Sledujeme evidentně energetickou transformaci probíhající na pozadí trhu předražených energií. Jinými slovy a řečeno jednoduše: málokdo se v cenách vyzná, a tak byznysmeni vydělávají na obchodu s lidskou chudobou. Vy jste už uvedl, že aktuální rozhodnutí ERÚ by v předložené podobě znamenalo pro průměrnou českou domácnost o pět nebo šest tisíc korun v příštím roce víc. Do jaké míry to mohou spotřebitelé ovlivnit kromě úsporných opatření?

Spotřebitelé mohou příště volit vládu, která uvažuje pragmaticky, racionálně a své občany nenechá na holičkách (úsměv). Narážím tím nejen na fakt, že je vláda ve všech směrech naprosto ekonomicky bezradná, což se bohužel odrazilo na stavu naší ekonomiky, ale i na iracionální a nebezpečné chování jednotlivých členů vlády, které přímo překazilo jednání o možných dodávkách ropy ze Saúdské Arábie.

Jak probíhala vaše analýza, než jste dospěl k resume a vyčíslení na pět nebo šest tisíc korun? A z čeho jste vycházel?

Energetický regulační úřad (ERÚ) navrhuje pro příští rok nárůst regulované části ceny elektřiny pro domácnosti o 71 procent. Cena za jednu megawatthodinu (MWh) by tak vzrostla o 1 408 Kč s DPH. Typická roční spotřeba české domácnosti, která elektřinou netopí, se pohybuje v rozmezí 3 až 5 MWh. To znamená nárůst ceny v rozmezí 4 224–7 040 Kč.

Většina domácností začala šetřit, lidé opravdu doma nosí svetry a teplé ponožky, snižují náklady na topení. Někteří prostě pořezali více dříví, udělali větší zásoby a pálit budou v kotli, co se dá. Budou šetřit ještě více úplně na všem, a tím se krásně „podpoří“ ekonomika v recesi. Nechci být tak ironická, ale opravdu je tohle cíl současného kabinetu? Mimochodem, co se týká zdražování, nejdřív jsme slyšeli o jednotkách navyšování cen, pak zase že k žádnému ani nedojde…

Jak už jsem zmínil, ve vládě není jediný ekonom, což se bohužel odráží na každém jejím kroku. Opakovaně jsem spolu s ostatními ekonomy upozorňoval mimo jiné na fakt, že v případě stagnace, recese ekonomiky se musejí snížit daně a musejí se výrazně podporovat ekonomicky činné skupiny obyvatel (podnikatelé, živnostníci, zaměstnanci). Vláda ovšem udělala pravý opak a v rámci konsolidačního balíčku zvýšila nejen téměř všechny daně, ale i zrušila některé daňové odpočty, zvýšila povinné zálohy pro OSVČ a zvýšila daň z příjmů právnických osob. Tento krok pochopitelně ovlivnil spotřebitelské chování, v okamžiku účinnosti balíčku pak budou dopady samozřejmě ještě tvrdší.

Stále se také opakuje otázka, proč nemůže český stát jednat v případě ČEZ stejně jako Francouzi u EDF?

Připouštím, že by to bylo složité, ale v případě naší vlády chybí zejména vůle tento krok učinit.