Nabídku vést kandidátku ANO v Plzeňském kraji jste si několik dní rozmýšlela. Co rozhodlo? A vnímáte skutečnost, že kandidujete proti předsedovi ČSSD Milanu Chovancovi, jako výzvu?

To není žádná legrace skočit z deseti metrů do vody, když příliš nevíte, co vás pod vodou čeká. Každý člověk by si přece podobnou nabídku rozmýšlel.

A co rozhodlo? Pracuji téměř tři roky pro tuto zemi jako ministryně, a s tolika získanými znalostmi a informacemi bych mohla být užitečná i nadále. Třeba právě Plzeňský kraj podporu svých regionů velmi potřebuje. Navíc znám západní Čechy z dětství i z doby studií a mám tu dodnes spoustu přátel.

Co se týče pana Chovance, mohla by vaše otázka stát i obráceně: Myslíte si, že on to jako výzvu necítí?

Hnutí ANO na začátku září představilo svůj volební program pro říjnové volby a okamžitě začala Andreji Babišovi řada opozičních i koaličních politiků vyčítat nesplnitelné populistické sliby a připomínat, že řadu z nich mohl už dávno splnit. Například seškrtání počtu ministerstev či zrušení superhrubé mzdy, což byla agenda právě ministra financí. Proč to dosud nešlo?

Žijeme přece v demokracii a každá i sebemenší novela zákona prochází oponenturou koaličních partnerů.

Souhlasíte s Andrejem Babišem, že pro nás není euro v tuto chvíli výhodné?

Je to stále k debatě, je to otevřené. Musí se zvážit všechna pro a proti… Například Slovensko na přijetí eura vydělalo, jiné státy naopak ne.

Jaký je váš názor na směřování Česka v evropské politice? Měli bychom se snažit, obdobně jako nyní Slovensko, více se zapojit do integrace?

Jsme malá země sevřená mezi velikány – Německo, Polsko, v dáli i Rusko – a nemáme pod sebou bankovní sklepy plné zlata jako Švýcaři. Musíme proto hrát rozumnou hru, abychom rostli. Samozřejmě – rozumná hra neznamená ohnout hřbet, tohle Češi nikdy nedělali.

Potřebujeme ale ekonomickou stabilitu a bezpečnost, bezcelní unii a schengenský prostor – abychom mohli maximálně využít české mozky a tzv. „zlaté české ručičky“ ve prospěch České republiky i celé Evropy. Z tohoto hlediska je pro nás integrace důležitá. Určitě ale nebudeme loutky.

Jak jste se nechala nedávno slyšet, Česku reálně hrozí, že po roce 2020 nebude dostávat žádné dotace z Evropské unie. Unie podle vás zatím nemá žádnou strategii, jak chce po roce 2020 dotace rozdělovat. ,,Je nutné pozitivně využít předsednictví Česka v Radě Evropské unie, které je plánované na druhou polovinu roku 2022,“ řekla jste doslova. Můžete být konkrétnější? Co by pro nás ztráta dotací znamenala? A jaké řešení navrhujete?     

Jak bude doopravdy vypadat nové rozpočtové období po roce 2020, je obtížné odhadnout, doba je turbulentní. EU se bude muset vypořádat s propadem v příjmech rozpočtu způsobeným odchodem Velké Británie. Objevují se nové problematické oblasti, které vyžadují finanční krytí – například bezpečnost a ochrana vnějších hranic EU v důsledku migrace. Proto logicky bude muset dojít k revizi celé struktury rozpočtu.

Pokud jde o to, kolik jednotlivé země získají, očekáváme, že peněz bude méně. O kolik to bude, zatím nevíme, ale odhadujeme, že se může jednat cca o 30 %. Navíc ekonomika ČR roste, naše regiony se dostávají postupně přes hranici vyspělosti evropského průměru. Že by ČR neměla, nedostávala z EU žádné prostředky, to je nejčernější, ale zároveň nejméně pravděpodobný scénář. Přesto i s ním počítat musíme. 

A jak to budeme řešit? Připravujeme dva strategické dokumenty, které má během září a v půli příštího roku projednat vláda. V nich budou definovány priority, tedy na co hlavně peníze chceme. Abychom tu zmenšenou kupku peněz dál nerozmělňovali, ale řekli si jasně, co skutečně potřebujeme. A to musíme vyjednat a prosadit.