Jak byste zhodnotil boj proti pandemii koronaviru v uplynulém roce? Obstálo v něm ministerstvo zdravotnictví i Krajský úřad Moravskoslezského kraje (MSK)? Například váš kolega – hejtman Vondrák – při první vlně nákazy dvakrát dost tvrdě kritizoval bývalého ministra Vojtěcha za nedostatek ochranných pomůcek v domovech pro seniory a také za pozdní a nedostatečné testování zaměstnanců OKD. Zlepšila se potom na podzim komunikace mezi vaším úřadem a ministerstvem zdravotnictví?

Když přišly první zprávy z Číny, že se tam šíří nákaza podobná SARS, tak jsme to všichni pozorně sledovali. Potom, jak k nám koronavirus „přiletěl“ z Itálie, byli jsme najednou postaveni před naprosto novou situaci, se kterou neměl nikdo více zkušeností. Přirovnal bych to k neplavci, kterého najednou hodili do hluboké vody, proto ty začátky byly hodně rozpačité. Nicméně začali jsme hned tvrdě makat. Já jsem na jaře zpočátku nebyl tři týdny doma, pracovalo se i v noci, osobně jsem rozvážel ochranné pomůcky. Co se týkalo tehdy vrcholového řízení ze státu, tak se udělaly některé chyby. Nevím, kdo to konkrétně organizoval, ale první zásilka ochranných pomůcek určená do Ostravy byla na stopadesátém kilometru D1 odkloněná do Žďáru nad Sázavou. Omyly se ale tenkrát stávaly po celém světě. Asi si všichni pamatujeme i na situaci, kdy k nám z Anglie směřovaly přes Budapešť ochranné pomůcky a Maďaři si je nakonec nechali pro sebe. Takže určitě nejde za tehdejší počáteční chaos obviňovat jen naši vládu. Postupně se ale nabíraly zkušenosti a v létě už celý systém začal fungovat daleko lépe.      

V případu OKD se jednalo o velké otálení hlavní hygieničky, když se plošné testy na šachtách mohly udělat daleko dříve, na což jsme u nás na krajském úřadě v předstihu upozorňovali. Nicméně manažeři velkých společností pak pochopili, že si mohou plošné testování organizovat i sami, což se dnes už běžně děje, byla to tedy také daň té prvotní neznalosti – nezkušenosti.

Ohledně kritiky vlády za druhou, podzimní vlnu, bych použil známé rčení, že po bitvě je každý generál. Dnes už se znalostí dalších věcí bychom se samozřejmě chovali jinak. Tam hrála velkou, bohužel negativní roli, školská zařízení, kdy víme, že děti a studenti bývají „úžasnými“ bezpříznakovými přenašeči nákazy, kterých se to zdravotně téměř nedotkne. Na druhou stranu se nedalo nic dělat, školy přece nemohly být stále zavřené, abychom si tady vychovali ročníky nevzdělaných a negramotných dětí. To byl silný argument. No a velmi negativním příkladem pro veřejnost, aby se nic dál nerespektovalo, že už máme vyhráno, byl ten známý mejdan dvou tisíc lidí na Karlově mostě, který organizovala naše politická opozice.    

Snad nejdůležitějším úkolem politiků v tomto roce bude příprava a především realizace očkování většiny české veřejnosti, aby se život mohl vrátit do přibližně stejných kolejí. Přestože první vakcinace, zvláště zdravotníků, už probíhají, v médiích a také od některých lékařských specialistů stále zaznívá kritika, že i tento veledůležitý projekt vláda zanedbala. Nejsou prý připraveny kapacity a vlastně ani důkladný, odborný popis celého průběhu očkování, zvláště v krajích a v obcích, kromě největších měst. To opět kritizoval i hejtman Ivo Vondrák. Jaký je na to váš osobní názor?

Já bych to poněkud upřesnil, nejedná se tak ani o nějaký detailní popis celého systému vakcinace, ale spíše o to, že jsme se několik zásadních věcí dozvěděli od pana premiéra přes média, aniž to bylo nejprve konzultováno na úrovni krajů, což bylo dost překvapivé. V úterý 5. ledna jsme ale už dostali od pana ministra Blatného velmi podrobný popis celé akce i s dvanácti přílohami. Některé věci v tomto materiálu si ale ještě musíme ujasnit. My bychom nejprve chtěli naočkovat všechny zdravotníky včetně praktických a ambulantních lékařů a teprve potom seniory. V loňském roce jsme nabrali dost zkušeností s pandemií a už víme, že co si v mnohých případech nezajistíme a neuděláme sami, z Prahy čekat nemůžeme. Vždy jsme proto měli tak 2–3 týdny náskok s různými opatřeními. Uvažujeme jako šachisté, kteří také musí myslet na několik tahů dopředu.

V souvislosti s předchozím dotazem – je už jasné, jakým způsobem budou zapojeni do celostátní vakcinace praktičtí lékaři a krajské i okresní nemocnice? Budou schopné zvládat některé další úkoly ohledně očkování, když počet hospitalizovaných pacientů s covidem teď horentně narůstá?

V současné době to už funguje tak, že ve všech našich nemocnicích v kraji jsou zřízená centra pro vakcinaci, kde se očkují zdravotníci a lékaři všech oddělení, to znamená i těch nekovidových, protože i tam se někdy vyskytne pozitivní pacient. Paralelně s tím chceme očkovat i seniory a zaměstnance v různých zařízeních  pro starší populaci, a to zase kompletně všechny. Nemělo by smysl očkovat jen ty osmdesát plus, protože mladší klienti, případně i personál, by pak mohl nákazu přenášet, to je přece logické. Pak bychom chtěli přeočkovat ambulantní lékaře, aby potom mohli pomáhat zdravotníkům v nemocnicích či ve svých ambulancích s vakcinací celé veřejnosti, která bude mít zájem. To by se mohlo dít tak v březnu i s jinými vakcínami než od Pfizeru, které potřebují pro skladování velmi nízké teploty. Samotné nemocnice, které zajišťují i testování a samozřejmě péči o kovidové i nekovidové pacienty, by to už bez pomoci ambulantních lékařů nezvládly, protože mají problém s nedostatkem personálu. Máme v nich tak 10- až 15procentní nemocnost, a když dostávali zdravotníci v polovině loňského roku zvláštní covidové odměny, tak někteří z nich chtěli místo peněz raději nějaký den volna. Oni jsou už příšerně unavení, pracují za hranicí svých fyzických i duševních sil.

Nyní tedy shromažďujeme seznamy všech lékařů a zdravotníků v našem kraji.

Dá se v současné době odhadnout, ve kterých termínech začne v krajích očkování seniorů nad 65 let a potom i běžné populace, která o to bude mít zájem?

Vše je závislé na dodávkách vakcín, ty první dávky se dva dny zpozdily, naopak další k nám dorazily dříve, takže zatím to funguje. Jako první se pak naočkují senioři plus 65 v různých zařízeních, jak jsem o tom už hovořil, a pak všichni ostatní, s tím, že pomocí centrálního softwaru se určí pořadí podle toho, jaké mají ještě jiné zdravotní problémy. Centrální registr pro vakcinaci by měl být zprovozněný do 15. ledna. Čistě teoreticky bych odhadoval, že k očkování seniorů plus šedesát by mělo začít docházet tak v březnu, ostatní zdravá, mladá populace přijde na řadu v létě a o prázdninách. 

Přestože pandemie koronaviru zcela zásadně ekonomicky postihla naši zemi, poslanci i senátoři schválili ohromné snížení daní pro tento rok zrušením superhrubé mzdy. Jakým způsobem se tento krok může promítnout do života téměř všech našich občanů? Budou mít, podle vašeho názoru, krajské i obecní samosprávy dostatek financí na dokončení už rozjetých, náročnějších projektů či realizaci zcela nových záměrů?   

Ten první návrh na zrušení superhrubé mzdy vypadal opravdu dost hrozivě. Kdyby k němu skutečně došlo v této původní podobě, tak bychom mohli kvůli výpadku daní pouze platit mandatorní výdaje (finance na sociální politiku atp.) a museli bychom pozastavit všechny investiční akce. Na velmi silný tlak poslanců a také našeho pana hejtmana se ten zákon vrátil do senátu, kde došlo k potřebným úpravám, a tak kraje a obce dostanou alespoň osmdesátiprocentní kompenzaci z ušlých příjmů z daní. Sice bude to pro nás znamenat minus 20 procent a někde se to určitě projeví při těch současných velkých nákladech na zdravotnictví a sociální politiku, ale to už nějak zvládneme. 

Často se nyní operuje v médiích i ve společnosti s termíny „strach“ a „solidarita“. Která z těchto emocí v uplynulém roce převážila? Strach ze smrti, strach z covidu, strach o své blízké? Nebo solidarita se staršími, nemocnými a samoživiteli?

Já bych to rozdělil na dvě části. V prvním pololetí byla ta solidarita veřejnosti obrovská. Ve druhém pololetí to už nebyl ani strach ani solidarita, ale taková lehká ignorace vážného stavu. K tomu přispěly zejména zmatečné informace ze všech stran, které přispěly ke vzniku různých fake news a podobně. Lidé pak začali o celém systému pochybovat. Chybělo takové racionální vysvětlení všech potřebných opatření v širším kontextu, aby je pochopil každý člověk.

V souvislosti s téměř celosvětovými restrikcemi, které mají zastavit covid-19, se mnozí obávají i o elektronický průlom do práv a svobod jednotlivce pomocí digitálního monitoringu, při využívání dat z různých zdravotnických databází, mobilů a podobně.  Tyto obavy zazněly už v médiích ohledně sestavování celonárodního registru při plánovaném očkování téměř celého národa. Na jednu stranu, není to zpozdilé, když elektronickým médiím odevzdáváme své údaje často dobrovolně, například při našich různých obchodních aktivitách?

Myslím si, že stále u nás funguje celkem slušná ochrana osobních dat. Nejsme zemí třetího světa, kterou vede nějaký diktátor. Nikdo nás přece nesleduje ani přes tzv. eroušku a jiná data, která teď poskytujeme.  Na různých demonstracích teď můžeme slyšet o tom, jak nám někdo ukrájí z našich svobod, a jak jsme údajně establishmentem monitorováni, a přitom na sociálních sítích lidé uvádějí své přátele, kde se pohybují, co nakupují a další osobní údaje. Tam o nás vědí opravdu mnoho, vláda v porovnání s tím celkem nic moc. A pokud se někdo přihlásí do registru pro očkování, tak si může být jist, že ministerstvo zdravotnictví si z toho vezme jen ty údaje, které k registraci bude potřebovat a určitě je dál nezneužije. Strach je tady zcela irelevantní.

Zažili jsme a dále zažíváme demonstrace proti covidovým opatřením a výzvy k jejich nedodržování. Vzpomínáte si na nějaké, jakékoliv výroky, které podle vás v naší zemi opravdu neměly vloni zaznít?

Asi to byly výroky jedné paní lékařky, která provozovala soukromou laboratoř, a většina jejích názorů se dnes jeví jako dost neseriózních. Spíše než nějaké výroky bych ale jmenoval tu maximálně neodpovědnou akci opozice – veřejný oběd pro 2 tisíce lidí na Karlově mostě bez roušek, s propagací různých hesel, jako že to máme už za sebou, kterého se chytla veřejnost, a začalo to s námi jít pak z kopce. To se opravdu stát nemělo!