Pane řediteli, v minulých dnech jste tvrdil, že se novináři snaží zabránit vám v komunikaci na internetu. Nejsou taková vyjádření přehnaná?

Určitě ne. Z jednoho jediného důvodu, není to první útok na moji publikační činnost na Twitteru. Dotazů chodí velké množství, například od jednoho pražského právníka. Dotazy jsou vedeny jedním směrem, to znamená deligimizovat můj Twitter.

Syndikát novinářů mě překvapil jednou věcí. Pan prezident se k záležitosti mého twitterového účtu opakovaně veřejně vyjádřil, opakovaně pan prezident zdůraznil, že Twitter je můj soukromý. Opakovaně zdůraznil, že jako občan této země mám právo se svobodně vyjadřovat. Proto jsem se podivil, že Syndikát novinářů pokládá tyto dotazy podle zákona 106 (zákon o svobodném přístupu k informacím, pozn. red.).

Nechtěli zkrátka jen mít oficiálně „na papíře“?

Pak je otázka proč. Myslím si, že tento dotaz by měl být položen Syndikátu novinářů, protože na něj dodnes neodpověděl. Já jsem Syndikát vyzval prostřednictvím médií, aby se vyjádřil, proč pokládá tyto dotazy oficiálně, když je všeobecně známo, jaká je situace s mým Twitterem. Pan prezident se k tomu například vyjádřil při setkání s občany v Benešově.

Cesta do USA byla odložena a některá média psala o tom, že jde o potvrzení informací, které sdělovali exdiplomaté Petr Kolář a Michael Žantovský, tedy že žádný termín nebyl, že Trump ani prezidenta Zemana v telefonátu nepozval a Hrad si to špatně vyložil. Nemohlo to tak být?

To je samozřejmě lež, a proto jsem prudce reagoval na tvrzení pánů Koláře a Žantovského. Setkání bylo domluveno během telefonátu na konci loňského roku a my plně respektujeme situaci nové americké administrativy, která má před sebou mnohé výzvy. Není to o tom, že by schůzka byla zrušena, ona se prostě uskuteční v nějakém novém termínu v průběhu letošního roku.

Netrpíme žádnou zbytečnou nervozitou jako někteří čeští novináři. Pro nás je důležité, že prezident USA Donald Trump při setkání s novým českým velvyslancem Hynkem Kmoníčkem potvrdil svůj záměr sejít se s panem prezidentem.

Jak si tedy vykládáte, že s takovým vysvětlením pan Kolář přišel? Přece by si to nevycucal z prstu. On dost podrobně popisoval, jak údajně telefonát měl probíhat…

Pane redaktore, pan Kolář je člověk obamovské administrativy. Nemá žádné kontakty na novou americkou administrativu, jsou to spíše přání nežli fakta.

Časopis Respekt přišel s tím, že má tajný zápis ze schůze na Úřadu vlády, kde prý zástupce US ambasády v Praze říká, že Američané se Zemanovou cestou nepočítají. Pokud to není pravda, kdo má zájem sdělení tohoto typu vypouštět?

To je velmi zajímavá otázka. Není to poprvé, kdy unikají takové dokumenty a netýká se to jen Pražského hradu. Připomeňme, že se v Respektu objevily depeše z ambasády v Damašku. Říkám tomu „bakalaleaks“ a bylo by dobré, kdyby pan ministr zahraničí prošetřil, odkud mu unikají informace.

A pokud jde o tvrzení pracovníka ambasády, je mnohem důležitější „vyšší bere“. Donald Trump právě při setkání s Hynkem Kmoníčkem jasně sdělil, že počítá se záměrem setkat se s panem prezidentem a to je nejdůležitější slovo, které zaznívá.

Závěrem se podívejme ještě na francouzské volby. Postoupili Emmanuel Macron a Marine Le Pen, ke komu má prezident blíže?

Pan prezident nepatří ani do jednoho politického tábora. Nebudu říkat žádné velké tajemství, že pan prezident měl nejblíže ke kandidátovi Francoisi Fillonovi.

Na sociálních sítích jste nicméně sdílel příspěvky vůči Macronovi negativní. Neplyne z toho tedy, že prezident Zeman nebo Vy máte blíže k Marine Le Pen?

To určitě ne. Proč Českou republiku je určitě důležité rozvíjet česko-francouzské vztahy. Je ale třeba si uvědomit a upozornil na to ministr financí Andrej Babiš, že názorový nesoulad v případě Emmanuela Macrona je v případě migrace. Pan prezident ale v tuto chvíli nepatří ani do jednoho politického tábora. Nechť rozhodnou francouzští voliči.

Upozorňoval jste, že premiér Sobotka přivítal postup pana Macrona. Není to ale něco podobného, jako když pan prezident podpořil před volbami Donalda Trumpa?

Je velmi zvláštní, pokud český premiér takto otevřeně podpoří kandidáta, který má velmi vstřícnou migrační politiku. Za další je zvláštní, když předseda ČSSD podpoří kandidáta z úplně jiného politického ranku. Pana premiéra měl přece mnohem více zajímat neúspěch socialistické strany a neúspěch levicových kandidátů.