Jak se na Slovensku vytvořilo prostředí takové nenávisti, že došlo k atentátu na premiéra?

Když opadá prvotní šok, tak si uvědomujeme, že to je důsledek obrovské polarizace společnosti na Slovensku. Ta se začala rychle prohlubovat od smrti Jána Kuciaka v roce 2018 až dodnes. Byla provázena určitými milníky, což byly třeba loňské volby poté, co byla země tři a půl roku doslova terorizovaná poloblázny. Vyhráli jsme je my, tedy SMER – sociální demokracie, a začala štvavá kampaň proti současné vládě. Dalším milníkem byly prezidentské volby, které také nedopadly podle očekávání určité části politického spektra.

Zvláště tyto dvě volební události byly velmi vyhrocené a doslova rozdělily rodiny a přátele. Vše se vyhrocovalo. Po volbách do Národní rady začaly protesty proti vládě, politikům, kde byla slyšet slova, že je třeba odstranit Fica. Pán, který spáchal atentát na premiéra, byl podle všech informací účastníkem těchto protestů. Další důkazy se množí, což je ale předmětem současného vyšetřování. Nicméně sám přiznal, že politický nesouhlas se současnou vládou ho vedl k tomu, aby spáchal tento ohavný a hrozný čin.

Podle mě tedy tato polarizace a dělení na správné a slušné voliče a na druhé straně ty nesprávné, které je třeba potrestat, a nelze dovolit, aby byli jejich představitelé u moci, způsobily to, co se bohužel stalo.

Nevychází zmíněný pocit frustrace i z toho, že je dnešní opozice na Slovensku tak rozdrobená a nemá jasného a charismatického lídra?

Je pravda, že se opozice za posledních deset let dosti atomizovala. Hodně se rozdělovala, političtí lídři nevyrostli, ale přesto chtěli být všichni šéfové. Takže nemáte člověka, kterého byste nazval lídrem opozice, přestože se mnozí za něho vydávají. I toto rozdělování opozice způsobilo, že její roli převzala na Slovensku z velké části média. A ta dnes diktují, co máme dělat. Jsou jednoznačně na protivládní straně. Ostatně i opoziční politiky doslova peskují, když neudělají něco tak, jak by si to média přála. Nikoho neobviňuji, nevynáším zbrklé soudy, ale tak to je. Vždyť mainstreamová média vždy ještě více přilévala olej do ohně a opozici vyzývala k většímu vyhrocení situace. Jakoby byla sama média lídry opozice.

Jak může atentát ovlivnit vaše eurovolby?

Velmi. Všichni, co mají zdravý rozum a přemýšlejí, tak momentálně eurokampaň zastavili, aby se nevršil problém na problém. K médiím směřují požadavky ukončit politické debaty. Všichni, až na pár méně přemýšlivých stran, které stále dělají kampaň, se snaží uklidnit situaci. Mezi hlavními stranami ale existuje shoda nepokračovat v kampani, což je podle mě krok správným směrem.

Myslím si, že účast ve volbách bude větší, protože jde o velmi výrazný moment naší historie. Vypořádání se s tou událostí nás bude definovat i pro budoucnost. Ostatně šok ještě není za námi, ještě jsme ne zcela pochopili, co se stalo. Zasáhlo to mnoho lidí a k eurovolbám jich podle mě půjde mnohem více, protože jde o budoucnost. A po tak těžkém činu bude ještě víc vidět, co si lidé opravdu myslí.

Bude premiér Robert Fico v pořádku?

Všechno důležité a aktuální se hned dozví novináři a skrz ně občané. Vicepremiér již medializoval, že proběhla druhá operace, kterou premiér absolvoval. Zdá se, že ta dává naději do budoucnosti, že se situace více stabilizovala. Nicméně stále je třeba mít v patrnosti, že premiérova zranění byla velmi rozsáhlá a vážná. Musíme se za něj stále modlit a důvěřovat lékařům. Nakonec to ale bude muset vybojovat sám. Všichni věříme, že se mu to podaří.

Slovensko je jednou z nejvíce věřících postkomunistických zemí v Evropě. Těch násilných činů se u vás událo za poslední léta více. Únos prezidentova syna, vražda novináře a jeho přítelkyně, teď atentát na premiéra. Co to?

Já bych to s náboženstvím nespojovala. To vše, co jste pojmenoval, se stalo v rozpětí třiceti let. Chvála Bohu, že v Česku se něco takového nestalo, ale podívejte se na jiné země. Třeba ve Velké Británii se stalo za posledních třicet let hned několik teroristických útoků. Odehrála se tam třeba i vražda poslankyně Joanne „Jo“ Coxové a tak dále. Takže nejde o to, že by Slovensko bylo, co se týče násilí, nějakou postiženou zemí. Ale, bohužel, stalo se. U nás šlo většinou o osamocené útoky.

Myslíte si, že Slováci opět najdou společnou řeč anebo alespoň určitou formu smíření?

Prezidentské volby ukázaly, že i když média pořád víří vášně, lidé chtějí pokoj, mír a klid. V zahraničí se protesty u nás prezentovaly tak, že celá země stojí proti vládě. A pak se volbou prezidenta ukázalo, že opak je pravdou, protože občané zvolili kandidáta vládní koalice, který hovořil hlavně o míru. Přestože média, herci, moderátoři, nějací influenceři a podobné osoby říkají, co si máme myslet a jak to je, tak se lidé řídí svým rozumem. Nicméně výsledkem jejich snah udržujících ve společnosti neklid je čin toho starého pána. A zase nejde o obraz společnosti, ale čin jednoho zmanipulovaného člověka.