Minulou středu se premiéři Andrej Babiš a Viktor Orbán vydali k hranici mezi Maďarskem a Srbskem na místa, kudy v roce 2015 do EU nelegálně vstoupilo více než 400 tisíc migrantů. Ti tehdy svou cestu odůvodňovali tím, že je „pozvala Angela Merkel“. Viktor Orbán u hranic prohlásil, že EU „Má způsoby, ale ne vůli“ bránit své hranice. Sdílejí Maďaři tento pohled?

Ano, sdílejí. V této části Evropy jsme byli zhruba 150 let pod ottomanskou nadvládou. Došlo zde vlivem válek k depopulaci, tak jako v případě českých zemí během třicetileté války. Tento vývoj změnil mnoho věcí. Poláci, Slováci, Maďaři, Chorvaté a státy dále na východ jsou si tohoto nebezpečí vědomy a chápou, jak se věci mohou změnit, pokud vznikne muslimská majorita.

To znamená, že byste měli pamatovat na jednu věc – ve vztahu k migraci tu nejdůležitější: Populace Evropy klesá. Pokud bude všechno pokračovat stejným způsobem, do konce tohoto století ubude zhruba 180 milionů Evropanů (některé předpovědi varují před ještě větším úbytkem, pozn. red.)

Jaká je současná situace s migranty?

EU chce tento trend populačního poklesu zvrátit tím, že sem vpustí lidi. Naše vláda chce motivovat maďarské rodiny, aby měly tolik dětí, kolik si přejí. Poskytujeme rodinám velkou podporu při výchově dětí tak, aby mohly naplnit své sny. Nikoho nenutíme mít děti, tak jako tomu bylo v komunismu, ale poskytujeme motivaci. Stát by měl rodinám rodičovství usnadňovat a nečinit z něj zátěž, nebo dokonce vstupenku do chudoby.

V Maďarsku jsme, jakožto alternativu k migraci, zvedli v posledním desetiletí míru porodnosti z 1.23 na 1.56 na jednu ženu. Po covidu se pokusíme v tomto trendu pokračovat. Pan premiér Babiš o tom samém psal ve své poslední knize! Česká republika je v této otázce dále se skóre 1.71.

Takže, toto je naše alternativa. Jenže EU má ono takzvané „evropské řešení“, což znamená systematickou a organizovanou migraci z jiných kontinentů do Evropy. Tomu my říkáme ne. Mohu mluvit za Maďarsko, možná za země Visegrádu, když řeknu, že nechceme velké množství muslimské populace, ať už kvůli historické zkušenosti, nebo kvůli nedávné nedobré zkušenosti v zemích západní Evropy.

Západ říká: „Měli byste je integrovat, dát jim šanci.“ Ale my říkáme: „Ne, dáme raději šanci našim rodinám.“ V tuto chvíli, s již dostavěným hraničním plotem, je situace následující: V prvních osmi měsících zkoušelo hranici překonat 20 000 lidí, ale letos, v covidovém roce, evidujeme za stejné období třikrát tolik pokusů.

Souvisí to nějak se situací v Afghánistánu?

Zatím ne. Toto jsou lidé, kteří se na cestu vydávají z Turecka. To znamená, že se nejprve dostali do Turecka, tam dva nebo tři roky pracovali, aby našetřili dost peněz pro převaděče, nebo pro svůj vlastní pokus. Když seženou dost peněz, nebo když se situace v Turecku zhorší, jdou na Západ.

Afghánská situace… samozřejmě, každý teď tvrdí, že je z Afghánistánu. Dříve tito lidé byli „Syřané“, nyní jsou „Afghánci“.

Máte nějaká data ohledně pohledu Maďarů na migraci?

Ano, náš institut provádí pravidelné průzkumy veřejného mínění, a to nejen pro Maďarsko, ale pro celou EU v rámci Projektu 28. V Maďarsku přes 80 procent lidí uvádí, že by zde neměla být žádná migrace. Měli jsme ohledně migrace celostátní konzultace, kde měl každý možnost vystoupit a promluvit. V říjnu 2016 jsme také tuto otázku řešili v referendu. Naprostá většina voličů v něm řekla „ani omylem“.

Na evropské úrovni Brusel a zejména Berlín tlačí na takzvané „evropské řešení“ přerozdělení migrantů mezi všechny členské státy, protože ve všech dochází k populačním poklesům (Jde o změnu demografické pyramidy, kdy populace v průměru stárne, pozn. red.). Země Visegrádu během slovenského předsednictví EU nabídly takzvanou „flexibilní solidaritu“, kdy státy, které mají zájem přijímat migranty, jednoduše mohou. To by zahrnovalo všehovšudy Němce a Lucemburčany, u těch druhých se zhruba 14 až 20 migranty ročně, ale nikdo by neměl být nucen migranty přijímat.

Maďarsko a země Visegrádu nabídly ochranu vnějších hranic, během migrační krize také poslaly na maďarskou hranici policii a nyní jdeme ještě dál, když státy V4 vyslaly policejní patroly i do Severní Makedonie a Srbska, abychom jim pomohli. Na maďarské hranici také máme rakouskou policii.

Naší představou je udržet externí hranice EU bezpečné tak, abychom umožnili volný pohyb osob uvnitř Schengenského prostoru. Kvůli Francouzům a Němcům to nyní volné není, ale naším záměrem je ochránit vnější hranice.

Další průzkumy think-tanku Századvég si můžete prohlédnout zde (v anglickém jazyce).

Premiér Andrej Babiš prohlásil, že je ochoten opět vyslat na pomoc armádu, tak jako v roce 2015. Domníváte se, že Visegrádská čtyřka, možná spolu dohromady s Rakouskem, by měla prostě vzít věci do vlastních rukou, nebo je to špatný nápad?

Víte, je to dobrý nápad. V demokratickém systému musíme umět ukázat alternativy. Flexibilní solidarita je politickou alternativou, za kterou stojí přinejmenším čtyři členské státy EU a nejspíš i Rakousko a Dánsko, někteří další možná budou následovat. Měli bychom to uvést v platnost.

To je také důvod, proč jsou policisté a vojáci v Maďarsku vítáni, abychom Evropské unii ukázali, že ten nápad funguje a že za ním stojí solidarita. Myslím si, že to je důležité.

Premiér Viktor Orbán ohledně migrace prohlásil, že Brusel „zrazuje Maďarsko a obyvatele Evropy“. Má podle vás pravdu?