Velice těsně prošla úterním hlasováním europoslanců německá kandidátka na předsedkyni Evropské komise Ursula von der Leyenová. Junckerova nástupkyně si mimo jiné předsevzala zavést minimální mzdu v celé Unii. Pokud do toho bude moci členským zemím mluvit, zda ji mít, či nemít, nebude od toho jen krůček zasahovat i do toho, jakou výši by měla mít? Ale má vůbec smysl to na celounijní úrovni řešit, když minimální mzda stejně nemůže být všude stejná, což je třeba případ jednotných norem, které byly v různých oblastech života v rámci EU zavedeny?
Já mám silné podezření, že tohle je jen taková politická proklamace. Minimální mzda se totiž dá pojmout dvojím způsobem: Buď bude respektovat HDP na hlavu a cenovou a mzdovou úroveň v té které zemi, a potom její řešení na celoevropské úrovni postrádá jakýkoliv smysl, protože si ji stejně každá země nastaví podle sebe. Anebo se stanoví nějak centrálně, a v tu chvíli to chudší země ekonomicky zlikviduje, protože kdyby se nastavovala třeba podle bruselských zvyklostí, tak by se najednou minimální mzda vyšvihla i nad průměrnou v těchto zemích…
Samozřejmě v praxi by se nejspíš asi dal čekat nějaký kompromis. I když ale přistoupíme na kompromis, jakmile minimální mzdu začneme nějak nastavovat s tím, že budeme zohledňovat celoevropský průměr, bude jasné, že by se to nejvíc dotklo nejchudších zemí. A teď si představte, že byste třeba nějakému našemu živnostníkovi řekli, že musí všem svým zaměstnancům zvýšit mzdu třeba o třicet procent! To by ho samozřejmě ekonomicky okamžitě položilo. Takže tohle opatření, které se na povrchu tváří jako náramně sociální, je ve skutečnosti jenom snahou dost nekalým způsobem odstranit konkurenci, kterou představují středoevropské a východoevropské země pro země západoevropské. Prostě západní Evropě se nelíbí, že někdo – třeba my – vyrábíme a poskytujeme služby levněji než oni. Tak nám zvýší minimální mzdu a konkurence bude zrušena…
Nová šéfka Evropské komise plánuje také ambiciózní klimatický balíček. Chce zpřísnit už v minulosti dohodnuté emisní cíle do roku 2030. Už v prvních sto dnech svého působení v čele EK slíbila nový evropský klimatický zákon, v němž by bylo zakotveno, že k roku 2050 bude Evropa uhlíkově neutrálním světadílem. Pokud by s těmito záměry uspěla, jak velké ohrožení evropské ekonomiky by znamenala skutečnost, že Evropa půjde příkladem ostatním znečišťovatelům, kteří se na klimatické dopady až tak ohlížet nebudou?
No tak pokud má být Evropa uhlíkově neutrálním světadílem, to aby pomalu své obyvatelstvo přemístila na Sibiř… A nesmí taky zapomenout přibalit všechen dobytek a další zvířenu… Zkrátka je to doslova tragédie, když do ekologie mluví nikoli odborníci, nýbrž aktivisté, kteří jí rozumějí jak koza petrželi. Víte – tenhle záměr se nikdy podařit nemůže. A to z prostého důvodu, který si ovšem zelení šílenci nepřipouštějí. Totiž z důvodu ekonomického.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník