Co se týče hodnocení výsledků krajských voleb, pak to vypadá na to, že tyto volby urychlily možné plány na zrody nových stran, či na propojení stran stávajících. Spekulovalo se třeba o spojení KDU-ČSL a Starostů a nezávislých. Takové spojení ale posléze vyvrátil předseda STAN Petr Gazdík. Mohl by ale takový tandem stran pod vedením Pavla Bělobrádka a Petra Gazdíka nabrat na síle a zajistit jakési „zmrtvýchvstání“ pravice?

Na tyto dotazy je složité odpovídat a to z toho důvodů, že je tam mnoho souvislostí, a velké množství alternativ a velké množství neznámých. Takže predikovat, co na to volič, je předčasné, protože to bude pokus a omyl. Ukázalo se ale třeba aktuálně, že takováto podobná spojení mohou fungovat v případě spojení SPO a SPD. Podobně na tom bylo kdysi TOP 09 se Starosty, kdy ale nejdříve byla tahounem v tomto propojení TOP 09 a Starostové byli někde vzadu, takže si jednoznačně kladli podmínky Topkaři a Starostové na tom mohli jen získat. Teď se najednou po volbách ukazuje, že mají Starostové tah na branku a když je TOP 09 v útlumu, tak si začnou diktovat podmínky a začnou hledat spoluhráče Starostové. V tom je ale politický marketing i politický kalkul, a odehrává se to vždy v reflexi posledních voleb. Nutně vždy ale takové propojení nemusí znamenat, že to bude k dobru. Kupříkladu v případě Svobodných a Soukromníků se ukázalo, že to není zrovna spojení, které by nutně znamenalo kumulaci hlasů.

Spatřujete tady ještě nějakou další negaci?

Další zádrhel je v tom, že třeba krajské volby mají volební účast poměrně nižší, nežli parlamentní, což pak nutně nemusí znamenat, že se to samé, co se stalo při krajských volbách, bude opakovat i při těch parlamentních a volby v příštím roce tak mohou dopadnout úplně jinak. Proto se teď vyvozuje, kalkuluje a politické strany hledají partnery, aby nahnaly hlasy, a teď jde právě o ty zmiňované koalice. Některé ale nebudou moci být ve sněmovních volbách koalicemi, protože by se kvorum zvedlo na deset procent, takže to bude muset být stejný model, jako mělo TOP 09 a Starostové.

K tomu všemu řeknu ještě jinou věc. Z našeho analytického pohledu se ukazuje být určitý marast v tom, že si lidé aktuálně vybírají mezi vládními stranami, takže největší sběry hlasů byly na vládních stranách.To je ale úplná anomálie za celou dobu trvání České republiky! Vychází tak najevo, že problém se ukrývá spíše v opozici – jednak tady schází definované pravicové strany, ale i silné opoziční strany a dokonce bych řekl, že i osobnosti. Nejviditelnější je sice na opozici Miroslav Kalousek, ovšem ten do určité míry zase názorově štěpí voliče. Takže pokud tady bude hrát roli ještě tento faktor, tak se samozřejmě může určité slučování a určité sbližování některých stran ukázat jako platné a správné. Tato spekulace je však pro politology. Za všech okolností ale určitě platí, že toto vše musí táhnout nějaká persona, která má veřejnosti co nabídnout.