Proč jste se rozhodl podpořit prezidentského kandidáta Michala Horáčka?

Za prvé – pana Horáčka znám už delší dobu. A pamatuji si, že v roce 1989 byl jedním z těch, kteří měli blízko k Václavu Havlovi, přesto sametové revoluce vůbec nevyužil k osobnímu prospěchu. Mám na mysli, že nic neprivatizoval, nesnažil se díky tomu něco získat. To je pro mne důležité, protože jsem znal dost lidí, kteří se hned po roce 1989 protlačili do politiky a získávali různé pozice. A Michal Horáček si budoval svoji pozici bez ohledu na to, jak se v politice v roce 1989 angažoval. A jak všichni víme, sám založil díky svým schopnostem sázkovou kancelář Fortuna a vlastní pílí a prací dospěl k ekonomickému rozvoji a úspěchu svého podniku. A za druhé – je to pragmatik, schopný a vzdělaný člověk, nepochybně dobrý matematik, protože v mládí uměl hrát na dostizích. Neznám také nikoho jiného, kdo by v padesáti devíti letech usiloval o postgraduální studium na vysoké škole a nakonec získal titul PhD. V padesáti devíti letech se člověk většinou chystá do penze a nemá zájem si ještě něco dokazovat. Navíc z ekonomického pohledu žádné tituly nepotřebuje. Je to jen pracovitý člověk, který se snaží na sobě dál pracovat, i když by mohl někde ležet pod palmami a žít spokojený život. To, že se přihlásil o post prezidenta, svědčí ne o snaze získat osobní prospěch, ale o tom, že chce něco pro společnost udělat, protože on už vůbec nic nepotřebuje. Myslím, že je mu třeba v prezidentské kampani pomoci, protože jsem přesvědčen, že by to byl člověk na svém místě.

To jsou hlavní důvody, proč jste se stal členem týmu Michala Horáčka?

Je jich víc. Líbí se mi, že je to člověk nepolitický, není v žádné straně. Myslím, že už jsme zažili politiky různých politických stran, ale každá nakonec více méně zklamala, tak by tady mohl být člověk nepolitický. Nakonec funkce prezidenta má být nadstranická. Zatím za Michalem Horáčkem nestojí žádná strana, a to je pro mne dobrý signál v dnešním světě. A kromě toho, že je to vzdělaný člověk, který prošel svět, umí jazyky, má pro mne ještě něco navíc. To, že skládá, angažuje se v české kultuře, je podle mne další bonus proti jiným politikům. Tím mi trochu připomíná našeho prvního polistopadového prezidenta. Václav Havel byl také nejen racionální člověk, ale i dramatik. A Michal Horáček je mi blízký, že to není jen počtář, ale člověk s přesahem do kultury. Svůj pragmatismus prokázal v řízení své firmy, emocionalitu v umělecké tvorbě. A to ho pro mne staví o schod víc nad pragmatiky, kteří umějí jen počítat.

Takže to berete jako takové spojení rozumu a citu v jedné osobě?