Soud vás zprostil obžaloby a konstatoval, že jste nespáchal trestný čin pomluvy. Jde sice o nepravomocné rozhodnutí, ale jaké jsou vaše první dojmy?

Jakkoli se říkává, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek, nijak zvlášť jsem se neobával, že by to mohlo dopadnout jinak. A na rozdíl od policie a státního zastupitelství – dvou institucí, které v tomto případu sehrály, alespoň z mého pohledu, neblahou roli – jsem získal celkem důvěru v nestrannost soudů. A také jsem měl štěstí na advokáta, který se nebál poukázat na politické aspekty případu.

Neblahou roli?

Ano. Nejprve je ale třeba vysvětlit, že mám za sebou v krátké době dvě trestní stíhání z údajného přečinu pomluvy, kdy obě byly iniciovány někdejšími představiteli ministerstva vnitra. Pro oba případy, které skončily v můj prospěch, byť druhý zatím nepravomocně, jsou také typické podivné úniky do sdělovacích prostředků z živých vyšetřovacích spisů či účelově zkreslené informace jak ze strany médií, tak ze strany představitelů policie. Šlo třeba o prokazatelně a doložitelně lživou policejní tiskovou zprávu v prvním případě, podobně jako následně v druhém případě uvedl doložitelnou nepravdu pořad Newsroom ČT24, který se odvolával na policii.

Proč k tomuto podle vás docházelo?

Byl v tom politický zájem. Prostě se začaly vytvářet předpoklady pro vznik nepravdivé konstrukce, že je obžalovaný, to jest já, člověk premiéra a že je jím úkolován, jak se projevilo zejména v kauze Šuman. Byl to totální nesmysl. A bylo tomu tak proto, aby se mohlo říct: Podívejte se, s jakým grázlem ten Babiš spolupracuje! K pousmání je, že Babiše téměř neznám. V životě jsem ho osobně viděl jen asi 40 minut. Ani předtím, ani potom jsem s ním nikdy v žádném kontaktu nebyl.

Můžete své první trestní stíhání popsat?

V prvním případě jsem jako někdejší redaktor MF DNES napsal, že na místě poradce tehdejšího ministra vnitra Chovance skončil jeden sociální demokrat. Byl jsem ale obžalován kvůli tomu, že článek prý naopak zapříčinil poradcův odchod. Pochopitelně jsem byl ve výsledku pravomocně zproštěn obžaloby. Nicméně opět došlo k únikům ze spisu. Veřejnoprávní televize mne prohnala zprávami, kdy informovala o tom, že jsem osoba trestně stíhaná v době, kdy to nebyla pravda a kdy těmito informacemi ani nemohl zmíněný pořad Newsroom disponovat. Případ byl nato popsán v jedné odborné publikaci a objevil se i na odborné konferenci Unie státních zástupců jako paradigma účelového trestního stíhání na politickou objednávku. No, a nynější případ vykazoval zcela shodný modus operandi.

Berete zprošťující rozsudek ve druhém případě i jako potvrzení, že jste měl ve svých článcích o Milanu Chovancovi pravdu?

O to nejde. Celý případ byl o tom, že představitelka Odborové aliance integrovaného záchranného systému, která se zabývá údajnými nedostatky vůči policistům, na webu s názvem PressPort Magazín, který jsem zřídil, publikovala svůj autorský článek. Ten byl nevhodně komentován. Například novinář z Deníku N Jakub Zelenka napsal, že to já jsem jako autor tohoto článku pomluvil Chovance, za což mi hrozí dva roky vězení. Přitom se odvolával na státní zastupitelství a citoval příslušnou státní zástupkyni. Mám doloženo z příslušného státního zastupitelství v dokumentu, který mi byl z tohoto úřadu zaslán datovou schránkou, že státní zástupkyně se Zelenkou nikdy nekomunikovala. Pak věřte médiím…