Jak byste shrnul rok 2022? Čím byl významný?

Byl to rok, kdy v Evropě definitivně skončil mír. Už přes 300 dní řádí jen nějakých 20 hodin cesty autem od naší hranice válka, opravdový horký mezinárodní konflikt, ve kterém se nemordují nějací pastevci koz s nájemnými žoldáky – neboť tak jsme byli zvyklí vnímat exotické konflikty posledních dekád – ale konskripční armády složené z odvedenců z řad lidí, kteří jsou skoro stejní jako my. A je to válka stále více eskalující, stále krvavější a ničivější, vtahující do svého víru nejen občany Ruska a Ukrajiny, ale i dalších zemí včetně té naší, a hrozící se přelít do dalších zemí a přerůst v ještě mnohem ničivější katastrofu.

Spíš než nad tím, kdo tu válku vyprovokoval, kdo je agresorem, jaké jsou její příčiny a která strana je v právu, bych se nyní zamyslel nad postoji takzvaného Západu – ke kterému geograficky i aliančně patříme – k probíhajícímu konfliktu. Pominu to, že Západ od začátku straní a všemožně pomáhá Ukrajině, to vyplývá z logiky soupeření mezi velmocemi. Nepominu ale to, že zatímco státníci a významní mluvčí nezápadního světa, mám na mysli představitele indické, izraelské, turecké, vůdce různých afrických zemí, a tak dále, volali na samém začátku po míru, snažili se tento mír zprostředkovat, nabízeli různá jednání či mírové plány, západní politici a veřejné figury volají skoro unisono po vítězství Ukrajiny, porážce Ruska a odstranění Putina. To je samozřejmě rétorika, která tu válku může jen prodlužovat a taky ji prodlužuje. Mezi západními státníky samozřejmě panují určité rozdíly, všimněte si třeba relativně mírných postojů Německa oproti válečnickým postojům Velké Británie a Polska, ale jednoznačné volání po ukončení bojů a zasednutí k jednacím stolům jsme ze západní strany neslyšeli ani jednou.

Pokud nám tedy rok 2022 něco prozradil, tak to, že západní civilizace se zachovala jako ubohý xindl. Nechává za sebe ve svém boji umírat Ukrajince – zfanatizované, zbídačené, obelhané a zneužité. Není svůj boj ani schopná vést efektivně, což je vidět ze slibů ohledně vyzbrojení Ukrajiny po zuby na straně jedné a neschopnosti těm slibům dostát na straně druhé. Nesnaží se ani rétoricky přispět k ukončení bojů, a to i za cenu izolace od nezúčastněného zbytku světa, který západní ubohost a válkychtivost vidí a štítí se jí. Západní země prostě ztratily jakékoli morální právo kohokoli poučovat o demokracii, o lidských právech, o morálních hodnotách, o správném životě. A do množiny nikoho zahrnuji i Rusko, které sice nepředvádí nic pěkného, ale s válkou provokujícím Západem je přinejmenším ekvivalentní.