Slávku, hned na úvod se zeptám, jak je na tom z Vašeho pohledu česká kultura? „Zberchala“ se už po covidu? Moderujete společenské akce, hrajete v divadle…. Máte to tedy z první ruky….

Otázka by měla spíše znít, zda se „zberchal“ divák, anebo, chcete-li, „konzument“ kultury, neboť umělec, pakliže mu to živly a stát dovolí, provozuje vše, co dokáže. Diváci chodí dle svého výběru a peněženky, takže, dle mého, se „zberchali“. Ještěže je člověk tvorem společenským a ke svému životu potřebuje nejen chléb, ale i hry. Uvidíme, jak dlouho tento stav ještě bude trvat.

Velké diskuze jsou kolem zvýšení a celkově změně ohledně koncesionářských poplatků. Měla by Česká televize a Český rozhlas dostávat více peněz? Jak celkově vnímáte úlohu a činnost našich veřejnoprávních médií?

Všechno se zdražuje a zdražovat i bude, tady je ovšem otázkou, zda si daňový poplatník v nastávající době má či nemá platit veřejnou mediální službu, respektive zda-li chce anebo nechce. Mám takové svrbění, že tzv. „veřejnoprávnost“ je dnes spíše míčem, se kterým si politici z různých týmů hrají po svém. Jednotliví členové společnosti si z bohatého mediálního menu stejně vyberou dle svého gusta, a to nejen z televizního, ale především internetového. Tedy mi vyplouvá na mysl spíše to, jak současnou „veřejnoprávní“ mediální službu upravit, aby byla informačně vyváženější, nehledě na zvětšující se politicko-společenské sinusoidy. Těch cca 200 Kč ročně navíc sice nikoho finančně nezruinuje, ale jde o princip s otázkou: není toho „veřejnoprávního“ příliš? Málo muziky za moc peněz?

Vystudoval jste pedagogickou fakultu na Karlově univerzitě… Jak hodnotíte dnešní vzdělávací systém?

Jsem vzděláním speciální pedagog a s novým školním rokem začneme už 4. sezónu objíždět celou republiku s programem Logohrátky Slávka Boury. Za předešlé tři roky máme za sebou 720 programů, což je hodně. Paralelně si dělám v terénu vlastní výzkum, jak to s dětmi, rodiči i pedagogy vypadá. Zpětná vazba nevyznívá moc dobře. Ale to jsou mé osobní zkušenosti. Obecně vím, a sleduju po očku segment školství, že od ministra k ministrovi se objektivně horší, navzdory každé vládní proklamaci, že programově akcentují vzdělávání. Moderní doba si žádá moderní vzdělávací systém a v tomto bodě si nevedeme příliš dobře. Sice si už dokážeme představit svět za deset, patnáct let, pakliže se nezničíme sami, ale nedokážeme nahlas říci, jakého člověka za tento krátký interval chceme mít. Člověk bude soupeřit s umělou inteligencí nejen v každodenním životě, ale především v profesním. V čem bude naše lidská nadhodnota? V čem bude česká nadhodnota?

Čeká nás nejen průmyslová, revoluce, ale především společensky lidská. A to bude nepoměrně náročnější. Ale musíme se na tyto věci připravit mentálně, psychicky a s otevřenou myslí. Zatím to tak sice nevypadá, ale do veřejného prostoru jsem vnesl něco málo i ze svého, takže zvídavý čtenář si může někde sehnat můj nový román Magické zrcadlo a leccos se dozvědět nejen o historické výseči v roce 1591, ale především o sobě. A pak na sobě pracovat na systém nehledě.

Zajímal by mě i Váš pohled na tolik diskutované přijímací zkoušky na střední školy, kdy jsou přijímačky, připravované Cermatem, na všechny střední školy stejné….. Je to tak dobře? Vzhledem k různému zaměření středních škol?

Sjednocení všeho pro všechny na jednu úroveň je z podstaty špatně, i když obecně víme, že po ukončení 1. vzdělávacího stupně by každý měl umět souvisle číst, psát, rozumět textu, počítat v základních matematických strukturách a chápat základní sociální interakce. Zbytek je na státním a soukromém školství. Zejména to státní by mělo redefinovat, jaké vzdělání naše budoucnost potřebuje, abychom se nerozpustili v nekonečném oceánu informačního balastu.

Podívejme se na naši politickou scénu. Co vás v posledních týdnech nejvíc zaujalo, ať už v dobrém nebo ve špatném?

Dívání se na naši politickou scénu mi poněkud kazí oči. Kdyby bylo divadlem a diváci si platili dobrovolně vstupenky, plno by dozajista neměli. My ale platit vstupné musíme ze zákona. Ale tuším, že Velký Principál už připravuje nové herní kusy a konzole, takže diváci o svou zábavu nepřijdou. Zatím ale naše, a nejen naše, politická scéna spíše připomíná dětskou hru na pískovišti, kde se jedni nebaví s druhými a ti se zase nebaví s těmi, co se baví i těmi jinými. Občas si rozdupou bábovičky, hodí pár hrstí písku do očí. Žádné vize, samé nevize. Vlastně by mi až tolik nevadilo, dívat se na ony Platónovské stíny reality na stěně jeskyně, kdyby mi s vášní a rozhodnou umíněností netvrdili, že stíny reality je realita sama. Ale chcete-li něco konkrétního, pak mám drobné tušení, že pan Kalousek ještě neřekl své poslední politické slovo.

Dost dlouho jsme spolu nemluvili, a tak se zeptám, jak hodnotíte práci současné vlády a jak se Vám líbí působení Petra Pavla na Hradě?

Ve chvíli zvolení pana prezidenta jsem na svém FB profilu vyvěsil fotografii jiné tváře s gratulací. Bývával jsem pravicovým voličem, ale o můj hlas tato vláda nebojuje. Já tedy nebojuji za ni.