Jako nebezpečné stádo jste popsal poslance ve Sněmovně a označil jste ji za „sanitární dům přetvářky, zloby, nesplněných slibů“. Jak vnímáte toto stádo při současném koaličním vyjednávání?

Sněmovna funguje pořád stejně. Místo, kde se uzavírají neskutečné zákulisní kšefty, ostatně zvolení Ondráčka do čela výboru, který má dozírat na GIBS, je toho důkazem.

Nevidíte tedy žádnou změnu?

Zcela jistě ne. Určitě to vyjednávání mají ještě těžší, protože je ve Sněmovně moc malých stran a ty malé strany se všemožně snaží svůj mrzký výsledek zhodnotit vyjednáváním, kecáním a cacnováním se.

Řekl jste mi, že „snaha o kriminalizaci Andreje Babiše je snahou o záchranu sociální demokracie“. Jak je na tom nyní právě během vyjednávání?

Sociální demokracie teď hraje zcela jednoduchou a průhlednou hru, kdy trestně stíhaného člověka označují za problém. To neznamená, že je nepřijatelný, tedy: my ten problém za něco vyměníme. Já už jsem kdesi napsal do svých Komárkových novin, že takové vyjádření mi připomíná něco jako: hele Honzo, strašně se mi nelíbí tvůj sestřih, ale už mi to konečně udělej.

Za co podle vás ČSSD tento problém vymění?

Bude chtít maximalizovat mizerný volební výsledek, získat jedno, spíše dvě silová ministerstva a bude handlovat až na hranici dosažitelného, což se jí může nevyplatit, protože Babiš kromě toho, že je dobrý obchodník, je i prudký a nenechá se vydírat.

A jaké šance má ČSSD nyní v čele s Janem Hamáčkem a Jiřím Zimolou?

Já Hamáčka znám a jako jednoho z mála sociálních demokratů jsem si ho vážil a považoval za člověka, který drží slovo. Můžu se mýlit. Zimola byl tátův kamarád, takže toho nehodnotím.

A co říkáte na možnou spolupráci s komunisty? Souhlasíte s kritiky, že KSČM nemá v demokratickém státě ve vládě co dělat? Nebo Babišovi prostě nezbývá nic jiného?

Možná si kritici vzpomenou, že François Mitterrand vzal ve Francii silné komunisty do vlády, a tím je nadobro zničil. Já třicet let po revoluci, kdy KSČM – kromě toho, že jde o stranu, se kterou absolutně v ničem nesouhlasím – neprovedla nic, čím by ohrozila náš demokratický režim, nevidím důvod, proč je z rituálních důvodů proskribovat.

Stále trváte na tom, že se do Sněmovny zatím vrátit nehodláte?

Vzhledem k tomu, že nejsou volby dalšího tři a půl roku, takže nebude možnost, je to tak.

Jde mi spíše o to, zda se nějak změnil váš postoj od doby, co jste mi řekl, jak rád jste, že se do Sněmovny po poslední návštěvě už nemusíte vrátit.

Zatím ta radost trvá, ale neříkám, že mě politika už nikdy neosloví. Já jsem komentátor a komentátor je člověk politický, když dělá svoji práci poctivě, a na tom povolání politika je cosi fascinujícího a přitažlivého.

Co je to?

Hlavně dvě věci. Jedna je, řekneme, rychlošípácká. Máte možnost nebo alespoň iluzi možnosti měnit věci k lepšímu. Druhá věc je přízemnější. Pořád se kolem vás něco děje a druzí lidé vám dávají najevo, jak jste důležití, což ješitnost každého člověka příjemně polechtá.

Na Slovensku byl zavražděn investigativní novinář Ján Kuciak se svojí snoubenkou. To, že jejich zastřelení souvisí pravděpodobně s novinářskou prací Kuciaka, tvrdí i policie. Novinář Ondřej Kundra na sociální síti poznamenává, že takto to dopadá, když někdo v legraci hovoří o zabíjení novinářů: „Chytnout za hlavu by se měli všichni ti, kteří novinářům vyhrožují. V Česku k jejich likvidaci nabádá například prezident Zeman, a není v tom rozhodně sám,“ psal na Twitteru. Měl by se změnit přístup k novinářům? Kdo by se měl chytit za hlavu?  

Předně, já o tom, že tato vražda souvisí s jeho prací novináře, budu spekulovat, až budu mít o tom jakékoliv reálnější poznatky. Dnes o tom nevíme pranic. Zdůrazňuji pranic. Jsou to plané spekulace, něco málo vědí vyšetřující kriminalisté. Co se týče vyhrožování novinářů, já sám jsem byl několikrát jeho objektem, ať už od činných politiků, tak od neznámých pisatelů a anonymních dopisů a e-mailů. Vždy jsem si z toho dělal legraci, což však neznamená, že to schvaluji. Nejde jen o novináře, když někdo řekne: zlikvidujte doktory, zlikvidujte potápěče, tak je to prostě blbost míněná žertem. Když někdo řekne: zlikvidujte židy, je to už trestný čin.

Snižují útoky politiků postavení novinářů v očích veřejnosti? Může to být dokonce jejich účelem?

Myslím, že přesně naopak. Byl jsem hrdý na to, když mě Paroubek, Zeman uráželi, dokonce bych řekl, že se tím zvyšovala má důvěryhodnost.