Jak vnímáte úspěch Jeremy Corbyna a Labour party v britských volbách?

Spíš bych řekl, že se jedná o Corbynův osobní úspěch než úspěch Labour party jako takové, která je i sama o sobě vnitřně rozdělená. Corbyn přichází s něčím úplně novým. Myslím, že v dnešní době by všichni rozumní lidé měli podporovat cokoliv, co jde proti tomu establishmentu – a on je prostě revolucionář. On chce zásadní změnu. Dobře, možná se jedná o změnu levicově radikální, ale myslím si, že lidí tohoto typu je potřeba. A taky se ukázalo, že Britové mu rozumějí daleko víc, než té kožené škebli Mayové, jak jsem ji nazval.

Ta vyvolávala jakési naděje, že je to druhá Thatcherová, ale tu jsem v ní nikdy neviděl. Napadlo mě... Ona ta Mayová dopadla vlastně jako náš Sobotka. Vyvolala takovou taškařici, aby zvítězila. A výsledek je, že utrpěla děsivou porážku tak jako Sobotka, který vyvolal takovou akci proti Babišovi a výsledek je, že Babiš má 32 procent a Sobotka preferenčně umírá.

Může takový člověk něco ve světě změnit, když se podíváme na to, jak dopadl Trump?

Za prvé on tím premiérem nebude. Ale kdyby se stal premiérem, tak by byl lepší, protože za tím, co říká, by tvrdě šel. A za druhé, v Británii oproti těm Spojeným státům není taková ta davová psychóza těch médií, kdy se proti Trumpovi v předvolební kampani spikla všechna.

Co může Corbyn prosadit?

Klobouk dolů před Mayovou, co se jí během jednoho dne podařilo. Technicky zvládla situaci dobře tak, že vytvoří úplně na hraně koalici se severoirskými unionisty. Myslím si ale, že to její počínání nebude mít dlouhého trvání. Navíc uprostřed těch labouristů bude mít Corbyn velkou podporu a čas hraje v jeho prospěch. I když tedy Corbyn není nejmladší, tak stále vypadá velice dobře.

Co může Corbynův úspěch přinést vztahům EU a Británie, chystajících se na technické provedení brexitu?

V jednom bodě jsou tyto volby velmi dobré. Mayová podle mne přišla s jednou velmi hloupou tezí a i na tom asi prohrála – a sice tím, že řekla – tvrdý rozchod a žádná dohoda. To se zřejmě řadě Britů nelíbilo. Corbyn oproti tomu řekl – my chceme mít co nejpřátelštější a dobrý rozchod. Taková slova mají podle mne logiku. Když s někým žijete dvacet, třicet let, tak je lepší ta dohoda co nejrozumnější. A v tomto ohledu on bude moci vyvíjet na vládu obrovský tlak tak, aby způsob brexitu byl takový komunikativní pro obě strany.

Aktuálním tématem je pro Brity určitě po nedávných útocích i terorismus. Jak vnímáte Corbynův přístup k této věci?

V celé Evropě je islámský terorismus klíčovým problémem, o tom není sporu. Corbyn je ale jediný, kdo si troufne říci – my jsme vyvolali ten islámský terorismus naší válkou v Iráku, naší válkou a likvidací režimu v Libyi, konfliktem v Afghánistánu. V tom je náš obrovský problém. Západ za posledních pětadvacet let vedl jednu válku za druhou a likvidoval celé státy. Samozřejmě, že ti muslimové západní země nenávidí. O tom není sporu. Bez války v Iráku by nikdy nebyl Islámský stát.

Na britských intervencích do těchto zemí se ale podílela Labour party, jejímž je Corbyn členem…

Samozřejmě. Tam byl Blair a právě Corbyn by nejradši za toto chtěl Blaira soudit. Proto i on je uprostřed labouristů ostře proti tomu, co ta strana za ta dlouhá léta dělala. Proto byl celou dobu někde okopávanej, někde bokem bez šance cokoliv prosadit a nakonec se zjistilo, že mu to získává podporu.

Corbyn má poměrně otevřenou migrační politiku. Velmi vstřícnou pozici má například jeho stínová ministryně vnitra Diane Abbottová. Jak se na to díváte vy?

Buďme upřímní. My žijeme v Česku a naše pohledy na muslimy jsou kategoricky odlišné než u Britů. Ale to je země, kde vyhraje muslimský starosta za Labour party. Oni žijí úplně v jiném světě. Jim vadí vetřelci z východní Evropy. Ty nesnášejí. Muslimové jsou součástí britského života, jejich koloniální minulosti. Podobné pocity má celá Evropa na západ od nás. Exprezident Francie Hollande byl v tomto také stejný. Takže toto bych Corbynovi určitě nevyčítal.

Dá se mluvit o formě rasismu vůči přistěhovalcům ze zemí bývalého východního bloku v Británii?

No, rasismus... Ono zase do určité míry je to normální. Češi jim zase tak nevadí. Ale těch Poláků tam přišlo jeden až dva miliony a to samozřejmě těm Britům vadí. Já bych zase uvedl příklad z Vídně, když jsme ještě jako Češi byli součástí Rakousko-Uherska, tak ve Vídni byl odpor proti Čechům, že tam přicházejí.

Prostě ten odpor k lidem z východní Evropy, kteří jsou schopni pracovat levně a místní Britové mají pocit, že jim konkurují. To má svou logiku. Oni prostě nemají pocit, že k nim východní Evropa patří. Prostě nás nechtějí. Oni jsou schopni tolerovat i no-go zóny, tedy většinově, ale Poláci jim vadí. Je to tak.