Čím to je, že se Národohospodářská fakulta pravidelně umisťuje na prvních příčkách srovnávacích žebříčků?

Je to vždy závislé na typu hodnocení. Někdy jde o hodnocení kvality akademických pracovníků, jindy zase vědeckého výzkumu. Konkrétně tato anketa byla anketou studentů, takže reflektovala vztah studentů k fakultě a navíc brala do úvahu počty studentů na fakultě.

Nedá se považovat studentská anketa za málo objektivní či čistě subjektivní?

Určitě ne! Je třeba si uvědomit, že každá vysoká škola byla primárně vytvářena pro studenty. Takže jejich názor je důležitý. V této anketě konkrétně bylo možné dát fakultě i negativní hlas, což vypovídací hodnotu zjevně zvýšilo.

Jaký je dlouhodobý plán fakulty?

Pro fakultu je důležitý personální rozvoj. Vychováváme si nejenom vlastní akademiky, ale využíváme i odborníky z nejprestižnějších ekonomických škol v zahraničí a přednáší u nás i špičkoví manažeři z praxe. Pro studenty postupně zavádíme zvyšující se počet předmětů vyučovaných v angličtině. Snažíme se nepodlehnout všeobecnému trendu, kdy dochází k upřednostnění kvantity studentů před kvalitou jejich vzdělání.

Domníváte se, že některé vysoké školy upřednostňují množství studentů nad kvalitou jejich vzdělání?

Existují určité signály naznačující, že kvalita vzdělávání studentů různých škol je značně odlišná. Úlohou studia nemá být získání titulu a diplomu, ale získání vědomostí. Titul a diplom mají být jen určitým znakem, ne cílem. Máme štěstí, že naši studenti chápou, že cesta nejmenšího odporu není vždy tou nejlepší. Studenti Národohospodářské fakulty si sice někdy stěžují na náročnost určitých předmětů, ale myslím, že chápou, že titul bez získaných vědomostí nemá vysokou hodnotu.

Já neříkám nastupujícím studentům, že naše fakulta je lehká a že vytoužený titul získají bez problémů. Opakuji jim, že chodí na nejkvalitnější, nebo na jednu z nejkvalitnějších vysokých škol v regionu střední a východní Evropy.

Jak se dá tato situace na trhu práce vyřešit?

V rámci soukromého sektoru se tato situace časem vyřeší sama. Firmy postupně reagují na novou situaci a dávno není pravidlem, že všichni uchazeči s vysokoškolským vzděláním najdou odpovídající uplatnění na trhu práce. V dnešní době nestačí mít diplom, zaměstnavatelé se dívají i na to, kde byl tento titul získaný.

Takže tvrdíte, že je na českém pracovním trhu příliš vysoký počet vysokoškolsky vzdělaných?

Ne, kvalifikovaný lidský kapitál podporuje hospodářský růst. Problém vidím však v tom, že daný počet titulů není podložen odpovídajícím množstvím získaných vědomostí.