Ačkoliv nemá KSČM zastoupení v radě, čtyři roky jste se jako součást koalice podíleli na vládě v kraji. Co považujete za svůj největší úspěch?

V roce 2012 skončila KSČM na druhém místě hned za vítěznou ČSSD, která ovšem dala přednost koaličnímu vládnutí s KDU-ČSL. My jsme stáli před volbou, zda kývnout na nabídku spolupráce s ČSSD, nebo zůstat jako čistě opoziční strana. Zvolili jsme první variantu. Nejsme součástí koalice, nicméně všechny strategické body jsou s klubem KSČM v zastupitelstvu Jihomoravského kraje pravidelně ze strany ČSSD konzultovány a na naše případné připomínky je brán zřetel. Jsme rádi, že se nám daří plnit volební program, a pracovat tak pro občany alespoň touto cestou. Nelpíme ani nebudeme lpět na pozicích pro sebe – prvotní je pro nás plnit to, co jsme slíbili voličům. Jako velký úspěch považuji fakt, že je dnes KSČM respektována napříč politickými subjekty v krajském zastupitelstvu. Máme celou řadu odborníků, jejichž návrhy řešení jsou často vzorem pro ostatní – i když to sami nepřiznají. Navíc jsme to právě my, kteří vítají a podporují širokou komunikaci nad rozvojem kraje a nad potřebami občanů při hledání co nejlepších východisek.

Nyní kandidujete do krajského zastupitelstva jako kandidát na hejtmana za KSČM. Čemu byste se chtěl v krajském zastupitelstvu konkrétně věnovat a co případně konkrétně prosadit?

Jsem původní profesí kantor, takže přirozeně bych se chtěl věnovat zejména svému oboru. Otázka školství často stojí v pozadí, ale musíme si uvědomit, že vychováváme další generace, které budou muset uspět ve velmi silné konkurenci. Zároveň pracovní trh zoufale volá po mladých řemeslnících a technických odbornících. Určitě mi dá za pravdu ten, kdo v poslední době takového člověka sám potřeboval. Mně se třeba nedávno při sečení trávy pokazila sekačka a teprve u třetího opraváře jsem uspěl – sice s čekací dobou tři týdny, ale uspěl. Předchozí dva mě pro pracovní zaneprázdnění odmítli úplně. Kraj musí samo sebou řešit i další otázky. Například dopravu, sociální systém, zdravotnictví, turistický ruch, podporu vědy a výzkumu, meziregionální vztahy a tak dále. Ostatně všechny tyto body obsahuje i program KSČM pro krajské volby v Jihomoravském kraji. 

Jižní Morava je bohužel z hlediska nelegální migrace vstupním regionem do České republiky. Jak podle vás ovlivní imigrační politika krajské volby?

Vzhledem k tomu, že zatím naštěstí přes naši republiku neprochází žádné závratné množství nelegálních migrantů, tak si myslím, že toto téma nebude vybočovat z řady dalších. Pokud nějaká strana zvolí jako své téma jen migraci – a nebude říkat, co chce udělat pro funkční zdravotnictví, za co opraví silnice, co udělá s nezaměstnaností – nemá velkou šanci na úspěch.

Tyto volby budou asi specifické tím, že se očekává nástup nových, často extremistických stran. Otázkou je, kolik získají hlasů, a to i na úkor KSČM, a jak se strana postaví k povolebním vyjednáváním. Je pro vás koalice s extremisty přijatelná?

Jak jsem řekl výše – pro KSČM je zásadní volební program. Jsme strana, která je schopna vyjednávat s každým, komu jde o občany naší země, a s tím, kdo respektuje náš volební program. Pokud toho není schopen, netrváme na nějakých pozicích pro sebe. Ale uvidíme, jak voliči rozdají karty. Nepředpokládám nějaký zásadní úspěch extremistických stran.

Zasahuje aktuálně nějak uprchlická krize do života v kraji?

Zatím pouze velice okrajově. Bezpečnostním složkám se daří nelegální migranty v našem kraji odhalovat. Zároveň je ovšem nutné podotknout, že jde o velmi malý počet osob, který k nám proudí. To se ovšem může radikálně změnit a Jihomoravský kraj musí být na tuto možnost trvale připraven.

Podle celorepublikového předsedy strany Vojtěcha Filipa je nutné řešit případnou změnu bezpečnostní situace kraje, který zajišťuje státní hranice se sousedy, zejména s Rakouskem. Co konkrétního si pod tím představit?

Navazuji tím na vaši předchozí otázku. Rakousko má totiž zásadně odlišnou migrační politiku ve srovnání s Německem, kde kancléřka v podstatě do Evropy pozvala statisíce lidí a nyní si s nimi neví rady, tak se snaží prostřednictvím kvót a jiných nesmyslů přerozdělit tyto osoby i státům, které žádné takové gesto neučinily. Právě v souvislosti s přístupem Rakouska k migraci může dojít k tomu, že přes naše území začne proudit mnohem více nelegálních migrantů.