Začneme inflací, která byla loni asi nejfrekventovanějším ekonomickým pojmem u nás. „Inflace je největší ekonomické zlo. Sazby se měly zvyšovat dál, aspoň symbolicky,“ řekl Hospodářským novinám tento týden bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Naopak prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství uvedl, že nynější zdražování způsobilo též zvedání úrokových sazeb Českou národní bankou. Z toho důvodu prý dosadil do čela centrální banky guvernéra Aleše Michla a další členy, kteří jsou oponenty zvyšování úrokových sazeb. Jak se máme vyznat v tak protiřečících si vyjádřeních mužů, z nichž jeden druhého nejprve vzal do své vlády jako ministra financí, později ho jmenoval předsedou úřednické vlády a v polovině roku 2016 i guvernérem ČNB?

Nesouhlasím ani s jedním tvrzením beze zbytku. Pokud jde o tvrzení, že inflace je zlo – ano, je. Ale už nesouhlasím s dovětkem, že úrokové sazby by se měly zvyšovat dál. Podle mého názoru by už neměly moc velký vliv na sražení inflace. Jestli jsou úrokové sazby 7 nebo 9 procent, nehraje moc velký vliv pro inflaci, protože to, co úrokové sazby už mohly udělat, udělaly. Jestli auto má maximální rychlost 300 nebo 350 km v hodině, je vám většinou už celkem jedno, protože ani jedno si nejspíš nikdy nevyzkoušíte, a poznáte to jen zprostředkovaně na jiných parametrech jako zrychlení, ale i tento zprostředkovaný vliv už je zanedbatelný. Inflace má víc příčin a poptávková inflace ovlivnitelná úrokovými sazbami je jen jedna z nich. Aby bylo možno nyní srazit ještě víc inflaci, museli bychom mít výrazně silnější kurz, abychom ji nedováželi ze zahraničí (což má ale zase jiné vedlejší nepříznivé souvislosti) a hlavně by se musel výrazně zmenšit a nejlépe zcela anulovat schodek státního rozpočtu.

No a tvrzení, že zdražování je způsobeno zvedáním úrokových sazeb, je úplně z Marsu. Bez zvýšení úrokových sazeb by inflace nejspíš byla vysoko nad 20 procenty.

To v začínajícím roce se bude nejspíš hodně mluvit o daních. Vyjadřují se k nim i prezidentští kandidáti. Podle senátora Marka Hilšera je nutné snížit výdaje a navýšit příjmy rozpočtu. Kritizuje zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy a podporoval by návrat k předchozímu stavu. „Je možné také zvýšit majetkové daně, například odvozovat daň z nemovitosti od její komerční hodnoty. Jsem ale proti vyššímu zdanění práce a zvýšení odvodů za sociální pojištění, které zatěžuje byznys – hlavně malé a střední firmy,“ konstatoval. Co těmto názorům nezávislého kandidáta říkáte?

Nejsou to ekonomicky relevantní názory. Jsou to populisticky vybroušené názory. Lidé to chtějí slyšet. Bohužel, nevědí, co činí.

K tomu, aby vláda provedla daňové reformy, ji však ve svém vánočním poselství vyzval i prezident Miloš Zeman. Jeden z jeho možných nástupců senátor Pavel Fischer tvrdí, že český daňový systém potřebuje důkladnou reformu: Podle něj nestačí zvýšit korporátní daně a zajistit jejich nezbytnou harmonizaci v rámci EU, ale je třeba zdanit i majetek. A také na funkci hlavy státu kandidující podnikatel Karel Diviš míní, že není jiná odpovědná cesta než zdanit firmy s obrovskými zisky. V čem by podle vás mohla či měla daňová reforma spočívat? A co si myslíte o stále častějších výzvách, jak více zdanit bohaté?

Opakuji, co o chvilku dříve: Lidé to chtějí slyšet. A bohužel, nevědí, co činí. Víc krádeží peněz, víc přerozdělování od schopných k neschopným, víc státu a víc státního sektoru – to byl vždy v dějinách – opakuji: VŽDY – spolehlivý způsob, jak prosperitu zničit a obyvatelstvo dovést nejen do chudoby, ale i do nesvobody. Jak už Margaret Thatcherová věděla, problém se socialismem spočívá v tom, že ani peněženky těch druhých nejsou bezedné. Tak si ještě chvíli daňte bohaté, a pak už nebudete mít danit koho, protože bohatí nebudou a nebude vás mít kdo živit. Vždy mě fascinovala ta neprozíravost socialistů. Nikdy jsem si nebyla jistá, zda jsou tak hloupí, že nechápou, že když zničí prosperitu, nebude mít jejich nepráci kdo platit, anebo tak nenávistní, že raději sami budou žít v chudobě, hlavně když i sousedovi ta koza chcípne hlady.