Marek Benda velmi překvapivě hovoří o Václavu Havlovi a dává najevo: Už znám konkrétní jméno, které budu prosazovat za prezidenta

11.12.2014 7:25 | Zprávy

TŘI ROKY BEZ VÁCLAVA HAVLA Považovali nás za blázny, když jsme ve dnech Sametové revoluce navrhovali Václava Havla na prezidenta, říká v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz tehdejší student, nyní dlouholetý poslanec ODS Marek Benda. Ten díky zapojení své rodiny do disentu znal Havla již od dětských let. Benda má jasno, koho chce za prezidenta po Miloši Zemanovi.

Marek Benda velmi překvapivě hovoří o Václavu Havlovi a dává najevo: Už znám konkrétní jméno, které budu prosazovat za prezidenta
Foto: Hans Štembera
Popisek: Marek Benda

Vy jste poznal Václava Havla, když jste byl ještě dítě, protože Váš otec byl také v disentu. Pamatujete, při jaké to bylo příležitosti?

Určitě jsem ho poznal ještě jako malé dítě, protože moji rodiče se s ním samozřejmě znali. Ale kdy jsem ho viděl poprvé, si už opravdu nepamatuji. Pak jsem ho vnímal jako spoluvězně mého táty, od poloviny 80. let už jsme se vídali častěji, protože bydleli kousek od nás na nábřeží, takže jsme tam chodili jako děti něco vyřídit.

Seriál ParlamentníchListů.cz k příležitosti výročí úmrtí Václava Havla: Odkaz zesnulého prezidenta a jeho význam pro dnešek hodnotili například i Daniel Kroupa ,Karel Hvížďala, Jefim Fištejn, Jaroslav Doubrava či Miloslav Ransdorf

Když se řekne Václav Havel, co se Vám nejdřív vybaví? Nějaká vzpomínka z totality, nebo z období po listopadu 1989, kdy se stal prezidentem?

Určitě z doby před Listopadem. Velmi intenzivně jsem ho vnímal, protože byli s mým tátou souzeni v jednom procesu. Nejdřív jsem ho bral jako významného dramatika, naši mi dali přečíst všechny jeho hry. Až teprve potom se pro mě stal státníkem a prezidentem.

Jak se podle Vás postupem doby proměnilo vnímání Václava Havla?

Myslím, že typicky česky. Dokud byl disident, pár lidí mu drželo palce, ostatní ho neznali, a pokud ho znali, dělali si z něj spíš legraci a nebrali ho příliš vážně. Disent brali jako skupinu bláznů, kteří se snaží změnit něco v systému, který je přece nezměnitelný. Když jsme v listopadu 1989 poprvé řekli Havel na Hrad, první to v Občanském fóru řekl táta, jak vzpomíná studentská vůdkyně Monika Pajerová v rozhovoru pro Reflex, první mezi studenty jsem to řekl já, tak nás považovali za blázny, že jsou lepší kandidáti, že Václava Havla nikdo nezná. Pak se najednou stal v očích národa oslavovanou ikonou, dostal se na Hrad, aby posléze byl všemi ostrakizován. Začalo to výroky, že Havel je dobrý, ale má blbé poradce, a končilo to zase až jeho zbožštěním po jeho smrti. Já bych řekl, standardní průběh v České republice. Když jste v nějaké veřejné funkci, máte čím dál víc kritiků, čím jste slabší, tím těch kritiků přibývá, protože dokud jste silný, tak se to neodváží, a uznání se Vám dostává až po smrti.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Ing. Jiří Strýček byl položen dotaz

Důchodová reforma

Jak vysvětlíte, že SPD je schopné s vládou jednat o důchodech a prý i nějaké jejich návrhy připouští, ale vy se s vládou nedomluvíte? Není problém u vás? A chápu správně, že pokud vyhrajete volby, tak celou reformu, kterou tato vláda schválí zrušíte? A máte za ni už náhradu? Protože když jste byli v...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

12:16 Petr Zuska: Ďábel zůstal, covid byl jen první převlek. Má vlast je ničena

Premiéra inscenace PRO MOU VLAST v Divadle na Vinohradech, ale také nynější společenská situace a to…