Vnímáte vliv komunistů na školství v krajích stále jako nebezpečí?

Mé výhrady jsou nadále v platnosti i vzhledem k tomu, jaké nepěkné (nikoliv překvapivě) věci vycházejí najevo o KSČM v českých krajích (Karlovarský, Ústecký, Jihočeský), v nichž má tato strana nad školstvím kontrolu. Většina rozumně uvažujících lidí se asi shodne na základní premise, že organizaci s temnou a zločinnou minulostí nemůžeme s čistým svědomím svěřit výchovu našich dětí. Na druhé straně musím ovšem pochválit olomouckého pana hejtmana Jiřího Rozbořila, který dodržel své slovo a na můj podnět svolal lidmi hojně navštívenou veřejnou diskusi k tomuto problému a osobně se jí zúčastnil. Naše rozdílná stanoviska sice trvají, ale řadu věcí jsme si vysvětlili a jsme schopni jisté řekněme názorové objektivity.   

Je KSČM dnes legitimním hráčem na poli domácí politiky a lze na ni pohlížet bez předsudků?

Bez předsudků na komunistickou minulost nahlížet nelze, stejně jako nelze nahlížet bez předsudků na dějiny obecně, a to ani na dějiny časově vzdálené, tedy zdánlivě mrtvé. Má je každý z nás a samozřejmě určitá historická zkušenost jistý typ předsudků vždy generuje. Na tom není nic špatného ani nepřirozeného a koneckonců to z nás dělá  lidi. Osobně neznám nikoho, kdo by neměl předsudky dané vírou, věkem nebo typem výchovy. Navíc absolutně platí sice obhroublé, ale hluboce pravdivé rčení, že historie je kurvička, která souloží s každým.

To znamená, že současné politické bitvy jsou často vedeny historickými argumenty, které jsou (dez)interpretovány různými způsoby. Navíc, čím modernější dějiny – jako v případě komunistického režimu – tím vášnivější diskuse a hlubší předsudky. Podívejte se na osud nebohého Ústavu pro studium totalitních režimů. Jeho neštěstím je skutečnost, že je zcela vydělen z akademie, placen přímo ze státního rozpočtu a kontrolován politiky. Kdyby byl zařazen jako vědecký ústav pod univerzitu nebo AV ČR, kontroverze by nepochybně trvaly, ale těšil by se vyšší míře stability a manažerské kontinuity. 

  
Jestli je KSČM legitimní stranou? Tady musím poukázat na jemný, nicméně podstatný rozdíl mezi legalitou a legitimitou. Vzhledem k tomu, že sedí v parlamentu, tak je KSČM nepochybně legální politickou silou. O tom není sporu. S její legitimitou, je to ovšem složitější. Legitimita je odvozována od obecného smyslu a ducha zákonů země a ústavy. Protože tato země se hlásí k demokratickým hodnotám, svobodě jednotlivce a lidským právům, potom KSČM legitimní stranou logicky nemůže být, neboť vychází z ideologie, která tyto principy popírá jak teoreticky tak prakticky, o čemž se tento národ v minulosti hořce přesvědčil, abych tak řekl na vlastní kůži.
   
Mimochodem, teprve nyní se ukazuje, jak je vyrovnání se s bolestivou minulostí těžká a vleklá záležitost. I v Německu to trvalo minimálně jednu až dvě generace než se společnost psychicky srovnala se svou nacistickou minulostí a byla schopna se jí postavit čelem. Troufám si tvrdit, že dnes je Německo v tomhle ohledu vzorem. Nás tento nelehký proces pořád ještě čeká.

Co říkáte na názor, že strany hlásící se ke komunismu měly být po listopadu 1989 zakázány? K čemu by takový stav vedl?

Tady musím vyjít z prosté skutečnosti, že částečně nežijeme v reálném, ale ve virtuálním světě. Pravda není to co je skutečné, ale čemu lidé věří. Proto symboly mají obrovskou společenskou sílu a moc. Zákaz komunistické strany po roce 1989 by samozřejmě nevedl ke změně myšlení skalních komunistů, řada z nich by se rozptýlila do jiných stran. Ale tento krok by měl obrovskou symbolickou hodnotu, která by spočívala v signálu o jasném rozchodu s minulostí. Současný stav tak v jistém smyslu udržuje kontinuitu s obdobím před rokem 1989. A poslední věc: Neexistence komunistické strany by do určité míry měla harmonizující efekt na společnost, protože by dnes vášnivé, polarizující a poněkud vyčerpávající diskuse o tom, jak vycházet s komunisty a zdali jsou legitimní ve veřejném prostoru absentovaly. Možná to ale vidím příliš idealisticky, uznávám.

Proč podle vás dnes často řada lidí vzpomíná na dobu před rokem 1989 s nostalgií a v dobrém?

To je jednoduché. Podívejte se na diskuse na internet. Často tam zaznívá názor, že jsou jediná nezkorumpovaná strana. To je iluze vytvořená skutečností, že KSČM dvacet let neměla opravdovou  moc. V dobách kdy ji měla, tak společnost i strana byly nepochybně mnohem zkorumpovanější než je dnešní průměr, ať se to někomu líbí či nikoliv. Všichni si pamatujeme pochmurné heslo „Kdo nekrade, okrádá rodinu“, drobné úplatky lékařům, úředníkům, honosné vily komunistických pohlavárů a podobně.