Co obvykle děláte v sobotu před půlnocí?

Někdy vyřizuji dotazy na Parlamentních listech. Málokdy spím. Často jsem na internetu nebo si čtu.

Jaká byla pro Vás atmosféra na sjezdu KDU – ČSL ve Zlíně a jak vnímáte potvrzení Pavla Bělobrádka v čele strany?

Atmosféra byla velmi dobrá a přátelská. Přijelo skoro 300 delegátu. Zvolení předsedy Bělobrádka se čekalo a myslím, že je to nejlepší alternativa. Neříkám to z nějakého pragmatického důvodu, ale proto, že jsem o tom přesvědčený. Vždy, když se sejdou lidé z celé republiky, je to dobrá příležitost výměny názorů. KDU – ČSL je strana početně mohutná a není tolik příležitostí se setkávat. Samozřejmě, že navštěvujeme krajské konference, což je výborné, ale na sjezdu jsme byli všichni pohromadě. Zmínil bych i určitou novinku a to, že Praha, která nebyla nijak silnou baštou, je v černých číslech. Jsem hrdý na to, že jsem členem právě pražské organizace. Je potřeba tento trend držet. Je to dost výrazné obohacení scény KDU – ČSL v rámci celé České republiky.

• TÉMA: Volební sjezd KDU-ČSL

Ve svém proslovu na sjezdu jste zmínil: „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí!“ Máme to chápat tak, že jste chtěl připomenou osobnost Václava Havla?

Jednoznačně. Máme to chápat jako přihlášení se ke kontinuitě Václava Havla. Měl jsem tu čest pana prezidenta Václava Havla znát. Pracoval jsem tehdy jako tajemník tehdejšího pražského arcibiskupa pana kardinála Miloslava Vlka a pan prezident Havel celkem často docházel na pražské arcibiskupství a já jsem měl možnost mnohokrát být svědkem určitých diskusí. S paní Dagmar Havlovou jsem ve velmi přátelských vztazích. Mohu říci, že jsem celkem v obraze, co se týká filosofie Václava Havla a jsem velmi přesvědčený pravdoláškař a nestydím se za to. Světlo je silnější než tma a láska je silnější než nenávist. Tomu já pevně věřím.

S ohledem na zahraniční politiku, nemáte dojem, že se ovšem poměrně dost odkláníme od toho, co kdysi Havel prosazoval?

Nechci si teď honit politické tričko. Je to jedna z úloh KDU – ČSL v současné vládě, abychom se neodkláněli. Samozřejmě jsou určité trendy poněkud upozadit otázku lidských práv za byznysem a toto je nesprávné. Díky své bývalé činnosti v Ústavu pro studium totalitních režimů jsem tehdy vstoupil a jsem dodnes v kontaktu s řadou opozičních zahraničních skupin z různých zemí: Kuba, Korea, Čína, Irán a situace ve světě je mnohdy úplně jiná než u nás. My, nevím, jestli to napíšete nebo ne, jsme na tom tak, že splachujeme toalety pitnou vodou. Pro některé lidi je pitná voda nedosažitelná meta, například v Africe. Zatímco my si povídáme, možná v některých věznicích strkají lidem bambusové hroty pod nehty. Takový svět je a my před tím nesmíme zavírat oči. Rozhodně nejsem proti obchodním vztahům s Čínou. Jsem pro maximální míru komunikace, ale nesmíme zapomínat na to, že i dnes, v tuto chvíli, jsou v komunistických nebo islamistických režimech mučeni lidé.