jednalo by se již o kroky, které svět staví na pokraj další války. Každý si může dohledat, že v roce 1994 přistoupila Ukrajina ke Smlouvě o nešíření jaderných zbraní. V ústavě si pak Ukrajina zakotvila trvalou neutralitu, aby pak její představitelé v roce 2008 začali v rozporu s tímto faktem jednat o vstupu do NATO. Tento článek pak Duma z ústavy zrušila až v roce 2014. Dnešní stav je i důsledek právě těchto rozhodnutí.