Proč jste se rozhodl podpořit prezidentského kandidáta Michala Horáčka?

Za prvé – pana Horáčka znám už delší dobu. A pamatuji si, že v roce 1989 byl jedním z těch, kteří měli blízko k Václavu Havlovi, přesto sametové revoluce vůbec nevyužil k osobnímu prospěchu. Mám na mysli, že nic neprivatizoval, nesnažil se díky tomu něco získat. To je pro mne důležité, protože jsem znal dost lidí, kteří se hned po roce 1989 protlačili do politiky a získávali různé pozice. A Michal Horáček si budoval svoji pozici bez ohledu na to, jak se v politice v roce 1989 angažoval. A jak všichni víme, sám založil díky svým schopnostem sázkovou kancelář Fortuna a vlastní pílí a prací dospěl k ekonomickému rozvoji a úspěchu svého podniku. A za druhé – je to pragmatik, schopný a vzdělaný člověk, nepochybně dobrý matematik, protože v mládí uměl hrát na dostizích. Neznám také nikoho jiného, kdo by v padesáti devíti letech usiloval o postgraduální studium na vysoké škole a nakonec získal titul PhD. V padesáti devíti letech se člověk většinou chystá do penze a nemá zájem si ještě něco dokazovat. Navíc z ekonomického pohledu žádné tituly nepotřebuje. Je to jen pracovitý člověk, který se snaží na sobě dál pracovat, i když by mohl někde ležet pod palmami a žít spokojený život. To, že se přihlásil o post prezidenta, svědčí ne o snaze získat osobní prospěch, ale o tom, že chce něco pro společnost udělat, protože on už vůbec nic nepotřebuje. Myslím, že je mu třeba v prezidentské kampani pomoci, protože jsem přesvědčen, že by to byl člověk na svém místě.

To jsou hlavní důvody, proč jste se stal členem týmu Michala Horáčka?

Je jich víc. Líbí se mi, že je to člověk nepolitický, není v žádné straně. Myslím, že už jsme zažili politiky různých politických stran, ale každá nakonec více méně zklamala, tak by tady mohl být člověk nepolitický. Nakonec funkce prezidenta má být nadstranická. Zatím za Michalem Horáčkem nestojí žádná strana, a to je pro mne dobrý signál v dnešním světě. A kromě toho, že je to vzdělaný člověk, který prošel svět, umí jazyky, má pro mne ještě něco navíc. To, že skládá, angažuje se v české kultuře, je podle mne další bonus proti jiným politikům. Tím mi trochu připomíná našeho prvního polistopadového prezidenta. Václav Havel byl také nejen racionální člověk, ale i dramatik. A Michal Horáček je mi blízký, že to není jen počtář, ale člověk s přesahem do kultury. Svůj pragmatismus prokázal v řízení své firmy, emocionalitu v umělecké tvorbě. A to ho pro mne staví o schod víc nad pragmatiky, kteří umějí jen počítat.

Takže to berete jako takové spojení rozumu a citu v jedné osobě?

Přesně tak. Je to rozum a cit současně. A to měl podle mne i Václav Havel. Ale zdálo se mi, že Havlovi dva následovníci s tím citem zápasili. Nerad bych očerňoval současnou hlavu státu, ale některým rozhodnutím pana prezidenta nerozumím. Například nerespektování rozhodnutí soudu. Když člověk o někom mluví, neměl by mluvit negativně o ostatních. V mládí, když jsem pracoval v Německu, jsem se to naučil, když tam v nemocnici každá firma chválila své výrobky, ale nikdo inteligentní nikdy neřekl, že ty od konkurence jsou špatné.

Ale nejde vždycky mluvit o všech jen pozitivně.

To neznamená, že máme mluvit o ostatních pozitivně. O ostatních prostě nemluvit. Ale mohu říci, že Michal Horáček převyšuje svým estetickým přesahem pragmatiky, kteří tu byli a kteří tu jsou.

Seznámil jste se s jeho programem nebo představami o působení na Pražském hradě?

Zatím ne, když mě požádal, jestli bych byl v jeho týmu, jeho program jsem neznal. A nebudu říkat něco o zdravotnictví, dokud nejdříve nezjistím, jaké má názory a znalosti o zdravotnictví. Já nemohu mluvit o ničem jiném než o tomto oboru, který znám.

Takže budete dělat „jen“ poradce pro zdravotnictví?

Ano, buď se budu snažit korigovat jeho názory z hlediska své životní praxe, nebo je budu podporovat, pokud je budu považovat za správné. Budu se mu především snažit vysvětlit, jak to ve zdravotnictví vlastně chodí, respektive jak to vidím. Ale nechci mu nic vnucovat.

Je vidět, že vy ke své účasti v týmu prezidentského kandidáta Michala Horáčka přistupujete trochu jinak než další člen týmu, šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová, která prohlásila, že jestli si ji do týmu zařadí jiný potenciální kandidát, ke kterému nebude mít výhrady, ráda mu poradí. A říká, že pana Horáčka nepodporuje, že mu jen radí. Vy to asi berete trochu jinak?

Já pana Horáčka podporuji, ale mé poradenství je omezeno na problematiku zdravotnictví. Pochybuji, že by měl zájem o mé názory na věci, v kterých jsem laik. Samozřejmě kdyby mi teď zavolali z Hradu, co si myslím o zdravotnictví, také bych to panu Zemanovi řekl. Když přijdou novináři z Práva nebo Mladé fronty a budou se vás ptát, řeknete přece všem, co si myslíte. Ale na druhou stranu nemůžete se všemi, kdo by chtěl poradit, jezdit po republice. Já jsem ale i panu Horáčkovi řekl, že bych nerad někde vystupoval na náměstí, když bude potřeba něco říci, tak ano, ale jinak bych se mu spíš snažil vysvětlit, jaké jsou problémy českého zdravotnictví. V tom vidím svůj úkol.

Známý kardiochirurg, profesor Jan Pik, který byl v minulé přímé volbě hlavy státu také spolupracovníkem prezidentského kandidáta, expremiéra Jana Fischera, prohlásil, že už by nikdy do politiky nešel. Dokonce řekl, že práce pro Fischera ublížila jeho pověsti. Nemůže vaše účast poškodit i vás?

Je naprosto jasné, že pokud nějakou činnost budu vyvíjet, je zadarmo. Já bych si nevzal ani korunu. A pan Horáček moudře řekl, že celý jeho tým bude pracovat zadarmo. To je velmi důležité.

Profesor Pirk mluvil i o špatné zkušenosti z průběhu volební kampaně, kdy Jana Fischera i jeho spolupracovníky uráželi a vulgárně na ně pokřikovali před televizním duelem příznivci Miloše Zemana. Uznávaný lékař, jako je on nebo vy, není určitě v běžném životě na takové jednání zvyklý. Jste připraven na nevybíravé útoky a střety, které se nepochybně objeví?

Najdete různé lidi a různě se vyjadřující i v hospodách. Ale já do žádné politiky nejdu, budu se snažit poradit panu Horáčkovi o zdravotnictví, aby byl dobře informován. Nemůže všechno vědět. Moje funkce bude připravit nějaké podklady, jen musím znát, co chce vědět. A s tím, že mi někdo bude nadávat, proč mu to připravuji, počítám, protože vím, jací lidé jsou. Ale nebudu to dělat za peníze, bude to odborná porada, na kterou má každý nárok, když usiluje o takovou funkci. Ale tohoto rizika jsem si vědom, s profesorem Pirkem jsme o tom mluvili, takže vím, že ho to mrzelo. Člověk musí dát pozor, já budu mluvit jen o zdravotnictví, a ne o financování nějakého projektu. V žádném případě neponesu odpovědnost za nějaké peníze v rámci kampaně. To na mě ani nikdo nechtěl, ani nemůže chtít.

Pan Horáček je také v jiné finanční pozici, než byl Jan Fischer, takže nepředpokládám, že by po jeho volební kampani zůstaly desítky milionů dluhů jako po kampani Jana Fischera. Kampaň si chce Michal Horáček financovat sám, nemusí čekat na příspěvky od sponzorů, což je jeho velká výhoda.

Já bych zdůraznil ještě jednu věc, o které vím, protože jsme se s panem Horáčkem potkali několikrát. On dělá velkou sponzorskou činnost, o které vůbec nemluví. A nejde o malé částky. Nevím, jestli jste viděla při nějakém představení nebo v knize či jinde uvedeno, že na to přispěl pan Horáček. Já jsem to nikde neviděl. Vážím si toho, že umí dát peníze a nepotřebuje u toho mít někde svoji značku nebo jméno.

A nerozdává peníze v případě, kdy ho někdo přistihne při nějaké nepravosti, aby se vykoupil nebo aby získal tímto způsobem sympatie veřejnosti, jak je teď podezírán ministr financí Andrej Babiš.

Ale jsou i lidé, kteří dávají, aniž by byli v politice, ale něco za to chtějí. Mediální pozornost, uznání, vděk. Ale pan Horáček dává peníze na charitu a nic za to nechce. A je spolehlivý. Od starších kamarádů vím, že už kdysi, když byl černý bookmaker v Chuchli, vždycky splatil své závazky.

Vím, když mi vyprávěl, že v té době často neměli s manželkou ani na máslo, aby si namazali chleba.

Ano, někdy neměl peníze, ale za týden se objevil a vyplatil všechny, jak bylo domluveno. Za to je třeba si ho vážit. A já si ho vážím, protože on skutečně nekandiduje na post prezidenta proto, aby mohl zadarmo bydlet na Pražském hradě…

Ale neobáváte se, že právě jeho hráčskou minulost a to, že velké peníze vydělal v sázkovém byznysu, mu budou jeho protivníci předhazovat ve volební kampani? Vzpomeňme na nevybíravé a nepravdivé útoky na Karla Schwarzenberga v minulé prezidentské volbě. Nemyslíte, že vaše účast v prezidentské kampani může poškodit i vaši pověst?

Je mi jasné, že budou pracovat proti němu. Ale nevím, proč by to mělo poškodit mě. Jsem poradce pro zdravotnictví a to je celé. Navíc jsem už starý člověk a nebudu z toho mít ani korunu. Ale nejsem jeho bratr, nemohu za nikoho ručit. Ale velmi rád mu pomohu, protože ho znám. Zatímco třeba pana Drahoše z Akademie věd, který vážně uvažuje o kandidatuře, vůbec neznám. Ale kdyby ho zajímalo, co si myslím o zdravotnictví, také bych mu to řekl.