Proč jste se rozhodl aktivně zapojit do politiky a nelitujete svého rozhodnutí?

Zažil jsem období komunistické totality, kdy za nás rozhodovali jiní, aniž jsme měli možnost volby. Od mládí jsem chtěl toto změnit a mít možnost ovlivňovat běh věcí. Toto mi politika umožňuje a já v tom vidím smysl.

Co nejvýznamnějšího se vám podařilo coby ministrovi kultury změnit či prosadit?

Především se mi podařilo výrazně zvýšit rozpočet resortu kultury (z 8,7 na 12,7 miliardy Kč). Podařilo se systémově zabezpečit financování filmu, výrazně zvednout dotační tituly na památkovou péči i živé umění, zavést nové resortní vyznamenání, Dáma, Rytíř a Mecenáš české kultury, úspěšně čerpat evropské fondy, rozjet řadu významných rekonstrukcí, schválit řadu právních norem.

Česko je převážně ateistickou zemí. Vy sám jste věřící, navíc pod vás nyní spadá resort kultury. Neuvažoval jste toho využít a více se angažovat v propagaci, pokud to tak lze nazvat, náboženství u nás?

U politika osobní život jistě nelze zcela oddělovat od veřejné služby. Jsem ve vládě za KDU-ČSL, která se hlásí ke křesťansko-demokratickým principům. Snažím se ve své službě nedělat ostudu, ale určitě není mým úkolem „propagovat“ jakékoli náboženství.

Na svém profilu na PL často čelíte dosti negativním dotazům. Jak vnímáte extrémní názory, urážky nebo frustrované výlevy, se kterými se lze na internetu setkat? Nakolik podle vás odrážejí skutečné nálady ve společnosti?

Je to zajímavá sonda do specifického prostředí, z níž ovšem nelze usuzovat na nálady v celé společnosti. Pokládám to za jakýsi „ventil“ frustrovaných lidí. Je dobře, že žijeme v době, kdy každý může svobodně vyjádřit svůj názor.