Pane generále, co si o takovém chování nemalé části britské společnosti vlastně myslet? Namísto omluvy za brutální hru a neandrtálské chování přišly ještě útočné reakce. Kde se ztratilo příslovečné britské gentlemanství, smysl pro fair play a vlastně i zdravý rozum? Takový přístup by se dal očekávat v nějaké zaostalé rozvojové zemi, ale v Británii...? Vy jste tam nějaký čas pobýval a stále na Ostrovy často jezdíte, jak si takový přešlap Britů vysvětlujete?

Především si myslím, že to není celonárodní britský přešlap. Tímto incidentem se ve větší míře zabývala skotská média. V Londýně to určitě tak emotivně neprožívali. A také v Británii, stejně jako u nás, fungují různé druhy médií, které cílí na určitou skupinu lidí. Navíc měl velkou, pozitivní váhu fakt, že vedení Slávie se od rasismu veřejně distancovalo.

Na celý incident pak měla jistě vliv současná atmosféra s covidem, kdy Britové měli za ten rok mnohdy daleko přísnější uzávěry, než fungovaly v Česku, a ta celonárodní nervozita a agresivita frustrovaných lidí, svázaných různými zákazy, kterou můžeme často pozorovat i u nás, si jistě udělala své a přenesla se i do sportu. Samozřejmě na přístup k lidem ze „starého kontinentu“ má jistě vliv i nedávný brexit. Ten není koncem, ale vlastně začátkem toho, aby si Britové našli a vytvořili svůj nový vztah ke státům z Evropské unie. Ke klidu jim pak určitě nepřidá, že právě Skotové by případnou pomocnou ruku od Evropské unie ihned přijali, osamostatnili by se, a znovu by do Unie vstoupili. Jenže k tomu s největší pravděpodobností nedojde, jelikož to budou vetovat Španělé, kteří mají obavy, že by potom mohli přijít o Katalánsko, kde jsou také silné separatistické tendence.

Je si také třeba uvědomit, jaká nyní panuje v Británii atmosféra. Multikulturalismus je tam na rozdíl od států východní Evropy hodně zakořeněný, je to úplně jiná společnost než ta naše. Nyní tam jsme svědky řady příkladů, například se bourají sochy bývalých velkých osobností, které měly někdy co do činění s otrokářstvím. Trochu s nadsázkou říkám, že snad se nedožijeme toho, že se přestane hrát známý hit od The Beatles – Penny Lane – jež pojednává o obchodníkovi, který stejně jako celý Liverpool zbohatl na obchodu s otroky a je po něm pojmenovaná i jedna ulice. No, a problém s britským fotbalovým chuligánstvím je přece letitý. I když si s ním doma poradili, pokud rowdies někde vyjedou, je s nimi stále velký problém. Vůbec i celá společnost, která se točí kolem fotbalu, hodně zhrubla. Já jsem fanoušek Manchesteru United, jeho utkání sleduji, a co si hráči říkají na hříštích, to by se dalo opravdu vysílat až po 22. hodině. Nicméně to, co se v Glasgow odehrálo ze strany týmu Rangers, nemá se slušností a přístupem k fotbalu nic společného. Vinu na tom především nese trenér mužstva Steven Gerrard, který své svěřence tak agresívně motivoval. Postoj Gerrarda k rasismu dokumentují jeho dřívější excesy právě vůči fotbalistům tmavé pleti. Je to pokrytec a zklamal mě.